reklama
 
 

Válení po koberci? Alternativní školy fungují, říká odborník

31. 8. 2015 18:22
Podle prorektora Univerzity Pardubice Karla Rýdla, který se od devadesátých let věnuje výzkumu netradičního školství, mají děti z alternativních škol dobré výsledky.

Praha - Bude mému dítěti lépe v alternativní škole, kde tolik nezáleží na výsledcích, ale více na prožitcích? Dostane se potom na vysokou školu, nebudou mu chybět znalosti? Tyto otázky si pokládají někteří rodiče předtím, než zapíší své dítě do školy. Podle Karla Rýdla, prorektora Univerzity Pardubice, který se výzkumu alternativního školství věnuje už od devadesátých let, se nemusejí bát. Děti z těchto škol mají dobré výsledky.

Aktuálně.cz: Přibývá podle vás takzvaných alternativních škol?

Ano, a hodně. Přibývá netradičních škol s novými programy, které se vracejí k historii. S Waldorfskou pedagogikou, Montessori, daltonským plánem. Přicházejí s demokratickými obsahy, s liberálním přístupem, vychází z nejnovějších výzkumů – z toho, co tradičnímu školství pořád nedochází – že by měl změnit celou metodiku přístupu k dětem.

A.cz: A to je ten důvod, proč alternativ přibývá, že se tradiční školy pomalu přizpůsobují dnešní době?

Já bych to odlišil. Důvody jsou podle mě tři. Zřizovatelé se snaží pracovat podle zákonů. Ty dělají politici na základě určitých připomínek, ale mnoho se jich tam nedostalo. Změna školského zákona z roku 2005 umožnila, aby si každá škola pedagogicky mohla jít svou cestou, pokud to schválí zřizovatel. Jenže ti tomu většinou nerozumí, bojí se, že škola bude extravagantní, nepřijdou do ní děti a podobně. Alternativní školy pak většinou zakládají soukromníci či církve, málokdy stát nebo obec. Druhá věc je, že skončila vlna nadšení z devadesátých let. Učitelé jsou už pod tlakem nových rodičů, kteří o alternativu mají zájem. Chtějí se starat o způsob vzdělání, do jaké školy bude dítě chodit, kdo se mu bude věnovat, jakými osobnostmi jsou učitelé, vychovatelé. To pozoruji velmi silně. Spousta mladých rodičů se na mě obrací se žádostí o pomoc, kontakty, rady, na co se soustředit, kde takové školy jsou, jakým způsobem je zakládat a podobně.

Novým iniciativám chybí podpora

A.cz: Co dělají školy špatně?

Já mám k tradičnímu školství tři základní výtky. Zaprvé: nové poznatky se velmi málo dostávají do přípravy učitelů. Ta je pořád hodně orientovaná na znalosti místo na poznatky dětí. Přitom to se zásadně proměnilo.

A.cz: Jak?

Děti mají přístup k informacím, který předchozí generace neměly. Nechci zobecňovat, ale vidím to na své vnučce a vnukovi, běžně v devíti letech pracují s internetem.

Co je alternativní vzdělávání

Alternativní vzdělávání se od tradičního liší v tom, že se více zaměřuje na dítě jako na jednotlivce. Vytvářejí lepší atmosféru pro učení. Třída pro ně není hromada bezejmenných dětí, ale každý je svébytná osobnost. Východiskem je individuální přístup a silná spolupráce s rodiči. Nepodporují memorování, odříkání definice, ale prožitky, proces poznávání. V Česku je podle Karla Rýdla nejčastější pedagogika Montessori. Nejsou limitované ideologicky nebo nábožensky, ale fungují napříč sociálními vrstvami i náboženskými směry. V muslimských, budhistických i křesťanských společnostech.

A.cz: Co je druhá věc?

Nově vznikajícím iniciativám chybí podpora. Spíše je všichni vnímají jako něco nepatřičného. Veřejnost nechápe, proč chtějí měnit něco zažitého, když tolik generací takovou školou prošlo a taky to přežilo. Pro mě je to velmi hloupý argument, ale pořád funguje. Informace z jiných oborů než pedagogických se neberou jako nosné, hlavně medicínské, psychiatrické. I když se už ví, jak mozek funguje a co je příčinou určitých selhávání, tak pedagogika to ve svých teoretických východiscích nezohlednila. Pořád se opakují věci jako tresty a odměny, složky výchovy, které byly dominantní ve stylu: učitel může všechno, žák poslouchá a je hodný.

A.cz: Co vůbec znamená alternativní školství pro tradiční školství? Sám jste říkal, že je to spíše záležitost soukromých či církevních škol, není to ohrožení státního, spíše tradičního školství?

Pokud alternativy někdo bere jako ohrožující, je to jeho soukromý problém. Já znám řadu učitelů na tradičních školách, kteří přebírají spoustu metod z alternativních směrů ve své třídě. Škola jako celek na to není připravená, ale učitel může třeba ještě s kolegou jinými metodami učit.

A.cz: To funguje?

