Praha - Ministerstvo průmyslu by chtělo v Česku výrazně rozšířit těžbu uranu. A se svým návhrem se schovává za lednovou plynovou krizi, kdy zhruba dva týdny netekla tato strategická surovina z Ruska do Evropy.
Ministerský plán je součástí dokumentu, který v pondělí projedná Fischerova vláda a kde jsou náměty na to, jak se připravit na případné další uzavření kohoutků na plynovodech.
Kromě zvětšení kapacity zásobníků plynu, získávání této suroviny i z jiných regionů nebo energetických úspor navrhuje ministr průmyslu Vladimír Tošovský i to, aby se v budoucnu co nejvíce využily domácí zdroje energií.
"Není možné rezignovat na maximální využití existujících domácích zdrojů palivoenergetických surovin, zejména zásob hnědého a černého uhlí a také rozsáhlých zásob uranové rudy," uvádí se ve zprávě, kterou má redakce Aktuálně.cz k dispozici.
Ministerstvo zároveň požaduje, aby se co nejrychleji rozšířil Temelín o další dva bloky. "Je evidentní, že v případě skutečné krize, kdy by byly dlouhodobě přerušeny dodávky plynu v zimním/chladném období, by podstatná část domácností přešla na náhradní zdroj přímotopy, což by představovalo velký tlak na výkon české elektroenergetické soustavy," tvrdí se v dokumentu.
V Česku není továrna na jaderné palivo
Proti rozšiřování těžby uranu se postavilo ministerstvo životního prostředí. Argumentuje i tím, že uran v součanosti ani není možné použít jako lék na plynovou krizi.
"Někdo má zájem na rozšíření těžby uranu, ale tahle vazba s plynovou krizí je velmi krkolomná," řekl Aktuálně.cz náměstek ministra životního prostředí Aleš Kuták.
Uvedl, že v Česku není žádný podnik, který by dokázal z uranového koncentrátu vyrobit palivo pro jaderné elektrárny. Dukovany - a od příštího roku i Temelín - odebírají palivo z Ruska, kam ČEZ posílá český uran.
Podle Kutáka by stát musel mít jistotu, že v době krize nebude ČEZ vyvážet elektřinu do ciziny. Zároveň by se muselo prověřit, zda přenosové sítě mají dostatečnou kapacitu a při zvýšeném náporu by nevypadly, jako se to při plynové krizi stalo v Bulharsku.
Kuták tvrdí, že by stát musel zajistit i strategickou rezervu přímotopů, aby se jako v Bulharsku nestalo, že byly v obchodech hned vyprodané.
"Bez těchto podmínek nemá smysl těžbu uranu kvůli plynové krizi zvyšovat," konstatoval náměstek Kuták.
Ze země se dá vykutat 56 tisíc tun uranu
V Česku se nyní těží uran na jediném místě - v Rožné na Vysočině, což je zároveň jediný důl v Evropské unii, kde se uranová ruda kutá.
Těžitelné zásoby uranu
- Rožná (Vysočina): 500 tun
- Brzkov-Věžnice (Vysočina): 3,1 tisíce tun
- Mečichov (Jihočeský): 1,2 tisíce tun
- Hamr (Liberecký): 25 tisíc tun
- Stráž (Liberecký): 5 tisíc tun
- Osečná-Kotel (Liberecký): 15 tisíc tun
- Břevniště (Liberecký): 4,2 tisíce tun
- Hvězdov (Liberecký): 2 tisíce tun
Kromě Rožné je v republice dalších sedm významných uranových ložisek, kde je možné celkem vytěžit 56 tisíc tun uranu. Pět z nich leží v Libereckém kraji.
Pokud ministerstvo se svým návrhem uspěje, uloží vláda státnímu podniku Diamo, které doluje uran v Rožné, aby vybral nejvhodnější místo pro případnou další těžbu.
Nabízí se Rožná na Liberecku
Ministerstvo průmyslu v dokumentu pro vládní kabinet naznačuje, že by se uran mohl kromě Rožné získávat ještě ve Stráži na Liberecku, kde byla chemická těžba před lety zastavena a dnes se území zamořené kyselinou sírovou postupně čistí.
"Úvahy o možném obnovení chemické těžby podle získaných zkušeností jsou jak ve státní správě, tak i ve veřejnosti neprůchodné," uznává ministerstvo.
"Je však stále otevřena možnost modifikovat sanační procesy tak, aby za maximální kontroly mohl být proces loužení ve vybraných částech ložiska obnoven a ložisko v souběhu se sanačními procesy dotěženo," navrhuje ministerstvo průmyslu.
Riziko pro pitnou vodu
Proti obnovení těžby uranu - jakoukoli metodou - ovšem na Liberecku existuje mezi místními obyvateli velký odpor.
"Je to nezodpovědné," řekl Aktuálně.cz Josef Jadrný, jeden z hlavních organizátorů protestních akcí proti uranovým plánům. Připomněl, že chemická těžba by byla velkým rizikem pro místní zdroj pitné vody.
"Patří mezi pět největších zásobáren v Evropě," konstatoval Jadrný. Dodal, že pod zemí je stále až pět milionů tun kyseliny sírové z těžby uranu z minulosti. Zamořeno je na 380 milionů kubíků podzemní vody.
Zbourejme Jiřetín a vykutejme uhlí, žádá ministerstvo
Kromě rozšíření těžby uranu ministerstvo průmyslu opět navrhuje, aby se povrchová těžba uhlí v severozápadních Čechách posunula až za hranice, které v roce 1991 stanovila vláda Petra Pitharta.
"To je pro nás dlouhodobě nepřijatelné," řekl Aktuálně.cz náměstek ministra životního prostředí Aleš Kuták. Připomněl, že premiér Jan Fischer slíbil, že jeho kabinet nebude o těžebních limitech rozhodovat.
Podle Kutáka jsou v dokumentu ministerstva průmyslu i rozumné návrhy, například zvýšit kapacitu zásobníků plynu.
"To je užitečná věc," poznamenal Kuták, podle něhož by z dokumentu mělo zmizet všechno, co se týká uranu a prolomení těžebních limitů. "To se stejně bude řešit ve státní energetické koncepci," dodal Kuták.
