Pouhých 28 procent obyvatel důvěřuje podle posledního šetření Centra pro výzkum veřejného mínění Fialově koaličnímu kabinetu. Naopak 68 procent vládě nevěří. Červencový průzkum navíc ukázal podobný výsledek u prezidenta Miloše Zemana, Poslanecké sněmovny i Senátu.
Nedůvěra se přenesla i do ulic. Na pražském Václavském náměstí se první sobotu v září sešlo přibližně 70 tisíc lidí k protestu proti rostoucím životním nákladům, především proti zdražování energií. Akci organizovali lidé, kteří šíří proruskou propagandu, a podobného ražení byli i řečníci na pódiu.
V takových situacích sáhnou vyspělé státy k nástroji, jímž mohou vyhrocené emoce tlumit, případně jim předejít. Nazývá se strategická komunikace. Spočívá ve spolupráci vlády, ministerstev a dalších institucí, výsledkem jsou přesvědčivá sdělení na politická, ekonomická či bezpečnostní témata. Takovou strategii připravilo ministerstvo obrany, na podzim ji projedná vláda.
Vybudovat odolnou společnost
"Cílem úspěšné strategické komunikace státu je společnost odolná vůči nepřátelskému informačnímu působení takových aktérů, kteří se snaží oslabit její soudržnost a hodnotové zakotvení. Dlouhodobá a efektivní komunikace posiluje důvěru občanů v instituce státu, sdílení základních hodnot i vůli je chránit," popisuje dokument.
Úřad ministryně Jany Černochové (ODS) připravil návrh v době, kdy ruská agrese na Ukrajině vyhnala do Evropy miliony uprchlíků a tlačí ceny energií nahoru. Česko zároveň předsedá Radě Evropské unie, navíc se očekává podzimní vlna nemoci covid-19. Především na válku a epidemii naskakují dezinformátoři, kteří fakta obracejí naruby.
"Včasná identifikace těchto pokusů, rychlá příprava strategie a následná koordinovaná komunikační reakce na různých úrovních a různými formami tyto pokusy neutralizuje či alespoň pomůže snížit jejich dopad na společnost," popisuje devítistránkový dokument vyhotovený minulý týden.
Chybí obsah, detaily i strategie
Ministerský návrh popisuje, jak má systém vypadat. Jeho centrem se stane Úřad vlády, dílčí strategie si jednotlivá ministerstva určí sama. Úřad bude analyzovat informační trendy ve společnosti, připravovat kampaně ke klíčovým vládním agendám, jako je například pomoc lidem v energetické krizi, a koordinovat vytvořené dílčí plány resortů.
Oslovení experti se shodují, že v nynější době je strategická komunikace státu nutná. Vláda jde podle nich správným směrem. Poukazují však na to, že návrh je zatím jen úvodem do problematiky. Sice správně určuje strukturu, která bude za komunikaci odpovídat, jenže jí chybí to nejpodstatnější - obsah.
"Systém a procesy by měly být rozpracované do mnohem většího detailu. Chybí také hodnotové ukotvení a základní vize České republiky, z nichž by měla každá strategie komunikace vycházet," uvedla Denisa Hejlová, vedoucí katedry marketingové komunikace a public relations Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Podobně mluví Jakub Janda, ředitel think-tanku Evropské hodnoty, jenž se bezpečnostním otázkám dlouhodobě věnuje. V dokumentu navíc vidí další nedostatek. "Chybí legislativní ukotvení a praktický důraz na spolupráci s nevládním či privátním sektorem," prohlásil.
"Aby to nedělali dva tři lidi"
Už od července působí na Úřadu vlády oddělení strategické komunikace, čerstvě fungují i na ministerstvech vnitra a zahraničních věcí. Návrh uvádí, že je bude nutné personálně posílit, stejně jako najít odborníky na strategickou komunikaci pro celou státní správu. Nezmiňuje však, kolik takových lidí bude potřeba a kolik peněz pro ně stát vyhradí.
"Věta 'posílit stávající personální kapacity oddělení strategické komunikace podle možností Úřadu vlády' vyústí v to, že vláda přidá dva tři lidi a nezvládneme nic. Je třeba jasně říkat, že potřebujeme desítky až stovky lidí, jinak se politici budou moci vylhat, že jim nikdo neřekl, že je potřeba tolik lidí," varuje pod zárukou anonymity expert, který se tématu uvnitř státní správy věnuje.
Například na strategické komunikaci Velké Británie se podílí pět tisíc marketingových a komunikačních expertů rozprostřených napříč státním aparátem. Podle Jandy je navíc žádoucí, aby vlastní krizové komunikační týmy postavily s ohledem na horkou agendu, jako jsou energie a covid, resorty průmyslu a obchodu a zdravotnictví.
"Být schopen přidat deset procent na platech všem bezpečnostním sborům a nebýt schopen přidat na obraně, zahraničí, vnitru nebo Úřadu vlády je směšné v době, kdy vláda sklízí kritiku ze všech stran za nedostatečnou komunikaci v krizi," upozornil ředitel Evropských hodnot, že vláda musí uvolnit na problematiku dost peněz.
"Teď není co komentovat"
Aktuální návrh může ještě doznat změn. Do 29. září mají čas se k němu vyjádřit více než dvacítka ministerstev a dalších institucí včetně resortů financí, průmyslu a obchodu, Bezpečnostní informační služby či Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Až obrana připomínky vypořádá, předloží dokument ke schválení vládě.
Za vybudování systému bude odpovídat vládní zmocněnec pro oblast médií a dezinformací Michal Klíma. S koncem každého roku musí informovat kabinet, jak je vytvoření potřebného aparátu daleko a v jaké je kondici. Současně bude dohlížet na to, jak k zásadám strategie přistupují jednotlivá ministerstva a další státní instituce.
"Nejdřív musí návrh schválit vláda. Teprve poté se navrhne jeho provedení včetně rozpočtových a personálních opatření. Do té doby není co komentovat," odpověděl Klíma na dotaz Aktuálně.cz, kolik lidí se bude na strategické komunikaci státu podílet a kolik peněz bude nutné pro ni uvolnit.