Někdy to přináší problémy do sboroven. Když dva tři učitelé učí v jedné třídě zábavně, dětem se to většinou líbí víc a takové učitele mají raději než ty, kteří jdou tradiční cestou. V komunikaci mezi učiteli se to pak projeví. Ale to nevnímám jako ohrožení, ale spíše jako ukázku toho, že je tu možnost výběru, jak učit. V zákoně je dokonce pod vzdělávacími cíli napsáno, že to není naučit, ale naplnit osobnost.

Do alternativních škol na výzvědy

A.cz: Vy doporučujete učitelům, aby přejímali metody z alternativních škol?

Samozřejmě. Posílám je do alternativních škol, aby se tam jeli podívat, aby viděli, jak to funguje. Spousta učitelů říkala: vy to hezky povídáte, ale my tomu nevěříme. Já říkám. Jeďte se tam podívat a uvidíte, jestli vám to bude vyhovovat. A ono to funguje.

A.cz: A funguje to u každého dítěte? Je každé dítě schopné přijmout režim, který do jisté míry spoléhá na to, že dítě se samo rozhodne, co a kdy chce dělat?

Není to bezbřehá svoboda, že by se dítě rozhodlo, že bude dělat půl roku jen matematiku. Je to samozřejmě omezené vzdělávacími plány, které musejí i takové školy dodržovat. Učitelé v alternativách jsou proškolení, aby věděli, co jsou potřeby dětí a co jsou jejich požadavky. To je rozdíl. Když žáci požadují zmírnění výuky, aby toho nemuseli tolik dělat, není to potřeba, ale požadavek. Navíc alternativní školy komunikují každodenně s rodiči, bez jejich podpory nemohou existovat. Podpora rodičů je bytostné první východisko.

A.cz: Hodně z alternativních škol zakládají právě sami rodiče. Takové projekty často ztroskotají, protože se navzájem nedohodnou, jak chtějí školu vést. Vznikají hlavně na tom, jak ji vést nechtějí...

Je pravda, že část rodičů má přehnané představy, naráží na zákon, ale i na ochranu osobnosti dítěte. Většinou jim však stačí kompromis. Že se učitelé chovají k dětem slušně. Nestresují je. Vždyť je to zadarmo. Kdyby se tak chovali všichni, nemusíme vůbec mluvit o konkurenci alternativního školství. Stačí chovat se slušně, ukázat dítěti vzor a vyžadovat od něj stejné chování.

Bez definic, s praktickými schopnostmi

A.cz: Existují nějaké relevantní průzkumy, jaké jsou děti, které vychodí alternativní školu?

Jistou představu dají například výsledky státních maturit. Ty ukazují, že alternativní střední školy, waldorfská lycea, se umístila v absolutní špičce všech gymnázií v republice. Takže výsledky mají. Není to jen o tom, že se tam děti válejí po koberci a nic nedělají, jak občas slýchám.

A.cz: Ano, takové informace kolují.

Ale výsledky říkají něco jiného. Pokud jsou ve státních maturitách otázky tvořivé, nad kterými člověk musí přemýšlet a najít řešení, tak to dětem z alternativních škol jde. Neumějí definice, ale umějí poznatky použít v praxi.

A.cz: Mají alternativní školy i nějaká negativa?

První věc je vybavenost. Montessori potřebuje pomůcky. Pokud se na ně rodiče nesloží, nebo je nezaplatí zřizovatel, jsou s tím problémy. Zadruhé učitelé často sklouzávají. Nemají trpělivost, než děti připraví na nový způsob učení, mají pocit, že toho chtějí zneužívat a přitvrdí. Skončí u odměn a trestů, čímž děti demotivují. A pak říkají, že to nefunguje. Třetí problém je nedostatečná podpora zvenčí. Přitom jsou to systémy, které jsou v jiných částech světa běžné, reflektují poslední výzkumy vědy, zejména medicínské. Dnes už prokázané, František Koukolík o tom píše knihy, ale pedagogika je zatím moc nereflektuje.

Lidský mozek se líp učí bez stresu

A.cz: Je dokázané, že se lidský mozek učí jinak, než jsme si mysleli?

Lidský mozek se učí v příjemném prostředí bez stresů, vnějších tlaků mnohem efektivněji než pod tlakem, stresem. Jinak vydává minimálně polovinu energie na obranu proti stresu. Pište, máte posledních pět minut. To jsou věci, které děti zbytečně stresují.

A.cz: Bude podle vás vznikat alternativních škol ještě víc?

Má to své limity v zájmu veřejnosti, například waldorfské školství se už naplnilo. Nevím o tom, že by vznikalo více nějakých iniciativ. Spíše se prohlubují ty stávající. Montessori, ty vznikají pořád někde. Ale zájem není nevyčerpatelný.

A.cz: Nehrozí tedy, že by alternativní školství nakonec nahradilo to tradiční?

Ne, to není nikde na světě. Tradiční školství má pořád co říct k tradičnímu sociálnímu rozvoji, k systému organizace společnosti. Ta je stále řízena konzervativně a produkuje lidi, kteří mají doplnit stávající společenský systém, nikoli vytvářet nový.

autor: Markéta Hronová | 31. 8. 2015 18:22

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama