"Vždycky je samozřejmě lepší použít respirátor nový. Nicméně když žádný další nemáte, je sterilizace pomocí vodní páry cestou, která efektivně eliminuje virové částice a výrazně nesnižuje filtrační schopnost respirátoru," řekl spoluautor návodu Marek Šoltys z Ústavu chemického inženýrství.
S kolegou Ivanem Řehořem postup zhodnotili jako vhodný na základě odborné literatury a experimentů, které provedli. Prověřili během nich stav vláken po sterilizaci a zjistili, že na rozdíl od sterilizace žehličkou, která vlákna speče, mikrovlnná trouba filtrační vrstvě příliš neuškodí. Zjistili rovněž, že respirátor lze tímto způsobem sterilizovat až pětkrát, aniž by úroveň ochrany klesla o třídu níž.
Při nouzové sterilizaci by lidé měli nalít do plastové misky 50 mililitrů vody, dát na ni plastovou mřížku či děrované víko, které nesmí být kovové, a navrch položit použitý respirátor. "Je důležité, aby byl na misku uložen vnější stranou dolů," upozornil Šoltys. Misku je pak třeba vložit do mikrovlnné trouby a nastavit čas podle jejího výkonu - 1100 a více wattů na 90 sekund, 800-1000 wattů na 180 sekund a 500-700 wattů na 300 sekund.
Během procesu se musí odpařit polovina objemu vody. Pokud se odpaří méně, je pro úspěšnou sterilizaci potřeba více času.
"Sterilizaci respirátorů provádějte pouze na vlastní zodpovědnost, je určený pouze pro nouzové případy akutního nedostatku ochranných pomůcek. Nejedná se o výrobcem certifikovaný postup. Výrobcem garantovaná filtrační efektivita s opakovaným použitím respirátoru klesá," zdůraznil Řehoř. K nápadu ho vedla zkušenost jeho ženy, která pracuje v nemocnici na ARO a celé oddělení mělo k dispozici pouze 19 FFP3 respirátorů. Zjištění chtějí vědci publikovat v odborné studii.
Před sterilizací obyčejných bavlněných roušek v mikrovlnné troubě už dříve varovali hasiči, protože tento postup může skončit požárem. Roušky by lidé měli sterilizovat vyvařením v hrnci a následným vyžehlením na co nejvyšší teplotu.
