Zeptejte se lékaře on-line ve Virtuální čekárně. Projekt chce zapojit 40 tisíc lékařů

Tomáš Klézl Tomáš Klézl
12. 5. 2020 19:16
Komunikace na dálku mezi lékařem a pacientem je v řadě zemí světa zavedenou rutinou. V Česku se ale takzvaná telemedicína přílišné popularitě netěší. Ambici změnit to má projekt Virtuální čekárna, který vznikl během omezení ordinací v dobách koronavirové pandemie. Jeho tvůrci chtějí on-line propojit deset milionů obyvatel Česka s čtyřmi desítkami tisíc lékařů.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Koronavirová krize paralyzovala české zdravotnictví. Kvůli omezenému režimu v nemocnicích nebo ze strachu z rizika nákazy odkládá velký počet lidí často i akutní návštěvu lékaře. 

Na to reaguje projekt Virtuální čekárna, který vznikl ve spolupráci serverů uLékaře.cz a proLékaře.cz a jehož cílem je nejen v době pandemie, ale také v běžném režimu propojit pacienta on-line s jeho praktickým lékařem i specialisty. 

"Vzdálená konzultace s praktickým lékařem je pohodlná a bezpečná. Pro případ návštěvy v ordinaci lékař bude o vašich potížích předem informován, a návštěva tak proběhne efektivněji," shrnují organizátoři.

To pomůže lékařům lépe si organizovat čas, pacienty z rizikových skupin si pak budou moct zvát v nejméně rizikové termíny, kdy už je ordinace prázdná, doplnil na tiskové konferenci tvůrce projektu Tomáš Šebek.

Ambiciózní projekt, na kterém v posledních šesti týdnech pracovala asi stovka lidí, odbavil první pacienty v úterý ráno. Zatím si mohou zájemci nechat poradit od jednoho z tří stovek "on-line lékařů", kteří s portálem uLékaře.cz spolupracují dlouhodobě. Mezi nimi je i devět dětských doktorů a řada specialistů z různých oborů.

Od 1. června ale organizátoři plánují adresář rozšířit o stovky oslovených praktiků. Do konce roku by pak projekt chtěl pacientům nabídnout tisíce lékařů. Podle Šebka je reálné, že by se zapojily asi dvě třetiny z počtu pěti a půl tisíc aktivních praktických lékařů v Česku, v ideálním scénáři by se ale zapojil každý z celkových čtyřiceti tisíc lékařských pracovníků v Česku.

Zapojení do projektu je ale podle organizátorů zcela dobrovolné, spolupracovat chtějí s kýmkoli, od malých soukromých ordinací až po velké nemocnice. "Jediné, na co hledíme, je zdraví pacienta a pohodlí lékaře," řekl Šebek na tiskové konferenci.

"Telemedicína u nás začíná něco znamenat"

Jak má systém fungovat? Prostřednictvím webových stránek nebo aplikace zájemce nejdříve napíše svému praktikovi, jakou pomoc potřebuje, vyplní také dotazník o bezinfekčnosti a lékaři sdělí, kdy by měl čas navštívit ordinaci. Přiložit může také potřebnou zdravotní dokumentaci. Pokud ve vyhledávači svého doktora nenajde, může oslovit jednoho z on-line lékařů.

Lékař pacientovi podle organizátorů poté odpoví hned, jakmile bude on-line, a domluví se, zda diagnóza vyžaduje, aby nemocný přišel do ordinace. K ruce budou mít praktici také doporučenou odpověď jednoho z on-line lékařů, u které se mohou rozhodnout, zda ji použijí, či nikoli.

Na projektu v posledních šesti týdnech pracovala asi stovka lidí. "Celý tým pracoval ve dne, v noci, o víkendech. Jsem moc rád, že jsme to k dnešnímu datu stihli," řekl Šebek s tím, že díky nim začíná slovo telemedicína něco znamenat. Zdůraznil také, že konzultace budou minimálně do konce roku zadarmo. 

Projekt je podle něj připraven i na nejhorší. "Kdyby přišla další vlna, tak Virtuální čekárna tady bude plně připravena obsloužit celou republiku, doufejme se silou čtyřiceti tisíc lékařů," uvedl Šebek.

Dobrý výkop, ale žádný převrat, říká šéf praktiků

Předseda Sdružení praktických lékařů České republiky Petr Šonka řekl, že projekt považuje za dobrý start pro rozvoj telemedicíny. "Je super, že někdo vykopl balon. Vím, že na tom pracuje spousta odborníků z různých stran," uvedl pro Aktuálně.cz.

Zároveň ale zdůraznil, že se nejedná o revoluční projekt. "Není to nic, co by znamenalo nějaký převrat. Řada doktorů už takto se svými pacienty komunikuje," řekl.

Podle Šonky je důležité, aby praktik zajistil efektivní komunikaci se svými pacienty sám bez užití prostředníka. "Z mého pohledu je ideální, když tu komunikaci poskytuje lékař svému pacientovi. Když se pacient obrací přímo na lékaře, nikoli přes nějakého prostředníka nebo nějakého lékaře, který tam bude vstupovat jako prostředník," upozornil.

