"Byl to obrovský šok pro všechny občany Ruska. I proto nebyli schopni nějaké okamžité reakce nebo vyjít do ulic. Vůbec nevěřili tomu, co se děje, a než se vlastně vzpamatovali, tak už Putin přijal zákony, které zamezovaly jakémukoliv protestu," říká Machoninová dva roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu.
"Napětí ve vzduchu" podle ní bylo cítit už dlouho, ale zprávy o tom, že se Ukrajinci připravují na válku, prý zněly trochu poplašně. "Říkali jsme si: No možná to tak daleko nedojde," vzpomíná expertka.
Podle Machoninové Západ Rusko dlouhou dobu podceňoval jako trochu zaostalou zemi a v "moderních" a "normálních" lidech v zemi tak podle ní narůstal jistý komplex, ze kterého dost možná celá válka vyrostla. V mnoha lidech, kteří s režimem nesouhlasí, ale podle slov Machoninové dnes naopak roste deprese a bezmoc z toho, co se děje.
"Možná jsou odsouzení žít v tom navěky. V současnosti nejsou indicie, které by nasvědčovaly tomu, že se skutečně něco změní," dodává k postavení Putinova režimu.
Rusistka Alena Machoninová není známá pouze jako vědkyně, ale také jako spisovatelka. Její první román Hella o osudu české Židovky Heleny Frischerové, která byla uvězněná v gulagu a po propuštění se objevila na různých místech sovětského Ruska, dokonce získal titul Kniha roku Magnesie Litery. "Na jejím příběhu mě fascinovalo, že i z něčeho zlého může vzejít něco dobrého," dodává s tím, že se snaží k životu přistupovat stejně.
A dokáže si sama představit, že by se do Ruska opět vrátila? "Určitě, o tom vůbec nepochybuju. I v současné době je možné se do Ruska zajet podívat. Jestli se tam vrátím žít, to je otázka. Myslím, že se přece jenom bude muset změnit politický režim," dodává Machoninová.
