Mohou školy vyžadovat v běžné výuce sundání pokrývky hlavy i po muslimkách, které z náboženských důvodů nosí například hidžáb?

Stanislav Křeček: Pokud školy vyžadují při výuce cokoliv, tak se to musí týkat všech žáků.

Jan Matys odmítl vyjma poslední otázky odpovědět. Jeho vyjádření přinášíme na poslední stránce.

Vít Alexander Schorm: Na tuto otázku nedávno odpověděl Nejvyšší soud. Třebaže máme zatím k dispozici jen tiskovou zprávu o jeho rozsudku ze dne 6. prosince 2019, je postoj naší nejvyšší instance ve věcech civilního práva k této záležitosti naprosto jasný: školy to dělat nemohou.

Hidžáb (muslimský šátek přes vlasy; nebavíme se tu o zahalení celé postavy, které vyvolává specifické problémy, dané třeba tím, že takové osobě nevidíme do tváře) je projevem náboženského vyznání, jak dovodil kupříkladu Evropský soud pro lidská práva, stejně jako je jím židovská jarmulka nebo křížek na krku, na rozdíl třeba od kšiltovky.

Na to, aby bylo právo nosit náboženské symboly omezeno, je mimo jiné třeba, aby takové omezení sledovalo legitimní cíl. Nejvyšší soud žádný takový, který by zákaz nošení šátku přes vlasy v běžné výuce mohl sledovat, nenalezl. Není to podle něj ani otázka bezpečnostního rizika, ani otázka zachování pravidel společenského chování a morálky. Náš stát je založen na svobodě náboženského vyznání a na náboženské neutralitě, a proto musí nastolovat podmínky k pokojnému soužití lidí, kteří vyznávají různá náboženství.

Dodal bych, že v naší zemi neproběhla žádná veřejná debata, která by zvážila všechny aspekty nošení šátků ve školách a vyústila ve specifickou právní úpravu, jež by tyto aspekty zohlednila.