Spí dítě ve squatu a bere drogy? Od patnácti na to má právo, říkají nová pravidla pro sociálky

Jakub Zelenka Markéta Šrajbrová Jakub Zelenka, Markéta Šrajbrová
28. 3. 2018 5:30
Nová metodická příručka pro kurátory z Orgánů sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) už více než rok mění zaběhlou praxi. Dítě má podle nového výkladu od patnácti let mnohem větší práva. Může nestudovat i nepracovat a nikdo by je k tomu neměl nutit.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Praha - Už asi rok se kurátoři z Orgánů sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) mají řídit novou metodickou příručkou, která výrazně mění jejich práci. Dítě od patnácti let se podle ní může rozhodnout, že nebude chodit do školy či pracovat. Nerespektování jeho názoru je podle dokumentu ministerstva práce a sociálních věcí větší riziko než užívání návykové látky.

V případech, kdy by kurátoři dříve zasahovali, teď mají podle ministerského dokumentu respektovat názor dítěte. To má právo i na špatná rozhodnutí.

"Může nám to být jedno, ale bohužel se na nás obrací zoufalí rodiče dětí, kterým potomci třeba chodí za školu. Jak je dítěti patnáct a má absolvovanou základní školní docházku, nikdo s tím nic neudělá," řekl Aktuálně.cz kurátor Josef ze Středočeského kraje. Ten si nepřál být jmenován, stejně jako další sociální pracovníci, s nimiž internetový deník Aktuálně.cz mluvil. Bojí se střetu s ministerstvem práce.

Zhruba ve 250stránkové metodické příručce se například na straně 65 píše: "Dítě starší 15 let s dokončenou povinnou školní docházkou má plné právo se rozhodnout, zda chce dál studovat či nikoli. V případě̌, že se rozhodne nestudovat, má toto dítě i stejné právo rozhodnout se nepracovat." A podobných výroků posouvající suverenitu dítěte je v dokumentu mnoho.

To je podle některých kurátorů problém, neboť na takový výklad není česká legislativa připravena a některá doporučení jsou dokonce v rozporu s jinými nařízeními. Pokud má dítě ve škole více jak deset zameškaných hodin, měl by ředitel svolat výchovnou komisi, kde je přítomna i sociálka. Ta však má podle dokumentu z ministerstva respektovat práva dítěte a do rodiny nezasahovat.

OSPOD

Orgány sociálně-právní ochrany dětí, zkráceně OSPOD a lidově sociálky, spadají pod místní samosprávy, tedy městské úřady. Základním principem, kterým by se pracovníci OSPOD měli řídit, je nejlepší zájem a blaho dítěte. Zaměřují se hlavně na prevenci a poradenství.

Orgán mívá tři hlavní části -  úsek péče o rodinu a dítě, úsek sociální kurately pro děti a mládež a úsek náhradní rodinné péče.

"Jdou nám proti sobě zákony. Rozpory jsou v úmluvě o právu dítěte i občanském zákoníku," uvedl kurátor Libor z Prahy. 

Příručka budí emoce

Ministerstvo práce prý chápe, že příručka budí emoce. Její uvedení ale obhajuje. "Metodická příručka netvrdí, že by kurátor pro děti a mládež neměl v případě nepříznivé situace dítěte intervenovat, právě naopak. Důležité je však přemýšlet o podobě této intervence, a to i s ohledem na věk dítěte," sdělil mluvčí ministerstva práce Vladimír Řepka.

"Metodická příručka tedy poukazuje na to, že od určitého věku dítěte nelze nepříznivé skutečnosti v životě dítěte řešit tím, že dítě bude proti své vůli umístěno do zařízení (ústavu)," doplnil Řepka. Kurátoři by měli v daných případech podle úřadu spíše pracovat s motivací dítěte, aby samo svůj život chtělo napravit a zlepšit.

