"Šíří se to po celé planetě. Na světě není místo, kde by dneska lidé plodili stejné množství dětí jako před 50 lety," tvrdí Zrzavý k tomu, že pokles velikosti lidstva může být větší výzvou pro společnost než jeho neustálý růst. "Ještě by se pár miliard zvládlo. Kdyby se přestalo blbnout kolem genetických modifikací, tak by se ukázalo, že výživa už skutečně není problém," myslí si.
V čem podle Zrzavého lidé také vidí hrozbu, ale naopak by to mohlo světu i prospět, je debata nad úpravou lidského genomu. "Máme technologie na to, jak vyrábět krásné a chytré děti. Že je to podle někoho hrozba? Nechápu proč. Jednou nám to bude umožňovat likvidovat genetické nemoci nebo třeba krátkozrakost," popisuje biolog.
Dodává ale, že zatím je tento proces nebezpečný, protože stále přesně neznáme konkrétní dopady jednotlivých genetických úprav. "Jako když se rozjede oko na punčoše. Pak se budeme divit, co všechno to může udělat," doplňuje Zrzavý.
Pokud jde o etiku, ta v případě genetických úprav půjde jednou podle Zrzavého dost možná stranou. "Když bude technologie a zájem, tak se to stane," myslí si. Základní kroky k tomu podle něj už běží a dost pravděpodobně se prvních vlaštovek takového vylepšování člověka dožijeme. "Je to jako s internetem, prostě najednou budeme v tom," dodává biolog.
