Brno - Vrcholní hodnostáři vysokých škol musí odmítnutým uchazečům o studium podrobně a srozumitelně vysvětlit, proč je ke studiu nepřijali. Uvést pouze jednu stručnou větu, jak se to často praktikuje nyní, nestačí.

Rozhodl tak Nejvyšší správní soud, když posuzoval spor neúspěšné uchazečky o studium práv, která zažalovala Západočeskou univerzitu v Plzni.

Neúspěšná uchazečka u soudu uspěla. Rektor musí nyní znovu o jejím odvolání rozhodnout a verdikt poslat ve formě, kterou nařídil soud.

Autor fotografie: Ludvík Hradilek

Dále čtěte:

• Potřebujeme školné, řekl Topolánek akademikům

• Spor v Olomouci.Rektor odmítl jmenovat zvoleného děkana

• Univerzita vyzrála na firmy, ušetřila 600 milionů korun

• Univerzity prohrávají soudy s věčnými studenty

Jedna věta nestačí

Žena se proti nepřijetí odvolala k rektorovi univerzity. Ten jej zamítl a v odpovědi pouze uvedl, že "v rozhodnutí děkana neshledal, že by bylo vydáno v rozporu se zákonem nebo vnitřními předpisy ZČU v Plzni."

Poté případ řešil Krajský soud v Českých Budějovicích a Nejvyšší správní soud nad případem řekl, že verdikt o nepřijetí ke studiu musí být odůvodněný.

"V rozhodnutí musí být uvedeny konkrétní důvody, o něž se rozhodnutí opírá, a musí se vypořádat se všemi námitkami odvolatele. Pokud tyto požadavky nesplňuje, soud žalobou napadené rozhodnutí zruší pro nepřezkoumatelnost," rozhodl senát Nejvyššího správního soudu pod vedením Michala Mazance.

Rozhodnutí rektora může být podrobeno přezkumu soudu. "Je proto nezbytné, aby z něj bylo možné zjistit, z jakých skutečností rektor vycházel a jakými právními úvahami se řídil," uvedl Nejvyšší správní soud.

Pokud by se totiž rektor nemusel vypořádávat s jednotlivými námitkami nepřijatých, ztratila by podle soudu smysl možnost odvolávat se proti rozhodnutí děkanů jednotlivých fakult.

Nemělo by to smysl

Podobně jako Západočeská univerzita spor o přijetí či nepřijetí uchazeče na vysokou školu prohrála i Univerzita v Hradci Králové.

Rektorka školy potvrdila bez zdůvodnění rozhodnutí o nepřijetí studenta na Fakultu informatiky.

I v tomto případě Nejvyšší správní soud rozhodl, že vedení univerzity chybovalo.

"Mezi demokratické principy nepochybně patří princip transparentnosti, který vyjadřuje, že postupy při rozhodování jsou srozumitelné a otevřené, rozhodnutí jsou odůvodněna a informace, na nichž jsou rozhodnutí založena, jsou dostupné veřejnosti. Rozhodnutí o (ne)přijetí ke studiu v demokratickém státě nesmí být otázkou libovůle," rozhodl soud.