Praha - Soud ve čtvrtek pravomocně uznal recidivistu Lukáše Ludvíka vinným z přípravy vražd čtyř lidí, další trest mu však neuložil. Pětadvacetiletý muž si k chystaným trestným činům psal podrobné poznámky do desek, které ale následně zapomněl v prodaném autě. Ludvík byl opakovaně odsouzen za znásilnění, v minulosti utekl z ústavní léčby. Nyní si odpykává 13 let vězení také za loupeže a vydírání. Poté musí nastoupit do detenčního ústavu.
Ludvík se chystal zlikvidovat dvě dívky, za jejichž znásilnění byl ve vězení už jako mladistvý, dále otce své družky a také mladou ženu, jež mu prý nevrátila zapůjčené peníze. Připravoval potrestání také dalších známých, kteří mu podle jeho názoru uškodili. Svými plány se zaobíral řadu měsíců od podzimu roku 2012, vymýšlel je především ve svém tehdejším bytě v Praze 5.
V deskách, jejichž obsah podle grafologického posudku skutečně sepsal Ludvík, jsou rozpracovány detaily ohledně sledování, zadržení a následné přepravy obětí, způsob jejich usmrcení a také odstranění jejich těl. Nový vlastník Ludvíkova auta našel desky v létě 2013, ponechal si je a nic neoznámil. Policii je vydal až v říjnu 2014, když byl sám podezřelý z jiné trestné činnosti.
Pražský městský soud dospěl k závěru, že Ludvíkovy na papír převedené myšlenky je nutné brát vážně. "Lze konstatovat, že se jednalo o cílené uvažování obžalovaného, ne o žádnou hru nebo zábavu. Je ovšem evidentní, že připravovaný zločin zůstal vzdálený své realizaci," konstatovala soudkyně Hana Hrnčířová. Podle ní k provedení vražd nedošlo jednak proto, že subtilní Ludvík nesehnal vhodného vykonavatele trestných činů, jednak kvůli ztrátě desek.
Na přípravu vraždy dopadá stejná trestní sazba jako na vraždu dokonanou. Ludvíkovi proto hrozilo 15 až 20 let vězení nebo i výjimečný trest. To, aby soud upustil od uložení souhrnného trestu, navrhla státní zástupkyně Jana Murínová. Přihlédla - stejně jako později soudkyně - k tomu, že Ludvík od přípravy nepostoupil k pokusu o vraždy ani k jejich dokonání. Za důležité označila to, že vysoce nebezpečný obžalovaný, jehož náprava je podle znalců téměř vyloučena, skončí v zabezpečovací detenci.
Ludvík i státní zástupkyně se po odůvodnění verdiktu vzdali práva na odvolání, a rozsudek tak nabyl právní moci. Obžalovaný přitom vinu popíral - jednak zpochybňoval své autorství plánů v modrých deskách, jednak tvrdil, že celá věc je komplotem jeho známých. Poukazoval mimo jiné na to, že nový vlastník jeho auta odevzdal policii desky až rok po jejich nalezení, když byl sám podezřelý z jiné trestné činnosti. "Nikdy jsem žádnou přípravu vraždy nepřipravoval. Nebyl bych schopnej člověka zabít," uvedl Ludvík v závěrečné řeči.
Svědci z Ludvíkova okolí ho shodně označili za "magora" a agresivního narkomana, který se obklopuje zbraněmi. Po odpykání trestu odnětí svobody bude Ludvík v detenčním ústavu se zvláštní ostrahou tak dlouho, dokud to bude vyžadovat ochrana společnosti. To, zda důvody k detenci stále trvají, přezkoumávají soudy povinně jednou za rok.
