Praha - Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa dokončil dlouho očekávaný návrh zákona o Národním parku Šumava a v nejbližší době ho jako poslaneckou iniciativu předloží spolu s dalšími zákonodárci k projednání sněmovně.
Chalupa už avizoval, že počítá s historicky největší rozlohou prvních, nejcennějších zón parku, které by měly dosáhnout 35 procent šumavského území.
Z návrhu zákona, který má Aktuálně.cz k dispozici, ovšem vyplývá, že k tomuto číslu se Šumava dostane až za 45 let. Ministr Chalupa uvedl, že rychlejší postup není možný, protože šumavská příroda je do značné míry narušená člověkem. Zejména v lesích, kde chybí buky a jedle.
"Pokud bychom zbrkle toto území převedli do prvních zón s bezzásahovým režimem, přinesla by změna škody v podobě rozpadů celých ekosystémů. To je nepřijatelné. Z tohoto důvodu je jasně dané, jak se při převodu území do prvních zón bude postupovat, aby škody a rizika byly co nejmenší," řekl Aktuálně.cz Chalupa.
Je to pomalé a na malém území
Přesto plánovanou "historicky největší" rozlohu I. zón kritizují ochránci přírody. A nevadí jim jenom to, že by rozšíření I. zón mělo trvat tak dlouho. Pětatřicet procent pokládají za příliš malou rozlohu.
"Jedenáct let starý a dosud nikým nezpochybňovaný plán péče o šumavský park stanovil, že by první zóny měly tvořit nejméně 50 procent, a to už v roce 2030," řekl Aktuálně.cz Jaromír Bláha z ekologického Hnutí Duha.
Dodal, že v evropských národních parcích mají jádrové zóny obvykle více než 75 procent rozlohy parku. Ostatně takové bylo i doporučení komise zahraničních expertů, kteří Šumavu před deseti lety navštívili. Bláha připomněl, že ještě v roce 2010, před příchodem nového ředitele Jana Stráského, bylo na Šumavě bezzásahových 30 procent území.
22 + 4,5 + 8,5 = 35%
Ministr Tomáš Chalupa chce, aby po přijetí zákona byla I. zóna vyměřena na zhruba 22, respektive 26,5 procentech území (4,5 procent by byla takzvaně dočasně zásahová).
Pro převod do I. zóny by se zároveň připravovalo území s označením IIa, jehož rozloha by byla 8,5 procent území šumavského parku.
Návrh zákona předpokládá, že by se I. zóna rozšiřovala postupně, ve třech časových krocích. "Musíme si uvědomit, že zásah člověka do Šumavy trvá 200 let, na nápravu tohoto zásahu máme ale 15, 30 nebo 45 let," řekl Aktuálně.cz Chalupa.
O největší část se I. zóna rozšíří za 45 let
Z mapky, která je součástí navrhovaného zákona, ovšem vyplývá, že největší část přírody by se měla stát součástí I. zóny parku právě až za 45 let, tedy v roce 2057.
"Výsledných 35 procent rozlohy parku představuje plochu téměř 24 tisíc hektarů. Tato rozloha je větší než celková velikost sousedního národního parku Bavorský les," poznamenal Chalupa.
Kritika stínové vědecké rady
Tento záměr se ovšem příliš nezamlouvá ani stínové vědecké radě šumavského parku, která chystaný zákon kritizuje dlouhodobě.
"V návrhu je pouze 22,1 procent bezzásahových I. zón a dále 4,5 procent I. zón, kde je možno zasahovat do doby, než bude kůrovec v národním parku v 'základním stavu'. To fakticky znamená možnost jejich vykácení. Požadujeme, aby veškerých 26,6 procent I. zón bylo ihned bezzásahových," řekl Aktuálně.cz předseda stínové rady Jakub Hruška.