Zásadní problém komunikace přes prostředníka podle něj tkví v zabezpečení komunikace a ochraně dat, a to ani ne tak před hackerskými útoky, ale spíše jejich zneužitím. "Podobně jako například na Facebooku se dají tato data zneužít pro reklamu, v medicíně obzvlášť," řekl Šonka s tím, že s projektem Virtuální čekárny není do detailu seznámen.

Z vlastní zkušenosti Šonka uvedl, že se v době koronavirové krize dobře osvědčila zejména komunikace po telefonu, lékaři denně odbavovali až šedesát telefonátů. "Interakce toho rozhovoru je jiná, než když si vyřizujete maily," doplnil. Telefon je také pro větší část populace snesitelnější než e-mail. Spíš než komunikace skrze text by tedy Šonku do budoucna zaujal projekt využívající vizuální kontakt. 

Podle Šonky se během koronavirové krize ukázalo, že i přes vedení většiny pacientů distanční formou se jejich počet příliš nezvýšil, s pokrokem telemedicíny by tedy nemělo hrozit zahlcení praktiků elektronickou poštou. "Nesmí se to zvrhnout do situace, že si dá pacient v neděli kachnu se šesti, udělá se mu trochu špatně, a tak začne v neděli odpoledne psát doktorovi o radu," doplnil.

Projekty jako Virtuální čekárna tedy mají podle Šonky stále řadu úskalí a je třeba je řešit. "Jistě to je cesta do budoucna, ale myslím, že se nedožijeme doby, kdy se bude touto cestou odehrávat většina kontaktu se zdravotnictvím," dodal.

Je to nadčasový projekt, říká Maďar

Projekt podporují i ministerstvo zdravotnictví a Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně. "Chtěl bych podpořil projekt z pohledu epidemiologa, který se zabývá problémem nákaz spojených s vykonáváním zdravotní péče," řekl na tiskové konferenci koordinátor epidemiologického týmu ministerstva zdravotnictví Rastislav Maďar. "Pokud jde poskytovat určitý druh zdravotní péče vzdáleně, tak je to v tomto kontextu velká výhoda," dodal.

Podle něj může projekt vyřešit aktuální problém, kdy se nemocní lidé bojí chodit za svými lékaři do nemocnic kvůli obavě z nákazy koronavirem. "V minulých týdnech jsme viděli, jak významným způsobem došlo k redukci akutní zdravotní péče. Pacienti mají stále velké obavy a pro mnoho z nich to může znamenat zdravotní komplikace," řekl.

Zdůraznil také nadčasovost projektu. "Toto není nástroj pouze pro pandemické období, Virtuální čekárna se může používat neustále. I proto jsem rád, že tento projekt podporuje i osobně pan ministr zdravotnictví," uvedl.

Šéf resortu Adam Vojtěch vyjádřil podporu projektu již dříve. "Naším cílem je to rozšířit tak, aby byly podobné služby v budoucnu hrazeny ze zdravotního pojištění. Jednáme o tom i s VZP a dalšími pojišťovnami," řekl v dubnu České televizi.

 

Právě se děje

před 56 minutami

Spojené státy chtějí do roku 2030 snížit emise o více než polovinu oproti roku 2005

Spojené státy se zavázaly do roku 2030 snížit své emise skleníkových plynů o 50 až 52 procent oproti úrovni z roku 2005. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek řekl novinářům činitel administrativy prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu hostí dvoudenní virtuální summit světových lídrů zaměřený na boj s klimatickými změnami. Smyslem nově stanoveného cíle je podle americké vlády přimět další velké producenty skleníkových plynu ke zvýšení vlastních ambicí.

Biden se od ledna, kdy se ujal úřadu, snaží znovu postavit USA do čela celosvětového boje s klimatickými změnami po prezidentství jeho předchůdce Donalda Trumpa, který USA stáhl z pařížské klimatické dohody, která měla zajistit snižování emisí.

Nový cíl je podle Reuters význačným milníkem v Bidenově širší snaze dovést USA k takzvané uhlíkové neutralitě do roku 2050. Prezident přitom počítá s tím, že jeho plán přinese Američanům miliony nových a dobře placených pracovních pozic. Opoziční republikáni naopak tvrdí, že americké hospodářství poškodí.

Zdroj: ČTK
před 59 minutami

Ruská armáda zahájila rozsáhlé vojenské cvičení na Krymu

Ruská armáda ve čtvrtek zahájila rozsáhlé vojenské cvičení na Krymu a v Černém moři. Účastní se ho přes 10 tisíc vojáků, k dispozici mají více než 1200 kusů zbraní a vojenské techniky a desítky válečných lodí, informují ruské tiskové agentury s odvoláním na ministerstvo obrany. Podle agentury AP tím Moskva ukazuje sílu v době rostoucího napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym v roce 2014, kvůli čemuž Západ na Moskvu uvalil sankce. Kyjev a Západ v poslední době s obavami sledují posilování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou.

Do cvičení se podle ruského ministerstva obrany zapojily různé složky armády, mimo jiné také výsadkové vojsko či jednotky protivzdušné obrany. Na manévry dorazil rovněž ruský ministr obrany Sergej Šojgu, který na ně dohlíží. Kvůli cvičení Rusko již dříve uzavřelo část námořního a nyní také vzdušného prostoru v Černém moři kolem Krymu. Proti tomu protestovala Ukrajina i Spojené státy.

Zdroj: ČTK
Další zprávy