Obchodníci teď na nich mohou vydělat přes dvě miliardy korun. Jde přitom i o lukrativní pozemky, které si obce připravovaly pro rodinnou výstavbu a jejich cena nyní dramaticky poroste. Ministr Zgarba (profil zde) byl předem varovaný, ale převodu pozemků nezabránil.
Z pěti korun sedmnáct stovek
Ukázkový je případ z pražské části Uhříněves. Tamní radnice letos v březnu upozornila Pozemkový fond, že chystá v obci výstavbu rodinných domů a zažádala o změnu územního plánu. Starosta Uhříněvsi Milan Coller (ODS) současně fond požádal, aby tyto pozemky nevydával v rámci náhradních restitucí a zamezil tak spekulacím s půdou.
Fond, který spravuje nemovitosti ve vlastnictví státu a privatizuje majetek pro zemědělskou výrobu, však udělal úplný opak. Lidem, kteří od restituentů za pět milionů skoupili jejich nároky, vydal téměř 100 hektarů pozemků v Uhříněvsi. Podnikatelé tak získali metr čtvereční za zhruba pět korun.
"Po změně územního plánu bude cena jednoho metru čtverečního podle cenové mapy 1 700 korun. Takže si ten zisk dovedete spočítat," podotkl starosta obce Coller.
Zisk spekulantů tedy v případě stohektarových pozemků v Uhříněvsi přesahuje 1,5 miliardy korun. Další podobné spekulace s pozemky fond umožnil například v Praze Ruzyni či Bohnicích, celkem jde v hlavním městě o 170 hektarů. V celé republice to je pak 600 hektarů.
Jeden měsíc a jeden verdikt
Na tyto výnosné operace (princip zde) stačil necelý měsíc a jediné rozhodnutí prezidia Pozemkového fondu. Pouhý měsíc totiž platilo usnesení prezidia fondu z letošního června, podle něhož bylo možné v rámci restitucí nově vydávat i ty náhradní pozemky, u nichž byla proti státu vznesena pouze žaloba a ještě o ní ani nerozhodoval soud. Usnesení bylo právě kvůli obavám ze spekulantů zrušeno 1. července. Týž den ale Pozemkový fond ještě stačil převést například pozemky právě v Uhříněvsi a vložit je do katastru ve prospěch podnikatele Gabriela Večeři.
"Okolnosti toho převodu raději nebudu ani komentovat. Chtěli jsme dobrou věc a někdo nás vyšplouchl. My jsme to pro ně vlastně připravili a pozemky jim změnou územního plánu zhodnotili," dodal starosta Uhříněvsi Coller.
Plán byl dlouho připravovaný
Gabriel Večeřa, který pozemky získal, přitom podle bývalého ministra zemědělství Jaroslava Palase věděl, do čeho investuje a jak se jeho peníze zhodnotí. "Už v době, kdy jsem byl ministr, dostala se ke mě informace, že o tyto pozemky má pan Večeřa zájem. Zarazil jsem to. Takže je pro mě záhada, proč se tak záhy po mém odchodu nakonec transakce uskutečnila," uvedl Zgarbův stranický kolega Palas.
Podnikatel Večeřa okolnosti převodu pozemků odmítl jakkoli komentovat. "Prosím vás, nezlobte se. Já se o tom nebudu bavit. Nashledanou," řekl Večeřa a zavěsil telefon.
Proč Zgarba nezasáhl?
Výnosné transakce s pozemky ministr zemědělství coby šéf Prezidia Pozemkového fondu (podrobnosti zde) umožnil i přesto, že byl předem varovaný. "Před tím, než fond rozhodoval o tom usnesení o vydávání pozemků bez soudního verdiktu, dostal informace, že to nahrává spekulantům. Proč s tím nic neudělal, nevím," uvedl jeden z členů Pozemkového fondu.
Jeho informace potvrdil bývalý ministr Palas. "Je pravda, že jsem mu předem sdělil, že ten chystaný postup vytváří obrovský prostor pro spekulanty. Proč to nakonec umožnil, nebudu hodnotit, byly by to spekulace," řekl Palas.
Petr Zgarba připustil, že s Palasem o restitucích tehdy mluvil. "Jak moc detailně to ale bylo, to už si nevzpomínám. Bylo to v rámci nějakého předávání funkcí," říká Zgarba. Jakékoli osobní provinění odmítá. "Já s tím tehdy nemohl nic dělat. Prezidium mě v červnu, kdy se o tom rozhodovalo, přehlasovalo a nápravu jsme zjednali, jak nejrychleji to bylo možné," hájí se Zgarba.
Ministr měl přitom možnost revokovat původní usnesení prezidia neprodleně, a ne až za měsíc. "Mohl svolat mimořádné zasedání, mohl se k tomu vrátit. Je předseda prezidia fondu a může cokoli," dodal Palas.
Petr Zgarba nyní nechal celý případ vyšetřit a resort kvůli tomu dokonce hodlá podat trestní oznámení.
