V sobotním prosincovém ránu je na jihu Moravy pořádná zima, kdo nemusí, raději ani nevychází. Ulice v Lužicích u Hodonína jsou prázdné, nikde ani živáčka. Až na tu část obce, které místní říkají Cihelna. Kousek odtud je totiž rybník, ve kterém se v minulosti těžila cihlářská hlína. Loni v červnu se tudy prohnalo ničivé tornádo.
"Tady všude byly stromy, byl to skoro neprůchodný les. Po tornádu to všechno lehlo, zeleň široko daleko zmizela, zůstalo pár stromů," popisuje starosta Lužic Tomáš Klásek. V ruce drží rýč a společně s několika dalšími lidmi sází stromy. "Tady bude komunitní ovocný sad, který je základem pro další rozvoj této lokality," vysvětluje. Jabloně, třešně, meruňky, oskeruše i další ovocné stromy budou nejen dávat plody, ale také by se tady lidé mohli například učit stromy stříhat a poskytovat jim další péči.
V Lužicích i v okolních obcích, které poničilo tornádo, jsou po roce a půl slyšet slova naděje a vidět zárodky něčeho nového, co lidé uvidí v plné kráse a síle až za několik let. Už samotný začátek ale přináší místním radost, vždyť například zmiňovaný ovocný sad je součástí velké obnovy na ploše pěti a půl hektaru.
"Snažíme se pracovat koncepčně, máme připravenou projektovou dokumentaci, běží veřejná zakázka na budoucí práce, připraveno máme kolem 30 milionů korun. Kromě jiného budeme zakládat i nový les, chcete vysázet přes osm tisíc stromů," avizuje místostarosta Jakub Buchta.
Starosta zároveň ukazuje na místo vedle sadu, kde chce obec začít v příštím roce stavět klubovnu pro skauty, vodní skauty i členy Hnutí Brontosaurus. "Bude to celý velký areál. Je důležité, aby děti měly nějakou náplň volného času a byly vedeny k důležitým životním hodnotám," podotýká starosta. Však také když v listopadu sázení sadu začalo, mladí z těchto spolků se zapojili do práce.
Sázení se účastnily stovky lidí
Podobné stopy naděje je možné vidět také v dalších postižených obcích. Stačí přejet například do blízkých Mikulčic a prohlédnout si vysázené stromy v parku zvaném Břízky.
"Tento park byl tornádem úplně zničen. Ale hned po něm jsme právě tady jako na prvním místě vysázeli loni na podzim nové stromořadí. Šlo o velkou komunitní výsadbu, které se účastnilo několik desítek až stovek lidí," říká Dalimil Toman, jehož silný vztah k ochraně životního prostředí a výsadbě zeleně má hned dva silné motivy. Toman bydlí právě v Mikulčicích a k tomu je ještě programovým ředitelem Hnutí Brontosaurus, nejdéle fungující české ekologické organizace, jejíž kořeny sahají do 70. let.
Při návštěvě reportéra Aktuálně.cz pracoval Toman na své vlastní zahradě, protože v minulých měsících se věnoval především projektům a sázení na veřejných místech. "Svou zahradu jsem nechal až na úplný konec, nějak mi nevycházel volný víkend, abych se k ní dostal. Naštěstí mi přijeli pomáhat kamarádi z našeho hnutí," usmívá se ve chvílích, kdy ho kamarádi laškovně vyzývají, aby místo poskytování rozhovorů šel pracovat.
Když stojí ve zmiňovaném parku Břízy, dává najevo, že je na něj patřičně hrdý. Stejně jako na to, co se podařilo od loňského léta uskutečnit. "Například tady se nám podařilo vysázet obrovské stromořadí lip a javorů babyka a k tomu ještě nadchnout lidi pro obnovu zeleně," raduje se Toman. Zároveň ukazuje v sousedství parku opravenou klubovnu, kterou rovněž poškodilo tornádo.
