Praha - Starostové mají posledních pár dnů na rozmyšlenou, jakou formou se budou v podzimních volbách ucházet o hlasy voličů. A pokud vůbec. Po úterním jednostranném vypovězení koalice mají na výběr několik variant: jít do voleb jako samostatná strana, přijmout nabídku lidovců kandidovat na jejich listinách, přijmout stejnou nabídku od jiné strany, nebo ve volbách vůbec nekandidovat. Rozhodnutí má padnout příští úterý.
Minimálně šéf Starostů Petr Gazdík jednu z těchto možností vylučuje. "Pokud bychom měli kandidovat na něčí listině, byli by to lidovci," řekl a odmítl tak verzi, že by jeho lidé figurovali na kandidátkách jiné partaje.
Rozhodnutí lidovců, kteří do poslední chvíle oficiálně odmítali, že by se na koaliční spolupráci mělo cokoliv měnit, část členské základny Starostů zaskočilo. "Osobně jsem koalici věřil a jsem překvapený, že to takto dopadlo. Útěk lidovců chápu jako určitý projev zbabělosti," potvrzuje předseda Starostů na Vysočině Lukáš Vlček.
Obdobně mluví i jeho kolega z jižních Čech, Jiří Švec: "Myslel jsem si, že to lidovci neodhlasují a bude se pokračovat. Mrzí mě, že tuto bitvu vzdali," uvedl.
Předseda Starostů Pardubického kraje Oldřich Koblížek zase lituje promarněných ambicí na vytvoření tzv. třetí velké politické síly, která by mohla reálně promlouvat do dění v republice: "Koalice má smysl, pokud získá deset a více procent. Malé strany kvůli systému přidělování mandátů nedosáhnou nadpoloviční většiny," myslí si Koblížek.
Bělobrádek ale krok lidovců obhajoval právě nadějí, že projekt společné kandidátky najde ve výsledku více příznivců než samotná koalice. "Je to formální změna. Doufáme, že se tím naši voliči uklidní a nebudou se bát dát nám svůj hlas," zdůraznil. Zrušením koaliční kandidátky se totiž obě strany vyhnou dvojnásobné, tedy desetiprocentní hranici hlasů, kterou by potřebovaly pro získání poslaneckých křesel. Jako jednotlivá strana, byť s kandidáty dalších stran, totiž lidovcům bude k témuž stačit jen pět procent.
Část Starostů se na rozhodnutí lidovců dívá s pochopením. "Nemohu jim to mít za zlé, chovají se lidsky. Zatím se ale sám nedokážu rozhodnout, jestli bychom na nabídku lidovců měli kývnout," popsal svůj postoj předseda STAN za Ústecký kraj Petr Liška.
Hrdost versus pragmatismus
Části Starostů se nabídka lidovců naopak zamlouvá. "Mně osobně by nevadilo, kdybychom na kandidátkách lidovců byli. Přizpůsobím se ale většině," říká šéfka moravskoslezské základny Ludmila Bubeníková.
Usnesení celostátního výboru KDU-ČSL
Celostátní výbor KDU-ČSL potvrzuje zájem o pokračování dlouhodobé spolupráce se STAN ve všech typech voleb. Celostátní výbor KDU-ČSL vyzývá Starosty a nezávislé ke změně formy spolupráce ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky na kandidaturu STAN na kandidátních listinách KDU-ČSL. Program, pozice a počty kandidátů na kandidátních listinách, finanční prostředky a další parametry spolupráce by zůstaly nezměněny.
Další si uvědomují, že přítomnost na lidoveckých kandidátkách je hlavně pragmatické řešení situace. "Kdybychom šli sami, tak je otázka, jestli bychom byli schopni přežít do dalšího volebního období, co se týče ekonomické stránky," upozorňuje předseda jihočeských Starostů Jiří Švec.
Jedinou krajskou organizací, která dopředu jinou než koaliční spolupráci s lidovci odmítá, je ta z Olomouckého kraje. "Buď sestavíme vlastní kandidátku, nebo kandidovat vůbec nebudeme. Na kandidátce lidovců být nechceme," tlumočil stanovisko Krajského výboru předseda Radek Brázda.
Variantu, že by Starostové do podzimního boje o sněmovnu vůbec nešli, přitom nevylučuje ani Gazdík. "Pro nás to, jestli momentálně jsme ve sněmovně, není nejdůležitější," řekl Aktuálně.cz.
Ve srovnání s TOP 09 přitom dali lidovci Starostům poměrně velkorysou nabídku. Nabízí jim šest míst pro volební lídry a osm druhých míst v kandidátních listinách. Velká část z nich by přitom měla šanci dostat se do sněmovny. TOP 09 v roce 2013 Starostům uvolnila pouze jedno místo volebního lídra a šest druhých míst na kandidátkách.
