Celostátní reprezentace tuzemských vysokoškoláků Studentská komora Rady vysokých škol nepovažuje návrh připravený na ministerstvu školství, za dobrý.

"Oceňujeme, že se stát začíná věnovat situaci studentů z rodin s nízkými příjmy. Máme však několik zásadních výhrad," uvedla mluvčí komory Karolína Kučerová.

Studentům se nelíbí zejména to, že na sociální stipendia nebudou mít nárok lidé starší šestadvaceti let. Jejich rodiče už totiž nemohou žádat o takzvaný přídavek na dítě ve zvýšené hodnotě, od kterého se má vyplácení podpory odvíjet.

"Mnoho let poukazujeme na diskriminaci studentů podle věku, která nemá rozumný smysl a je v rozporu s celoevropsky přijímaným trendem celoživotního vzdělávání," vysvětluje předseda Studentské komory Jiří Nantl.

Studentské komoře pak v příslušné novele chybí, že nárok na sociální stipendium není vázán na řádný průběh studia. "Získání stipendia je omezeno pouze věkem, nikoli dobou studia. V některých případech tak mohou podporu získávat i věční studenti," dodává Kučerová.

Tito studenti, kteří si déle než o rok protahují řádnou dobu studia, jsou pro univerzity velmi drazí. A to navzdory faktu, že jednotlivé fakulty mohou od věčných studentů vybírat poplatky, které činí v průměru kolem tří tisíc korun za každý měsíc studia navíc. Tato částka však zdaleka nenahradí státní dotace které ministerstvo školství na "přesluhovače" neposílá.

"Dnes je takových studentů zhruba 20 tisíc," uvedl Josef Beneš z odboru vysokých škol ministerstva školství.

Studenti dále požadují, aby stát nechal kritéria přidělování dávek pro nemajetné na jednotlivých akademických senátech. Vládní předloha počítá s tím, že rozhodující slovo bude mít stát. Podle návrhu schváleného poslanci by obzvláště nemajetní vysokoškoláci dostávali navíc zhruba 1600 korun měsíčně.