Praha - Reforma, díky níž tělesně postižení a nemohoucí důchodci dostávají na ruku státní peníze, aby si zaplatili potřebnou péči, má vadu na kráse.
Mnozí příjemci nepoužívají peníze na nákup potřebných služeb. Místo toho, aby si platili pečovatelku, kupují za ně například televize nebo je rozdají příbuzným.
Vyplývá to z analýzy ministerstva práce a sociálních věcí, které peníze postiženým rozděluje.
Původně ministerstvo dávalo příspěvky na péči ústavům, které se o zdravotně postižené staraly. Reforma to před dvěma lety změnila tak, že peníze dostávají přímo lidé a mohou si sami vybrat, kdo se o ně bude starat.
| Čtěte také: Blog předsedy Národní rady osob se zdravotním postižením Václava Krásy |
"Netýká se to rozhodě všech, ale někteří si za své peníze od státu koupí třeba televizi nebo je rozdají vnukům," řekl Aktuálně.cz mlučí ministerstva práce a sociálních věcí Jiří Sezemský.
Dodal, že takových lidí je asi pětina z 250 tisíc příjemců státní pomoci. Stát přitom na příspěvcích na péči ročně rozdá až 18 miliard a částka rok od roku nebývale rychle roste.
Chybí kontrola, tvrdí Krása
Předseda Národní rady zdravotně postižených Václav Krása ovšem za tím nevidí chybně nastavený sociální systém. Tvrdí, že na vině je špatná kontrola.
"To se sice pořád říká, že se příspěvky zneužívají, ale ještě jsem neslyšel o nikom, komu by ho stát kvůli tomu sebral," řekl Aktuálně.cz Krása. Úřady podle něj mají velké pravomoci využití příspěvků kontrolovat, ale nedělají to. "Já jsem jenom pro, ať se kontroly dělají a jsou přísné," dodal Krása.
Ministr chystá poukázky i kontroly
Ministr práce a sociální věcí Petr Nečas se po zkušenostech s mnohými postiženými, kteří státní příspěvky berou jako své kapesné, chystá současný systém upravit.
Už v září chce předložit vládě novelu zákona o sociálních službách, podle níž by lidé museli doložit, jak a kde peníze použili. Příspěvek by se mohl i snížit, pokud by příjemci dávek nedokázali, za co peníze utratili. Úřady se podle ministerstva dosud zaměřovaly spíše na vyřizování příspěvků a kontrole se věnovaly jen namátkově.
"Návrh je zatím u nás v připomínkovém řízení, ale navrhujeme například i to, že by se příspěvek vyplácel v poukázkách," uvedl mluvčí ministerstva Jiří Sezemský.
Zařízení poskytující sociální služby to vítají. "Kontrola je na místě. Přeci jen ty částky, které na to stát vydává, nejsou malé," řekla Aktuálně.cz Marie Jarošová, která sociální služby poskytuje na Milevsku.
Stát měl plán, který nevyšel
Ministerská zpráva uvádí, že se nepodařil jeden z hlavních záměrů sociální reformy. Aby si postižení lidé za peníze od státu kupovali služby v ústavech a dalších zařízeních, kam příspěvky původně putovaly.
"Naše služby si ve velké míře kupují lidé, kteří tyto příspěvky na péči vůbec nedostali a nás platí z normálních důchodů," řekla Jarošová.
- Čtěte více:
- Lidé s postižením už peníze na ruku nedostanou
- Nečas ocenil ústavy, které usilují o svůj zánik
- Reportáž: Po dvanácti letech života se učí být šťastná
- Postiženým přinese zákon tisíce navíc
- Chyba zákona. Nemocné děti nedostávají příspěvek
Služby si kupují ti, co peníze nemají
Výše příspěvků na péči se liší podle míry nesoběstačnosti a pohybují se od dvou do jedenácti tisíc korun měsíčně (u dětí o tisícikorunu více). Do sociálních (zejména terénních a ambulantních) služeb ale směřuje mnohem méně peněz, než by se dalo podle výše vyplacených peněz očekávat.
"Mohu potvrdit zkušenosti naše i našich kolegů, že skutečně jen velmi málo těch, kteří pobírají příspěvky na péči, je alespoň z poloviny využijí na služby poskytovatelů sociální péče," dodala Jarošová.
Není to jediný problém
Vyplácení příspěvků provází ještě další problém. Když zákon vešel v platnost, úřady nestíhaly žádosti zpracovávat. Na příspěvky tak mnoho lidí čekalo i několik měsíců.
Příjemci příspěvku na péči navíc musí docházet k lékářům, kteří jim vydají posudek, zda má daný člověk právo peníze dále dostávat. Zdlouhavé papírování dostalo v polovině roku do složité situace mnoho dalších lidí, kteří na své peníze opět museli čekat.
O většinu se starají příbuzní
Průzkum ministerstva práce a sociálních věcí ukázal, že sedmdesát tři procent osob pobírajících státní příspěvek na péči si zajišťuje domácí opatrování. Uvádějí, že se o ně starají jejich blízcí, případně že si platí sociální služby v místě bydliště.
Za pobyt v ústavu či domově příspěvek vydává 16 procent příjemců, ostatní neupřesnili, na co částku určenou na zajištění péče vynakládají. Podle ministerstva práce a sociálních věcí lidé často příspěvek považují za odškodnění za svůj zdravotní stav a peníze vůbec nevyužijí.
