Praha - Stavba nové dálnice přes centrum Prahy zasáhla i do vyhlášeného parku Stromovka, který je už dvacet let chráněnou přírodní památkou.
Dělníci zde zahájili práce, jejichž cílem je zpevnit půdu nad plánovaným tunelovým komplexem Blanka, který pod Stromovkou do několika let povede.
Podle původních plánů se přitom nadloží nad tunelem mělo zpevňovat zdola, z vyhloubené štoly. Úřady ovšem nakonec souhlasily s tím, aby těžká technika včetně vrtné soupravy pracovaly svrchu, z parku Stromovka.
- Čtěte více: Projeďte si rekordní tunel pod Letnou
"Na základě posouzení všech podkladů jsme dospěli k závěru, že stavba při ohleduplné výstavbě nemůže mít nepříznivý vliv na ochranu přírodní památky Královská obora," uvádí se ve stanovisku Odboru ochrany prostředí pražského magistrátu, které má Aktuálně.cz k dispozici.
Proč? Ušetří se stovky milionů
Ve vyjádření se uvádí i to, že je potřeba "uvážit také ekonomické hledisko", neboť injektáží z povrchu "budou uspořeny veřejné prostředky řádů stovek milionů korun". Tunelový komplex Blanka vyjde na několik desítek miliard korun.
Proti stavebním pracím ve Stromovce se nepostavilo ani ministerstvo životního prostředí, které ani nepožadovalo, aby stavaři nejprve získali výjimku podle zákona o ochraně přírody a krajiny.
Ministerstvo ovšem zdaleka nebylo tak benevolentní, když posuzovalo zásah do jiné pražské přírodní památky - Modřanské rokle. Plánovaná oprava tamní stezky vládní výjimku ze zákona potřebovala.
Historie Stromovky
- Královská obora, neboli Stromovka byla nejspíš založena v roce 1268 králem Přemyslem Otakarem II.
- Na nejvyšším místě obory stával hrádek, který byl v 15. století přestavěn na letohrádek.
- Počátkem 19. století byl upraven, později se z něho stala vyhlášená Šlechtova restaurace, která je dnes v dezolátním stavu.
- Dnes slouží Královská obora jako park.
- V roce 1988 byla obora vyhlášena chráněnou přírodní památkou.
- Má rozlohu bezmála 105 hektarů.
"Vzhledem k tomu, že navržené práce se dotknou velmi malé části území, jsou časově omezené a po jejich provedení bude prostor uveden do původního stavu, je možné konstatovat, že navržený záměr nezpůsobí změnu ani poškození Přírodní památky Královská obora, a proto udělení výjimky není nutné," napsala ve svém stanovisku Alena Vopálková, ředitelka odboru zvláště chráněných částí přírody ministerstva životního prostředí.
Úřady na ochranu přírody zapomněly
Jenže: Úřady nestanovily žádné závazné podmínky, za nichž je možné půdu nad plánovaným tunelem zpevňovat a které by přírodu ve Stromovce měly ochránit. Odvolávají se pouze na odborný posudek docenta Jana Farkaše.
"V daném souhlasu měl podle našeho názoru příslušný orgán ochrany přírody stanovit konkrétní podmínky, které je nutné při realizaci prací na sanační injektáži dodržet. Při stanovení podmínek bylo možné vycházet ze zpracovaného odborného posudku," uvádí se i v interní zprávě ministerstva životního prostředí pro ministra Martina Bursíka, kterou má Aktuálně.cz k dispozici.
Dejmal: Mohlo se to vymyslet lépe
Exministr životního prostředí Ivan Dejmal byl jedním z těch, kdo koncem 80. let ještě jako disident proti plánované autostrádě přes Stromovku protestoval.
"Jenže tehdy to měla být povrchová silnice a my tlačili na to, aby se schovala pod zem," řekl Aktuálně.cz Dejmal. Připomněl, že tehdy to byl ve velkých evropských městech trend.
"Jenže teď, po dvaceti letech, je otázka, jestli tunel pod Stromovkou je z dopravního hlediska dobré řešení," poznamenal Dejmal, podle něhož se evropské metropole nyní snaží pustit do širšího centra jen minimum aut. Několik pražských občanských sdružení kritizují stavbu tunelu Blanka právě proto, že do jádra Prahy přitáhne velký počet vozidel.
"Dlouhodobě se stavíme proti výstavbě další velkokapacitní dálnice v centru Prahy, byť vedené v tunelu. Nová komunikace stejně jako severojižní magistrála zatáhne obrovský počet dalších vozidel do navazujících ulic v obytných čtvrtích na severu Prahy a tím dále zhorší životní prostředí," řekl Jan Klika ze sdružení Ateliér pro životní prostředí.
Dejmal doufá, že příroda ve Stromovce povrchovým zásahem příliš neutrpí. "Z geologického hlediska je to složitý terén, půda se musí zpevnit," tvrdí Dejmal.
