Peníze pro školy: Rozhodne i zájem firem, úřad chystá změnu

Tereza Holanová Tereza Holanová
17. 4. 2015 6:43
Rozhovor s Václavem Píclem, členem přípravného týmu reformy financování regionálního školství.
ilustrační foto
ilustrační foto | Foto: Jiří Koťátko/Economia

Praha - Střední školy by měly dostávat peníze nejen podle počtu žáků, ale také podle toho, kolik studentů je úspěšně absolvuje nebo jaké budou mít výsledky u maturit. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy chce současně více podpořit obory, kterých je na pracovním trhu nedostatek.

"Když budeme školy podporovat, může se tak zvýšit jejich prestiž. Škola může v očích rodičů a žáků získat dobré jméno," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Václav Pícl, člen přípravného týmu reformy financování regionálního školství, který je současně pověřený řízením Národního ústavu pro vzdělávání.

Konkrétní návrh změn chce ministerstvo předat vládě na začátku roku 2016. Reforma, která by mohla začít platit od počátku roku 2017, počítá s tím, že se seznam podporovaných oborů bude průběžně obměňovat. "Požadavky trhu se samozřejmě vyvíjejí," řekl Pícl na konferenci Financování vzdělávání, kterou uspořádal Svaz průmyslu a dopravy ČR ve spolupráci s vydavatelstvím Economia.

Václav Pícl
Václav Pícl | Foto: Jiří Koťátko

Aktuálně.cz: Chcete změnit financování studia na středních školách tak, aby se peníze nepřidělovaly podle počtu přijatých studentů. V čem je dosavadní systém špatný?

Václav Pícl: Současný systém financování je takový, že škola získává určitý objem financí podle počtu žáků. S tím souvisí počet zaměstnanců této školy a to pak následně vytváří i počet hodin, které se tu vyučují. Zmíněné peníze totiž z nějakých 98 procent jdou na platy, pouze ten zbytek plyne na nějaké učební pomůcky. Takže když mluvíme o dotacích na žáka, tak ve skutečnosti mluvíme o penězích, za které zaplatíte učitele a rozsah výuky, který se dostane žákům. Celé to každopádně znamená, že objem peněz ovlivňuje rozsah výuky. Změna má být v tom, že to bude obráceně. Nejdříve se stanoví rozsah výuky a na to teprve budou škole přiděleny peníze. Objem peněz už nebude omezovat výuku, ale bude odvozen od rozsahu výuky.

A.cz: Důležitou roli při financování by měla hrát i kvalita výuky. Co tím přesně myslíte?

Například podíl těch absolventů, kteří úspěšně ukončí školu, oproti počtu žáků, kteří vstupovali na začátku do prvního ročníku. To znamená přidanou hodnotu školy, ale i její výběr uchazečů o studium.

A.cz: Mohl by mít na přidělování peněz vliv i výsledek studentů u maturity?

Uvažuje se i o tom, že u srovnatelných oborů bychom je mohli porovnávat. Stejně tak bychom chtěli do financování středních škol zapojit potřebnost oborů a absolventů.

A.cz: Podle čeho budete určovat, které obory jsou ty "vyvolené"?

Hledisek je samozřejmě víc. Jednak jsou to informace, které můžeme získat na úřadech práce, tedy ve spolupráci s ministerstvem práce a sociálních věcí, ale samozřejmě jsou důležité i požadavky ze strany firem. To znamená, které obory jsou žádané ze strany zaměstnavatelů.

A.cz: Nehrozí ale, že se tato poptávka bude průběžně měnit? Za deset let můžeme mít úplně jiné nedostatkové profese, než máme teď.

Určitě ano, ale je naším záměrem uvést to do té reformy, stanovit, co se bude hodnotit, co bude tím kritériem. Požadavky trhu se samozřejmě vyvíjejí, stejně tak zaměření jednotlivých oborů.

A.cz: Takže má být ta reforma stanovená spíše obecně? Že teď budou dostávat vyšší podporu průmyslové obory, za pár let to mohou být například střední zdravotní školy…

Ano, přesně tak to chceme. Jenom pro jistotu připomínám, že se pořád bavíme o středním školství.

A.cz: To, že stát přidělí více peněz technickým školám, ale ještě samo o sobě počet studentů a absolventů nezvedne. Jak chce ministerstvo přesvědčit čtrnáctileté žáky, aby si namísto gymnázia vybrali průmyslovku?

My můžeme udělat to, že podpoříme potřebné obory tím, že umožníme jejich výuku s nižším počtem žáků, zabezpečíme to, aby se mohly vytvářet třídy, kde bude zastoupeno více vzdělávacích oborů. Ale samotnou motivaci žáků, aby vstupovali do těchto oborů, to musí dělat stát společně se zaměstnavateli nebo se zřizovateli kol. Řada podniků již například poskytuje stipendia, stejně tak kraje.

A.cz: Dojde k nějaké změně počtu škol nebo oborů? Bude třeba stát tlačit na to, aby se omezila nabídka gymnázií?

To ne. My chceme ocenit výjimečnost a kvalitu. Když budeme školy podporovat, může se tak zvýšit jejich prestiž. Škola může v očích rodičů a žáků získat dobré jméno a může se o ni zvýšit zájem.

A.cz: Na technickém vzdělávání se dnes podílejí i některé firmy, které provozují vlastní střední školy, například Škoda Auto nebo Vítkovice Holding. Plánuje stát tyto soukromé školy podporovat více než doposud vzhledem k tomu, že se zaměřují na nedostatkové obory?

My rozlišujeme veřejné střední školy a pak soukromé nebo církevní školy. A bez ohledu na to, kdo je zřizovatelem těch soukromých, chceme systém jejich financování zachovat stejný (nyní mají soukromé školy ze zákona nárok na 60 až 90 procent normativu neboli částky, kterou stát stanoví pro obdobný typ veřejné školy - pozn. red.).

 

Právě se děje

Další zprávy