Materiál má smysl i podle právníka Davida Strupka, který se specializuje na sociálně-právní ochranu dětí. "Můžeme dítě i přes jeho názor někam tlačit a směřovat, pokud je mu deset let a není ještě dostatečně zralé. Jinak to bude u šestnáctiletého, u něhož víme, že od puberty už ho tolik nezměníme a mohlo by to mít kontraproduktivní efekt, že ho ještě více otočíme proti sobě," říká.

Právník Strupek upozorňuje, že předtím dala sociálka dítě do ústavu, ten ho přihlásil na učňák a pak se ho snažil motivovat, aby nezletilý plnil své povinnosti. "To je ale potom režim, který zasahuje do osobní svobody dítěte. Jenom proto, aby se mladistvý vyučil, ho vytrhnu z rodiny a zavřu do zařízení omezujícího osobní svobodu," kritizuje dřívější praxi Strupek. Dítě od 15 let může nyní umístění do ústavu odmítnout. Neplatí to ale v případech, kdy spáchalo závažný čin a může být například nebezpečné.

Různé instituce, různá řešení

Dítě má podle příručky možnost žít od patnácti let, kde si vybere. I tyto případy mohou různé instituce řešit jinak. "Šestnáctiletá holka utekla z domova a rodiče ji nahlásili jako pohřešovanou. Holka se pak našla u dospělého muže a odmítla od něj odejít. Policie má ale povinnost vrátit dítě rodičům a nepracuje s vůlí dítěte jako my. Holku tedy v tomto případě odvezli," uvedl konkrétnější případ kurátor ze středních Čech.

Sociálka by podle metodické příručky ani neměla intervenovat v případech, kdy dítě spí dlouhou dobu u kamarádů, ve squatu či experimentuje s návykovými látkami. Toto chování, které se vymyká normám, přitom dříve sociálka řešila.

Například v Kraji Vysočina se objevují případy, kdy kurátoři reagují na stejné situace různými způsoby. Někdo se drží zažitých praktik, jiný dává přednost příručce. "Vzniká chaos. Aktuální metodika naráží na zavedené postupy a dopouštíme se nejednotného přístupu. Když si škola stěžuje na záškoláctví, musím podržet oba přístupy našich kurátorů. Jeden problém řeší, druhý respektuje autonomii dítěte," popsala Ivana, která pracuje pro sociálku na Vysočině.

Některým osloveným kurátorům vadí, že se příručka prostě jednoho dne zjevila a přišla jim e-mailem. "Pak jsme kolem toho na kraji vedli bouřlivé diskuse. Byli jsme s tím seznámeni. Samozřejmě ale nejdříve sáhnu po zákonu," míní Libor z Prahy.

Kurátoři mají také obavu, že děti domáhající se svých práv, jak je nastiňuje příručka, mohou mít neblahý vliv na chování ostatních. "Mám obavy, co s těmi dětmi bude. Mají právo nestudovat, mají právo nepracovat a experimentovat s drogami. Mají právo žít, kde se jim zlíbí. Můžeme si tu vytvářet generaci, která bude budoucí zátěží sociálního systému," bojí se Ivana.

Podobného názoru je i kurátor Josef. "Stačí ve škole jedno takové dítě a může rozložit celou třídu. Ostatní si řeknou, proč on nemusí chodit do školy a my ano?" dodal.

Ministerstvo práce však upozorňuje, že příručka je pouze prvním krokem. "Změna způsobu uvažování je vždy dlouholetý proces, který vyžaduje dlouhodobější metodickou podporu i vzdělávání. Ministerstvo si je vědomo toho, že ne všichni kurátoři pro děti a mládež v současnosti plně respektují principy a pravidla popsané v metodické příručce, a právě z tohoto důvodu bude nyní pořádat dvoudenní vzdělávací semináře pro pracovníky," dodal mluvčí úřadu Řepka. Změny v publikaci se zatím nepřipravují.

 

Právě se děje

Další zprávy