Brno - Ministr spravedlnosti ztrácí jednu ze svých pravomocí, už nebude moci odkládat vydání podezřelých do ciziny s odkazem na vyšetřování v Česku.
Pravomoc ministra prodlužovat vydávací vazbu u lidí, kteří jsou stíháni pro různé trestné činy v České republice a zároveň i za hranicemi, zrušil v úterý Ústavní soud.
Dospěl totiž k závěru, že za určitých okolností se protažení vazební lhůty může rovnat nelegálnímu věznění.
Převáděč se nemohl bránit
Do vydávací vazby může soud umístit podezřelé, o jejichž předání žádá jiný stát. Přitom zároveň hrozí, že by vyšetřovaní mohli uprchnout.
Ministru spravedlnosti zákon až dosud dával možnost, aby takové vydání člověka odložil. Tak, aby mohl být viník nejdříve potrestán v Česku.
Ústavní soud nyní ministrovi toto právo bere.
Podle soudce zpravodaje Jiřího Nykodýma není správné, aby o prodloužení věznění rozhodoval ministr spravedlnosti, který je představitelem výkonné moci. "Výlučně soud je oprávněn rozhodovat o uvalení vazby, ale také o důvodnosti jejího trvání. A na vydávací vazbu se vztahují stejná kritéria jako na jakoukoli jinou vazbu," uvedl Nykodým.
Vedla ho k tomu stížnost muže, který čelil obvinění z převaděčství v Německu a zároveň trestnímu stíhání a vyšetřování v Česku.
Tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Němec mu v roce 2005 prodloužil vydávací vazbu, aby mohla být kauza v ČR dořešena.
Muž však podal ústavní stížnost, ve které poukazoval mimo jiné na to, že mu věznění v Česku neumožňuje, aby se zároveň směl hájit před německým soudem.
Změňte pravidla
Zákon byl podle senátu Ústavního soudu celkově nejasný, protože vůbec nevysvětluje, za jakých podmínek smí ministr takto zasáhnout.
V krajním případě tak ministrovi v podstatě dával právo prodloužit věznění člověka. Tedy pravomoc, která náleží jen soudům.
ÚS nyní dal politikům čas do konce roku 2008, aby spornou část trestního zákona předělali.
| Šéf Ústavního soudu je podjatý, stěžoval si řád. Není to pravda, rozhodl Ústavní soud |