Brontosauří a skautská klubovna se při rekonstrukci proměnila v ekologicky šetrnou budovu, ve které zachycují odpadní vodu na splachování, stejně jako využívají solární panely a tepelné čerpadlo. "Když přišli lidé na otevírání klubovny, tak jsme je hned využili k sázení ovocného sadu. Děti o něj budou pečovat, a až jednou stromy vyrostou, tak si lidé budou moci brát ovoce," konstatuje Dalimil Toman.
Při povídání o obnově zničených míst ale nemluví "jen" o sázení stromů v obcích, ale například také o ošetřování a záchraně starších stromů či vzniku biocenter, biokoridorů a stromořadí. "Ne všechny stromy byly zničeny. Když je odborníci ošetřili, tak jim dali ještě šanci na desítky let života. Je to obrovská hodnota, když si uvědomíme, jak dlouho jeden strom roste, než je velký. Bohužel, je mi líto, že se tady po tornádu kácely i některé stromy, které mohly dál žít," dodává.
V Mikulčicích pak ukazuje další nové stromořadí, které vede od obce k řece Kyjovce a přetíná pole. "Ve snaze ozdravovat krajinu jsme toto plánovali už před tornádem, projekt jsme přihlásili i do jedné veřejné soutěže. Během tornáda jsme na soutěž zapomněli, vzpomněli jsme si dva dny před koncem, ale jak tehdy chtěla veřejnost podpořit místa po tornádu, tak jsme bezkonkurenčně vyhráli a už loni na podzim sázeli. Přijeli lidé z Hnutí Brontosaurus i dalších neziskovek a přišlo také mnoho místních. Bylo to moc příjemné," říká Toman.
Má také velkou radost z toho, že se podařilo zachránit několik velkých stromů na místním hřbitově. "Museli jsme je hlídat, opakovaně jsme tam jezdili a upozorňovali, že je škoda je kácet. Následně byly ošetřeny a budou tam moci zůstat."
S obnovou lesů pomáhají i studenti
Nová zeleň je vidět i v dalších obcích. Například v Moravské Nové Vsi naposledy sázeli dobrovolníci 17 vzrostlých lip na konci listopadu podél ulice Dolní. "Jsou náhradou za zničené stromy a doplní tak pár lip, které přežily a hezky se hojí. Po skončení jsme ještě vysadili 12 ovocných stromů u božích muk. Stromy můžou přinášet radost mimo jiné lidem, kteří se na ně dívají ze svých oken," popisuje Zdenka Ambrožová ze spolku Sázíme stromy. Nová výsadba je také na hřbitově. Pět lip, které zkázu přežily, doplnilo 29 nových.
Na projektech se kromě Hnutí Brontosaurus podílí nadace Partnerství nebo Člověk v tísni. Aktivní jsou také studenti Mendelovy univerzity v Brně, kteří pomáhali s parkem v Mikulčicích a podílejí se na obnově zeleně v Hruškách, kde navrhli revitalizaci centrálního parku. Sedmdesát tisíc sazenic vysazuje v Hodoníně podnik Lesy Horňácko, který vsadil na duby, javory, lípy a habry.
Velkou výsadbu chystají státní Lesy České republiky, a to nejen v Hodoníně, ale také v Mikulčicích, Lužicích, Ratíškovicích a Rohatci. Podle statistiky přišly na 130 hektarech o přibližně 28 tisíc stromů. "Obnovu provádíme na desítkách hektarů. Sázíme směs dřevin, převážně dubů, ale také lípy, javory nebo borovice, tedy dřeviny vhodné pro tamější klima i stanoviště," sdělila mluvčí Eva Jouklová.
Obce získávají peníze také od ministerstva životního prostředí, které poskytovalo pomoc za minulé i současné vlády. Je vypsáno několik programů ve výši půl miliardy korun na obnovu infrastruktury a zeleně. Právě nyní běží výzva na obnovu veřejné zeleně a vodních ploch, na kterou resort vyčlenil sto milionů korun.
