reklama
 
 

Stát platí čím dál víc za vzdělání dětí velvyslanců na elitních školách. Jde o zvyk i prestiž

7. 6. 2016 18:00
V Bratislavě navštěvovaly děti diplomatů elitní školu, kde vyjde školné nejméně na 10 tisíc eur ročně, přitom podle směrnic by měly využívat především státní školy. Vzdělání potomků diplomatů je drahé a tvoří leckde skoro třetinu nákladů na česká zastupitelství v cizině. Praxi v květnu kritizoval Nejvyšší kontrolní úřad. Ministerstvo zahraničí hledá cestu, jak vysoké výdaje omezit.

Praha - Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) před týdnem upozornil na výrazný nárůst nákladů na vzdělávání dětí zaměstnanců českých zastupitelských úřadů. Rekord je 953 tisíc, které v roce 2013 stát platil za školné za každé ze sedmi dětí z českých diplomatických rodin v Londýně. Není to ovšem nijak výjimečná suma. Vzdělání potomků diplomatů je drahé a tvoří leckde skoro třetinu nákladů na česká zastupitelství v cizině.

Například školné jednoho dítěte pracovníků generálního konzulátu v Šanghaji stálo loni českého daňového poplatníka 912 tisíc korun, v Moskvě o rok dříve 781 tisíc. Podle předpisů by přitom děti diplomatů měly chodit přednostně do státních škol. Neděje se to ale skoro nikde.

Méně než stovky tisíc za dítě proto platí Česko jen výjimečně, například na zastupitelských úřadech ve Vídni či v Sydney. Oproti tomu v blízké Bratislavě či Varšavě činilo školné v posledních letech kolem tří set tisíc ročně na dítě.

V Bratislavě české děti navštěvovaly Cambridge International School, kde se platí školné od deseti tisíc eur za rok a více, ve Varšavě chodily do American School of Warsaw, kde jsou poplatky ještě o něco vyšší.

Stejné podmínky jako západní diplomaté

Kritiku vysokých nákladů a velkých rozdílů mezi platbami za školné dětí diplomatů v jednotlivých zemích a zastupitelských úřadech obsahovala nedávná zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu. Hospodářským novinám a Aktuálně.cz se podařilo zjistit, které školy děti českých diplomatů v okolních státech navštěvují a jaké jsou mechanismy a zvyky, jimiž se obecně výběr školy řídí.

Jak je vlastně možné, že se systematicky porušuje nařízení vlády o poskytování náhrad výdajů spojených se školní docházkou dětí zaměstnanců ministerstva zahraničí? Jedním z důvodů je letitý zvyk, který v diplomatické komunitě panuje. Pracovníci zastupitelských úřadů, generálních konzulátů či stálých misí tvoří uzavřenou skupinu, která je v úzkém kontaktu se svými zahraničními kolegy a chce, aby i jejich děti měly stejné podmínky jako potomci západních diplomatů.

Existuje dokonce mezinárodní organizace, v níž se diplomatické rodiny sdružují. Jmenuje se EUFASA (European Union Foreign Affairs Spouses, Partners and Families Association) a výběr škol a vzdělání je jedním z jejích hlavních témat. Úhradu vysokých nákladů za školy svých dětí pak diplomaté vnímají jako spravedlivý bonus své práce.

Dalším faktorem jsou podmínky v zemi, kde diplomaté působí. Chtít po českých diplomatech například v Teheránu, aby posílali děti do místních škol, by samozřejmě nebylo moudré. Jenže na to předpis pamatuje. Ministerstvo zahraničních věcí určuje v každém místě, kde dítě studuje základní nebo střední školu, takzvané referenční školy, u kterých hradí školné v rozsahu 88 až 100 procent výše nákladů. A přihlížet se má právě k obtížnosti života, vzdálenosti či bezpečnostní situaci v zemi.

"Jenže existují případy, kdy i v zemích kulturně a společensky podobných Česku jsou v seznamu referenčních škol vysoce nákladové soukromé mezinárodní školy. Například právě v Bratislavě a Varšavě," uvedla tisková mluvčí NKÚ Olga Málková.

"Systém připomíná socialismus"

Podobné je to ale i v Berlíně, kde děti našich diplomatů navštěvují elitní Berlin International School, či v Budapešti, kde chodí do Britannica International School. Ve všech těchto městech přitom existují školy levnější, případně i státní s rozšířenou výukou angličtiny, francouzštiny, němčiny či španělštiny, což jsou jazyky, ve kterých se děti diplomatů vzdělávají nejčastěji. V praxi se ale podle informovaného zdroje často stanoví jako referenční právě ta škola, do které diplomat chce své dítě umístit. A to bez ohledu na vysoké náklady.

Diplomatka, která už prošla několika zahraničními misemi a přála si zůstat v anonymitě, připouští, že systém by se měl změnit. "Kolegové ze Západu mají jednak o mnoho vyšší platy, jednak dostávají na děti příspěvky. Pak si mohou část školného hradit sami. V našem systému, který stále připomíná socialismus, máme sice vzdělání dětí hrazené, ale jinak nedostáváme na děti nic," uvedla.

Výběr drahých, často elitních škol, hájí jako nevyhnutelný. "Děti nemohou chodit každých pět let do školy, kde se budou učit v jiném jazyce. Poslat dítě poté, co se odmalinka vzdělává ve francouzštině, třeba v patnácti najednou do polské státní školy, je nesmysl. A najít státní školu s kvalitní výukou v cizím jazyce je nemožné," říká.

Ministerstvo zahraničí prostřednictvím své mluvčí Ireny Valentové připouští jen dílčí nedostatky, například ve zmiňované Bratislavě. "Avšak jakmile je takováto diskrepance zjištěna či dojde-li ke změně situace v daném teritoriu, odrazí se takováto skutečnost bezprostředně v novele směrnice," uvedla Valentová. Ministerstvo však podle ní zvažuje, že systém úhrad školného zjednoduší a upraví.

"Nově by mohl být postaven nikoli na principu referenčních škol, nýbrž na finančních limitech platných pro jednotlivá teritoria," uvedla. Kdy by se systém měl změnit, však zatím není jasné.

autor: Martin Biben | 7. 6. 2016 18:00

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama