Brno - Policie chybovala při pokusu o vyhoštění Kamerunce, rozhodl Ústavní soud (ÚS). Policisté se jej snažili dostat násilím do letadla.
Dopustili se při tom zakázaného ponižujícího zacházení. Použili slzotvorný plyn i pouta, na letišti muže údajně převáželi s pomocí vozíku na zavazadla.
S trestním oznámením na postup policie muž neuspěl, proto se obrátil na ÚS.
Důstojné vyhoštění
Podle úterního nálezu jsou cizinci povinni podrobit se rozhodnutí o vyhoštění a policie má právo vykonat rozhodnutí i proti jejich vůli.
"Musí se tak ale dít způsobem, který plně respektuje důstojnost a práva vyhošťovaných lidí. Cizinec se nestává předmětem, který je nutné přepravit z místa A do místa B," uvedla soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková.
Cizinci by se měli o chystaném správním vyhoštění dozvědět co nejdříve, tedy například poté, co policie rezervuje místo na palubě letadla. Nejpozději by měl cizinec o vyhoštění vědět 24 hodin předem. Nepřípustné je zbytečné vyvolávání strachu a pocitu méněcennosti. ÚS také ostře zkritizoval použití slzotvorného plynu v uzavřené místnosti, a to v situaci, kdy muž kladl pouze pasivní odpor.
Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), která řeší prohřešky a trestné činy policistů, rozhodnutí ÚS respektuje a nebude jej komentovat, sdělila ČTK její mluvčí Radka Sandorová. Policejní prezidium vydalo k případu předběžné stanovisko, podle kterého se verdikt zavede do pravidel tak, aby "byla plně respektována důstojnost a práva vyhošťovaných cizinců".
Vzdoroval eskortě
Mluvčí prezidia Jana Macalíková napsala, že muž se nechtěl podrobit eskortě, což uznává rovněž ÚS. Policisté prý měli důvod obávat se útěku a napadení. "Proto mu nasadili pouta a poutací pás. Použití těchto prostředků tedy nebylo paušální a rutinní, což by bylo nepřijatelné, a nelze jej v případě stěžovatele vyhodnotit jako neoprávněné," napsala Macalíková.
Rovněž je prý problém s tvrzením muže o jeho zraněních a silně stažených poutech, protože to nepotvrdili další lidé, ani to poškozený neprokázal lékařskou zprávou. "V odůvodnění ÚS konstatoval, že policie zejména pochybila, když stěžovatele o odletu dostatečně neinformovala a neumožnila mu se na něj dostatečně připravit. Toto pochybení též velice pravděpodobně přispělo ke zmíněným konfliktním událostem, včetně použití slzotvorného plynu vůči stěžovateli v uzavřené místnosti," napsala mluvčí.
Kamerunec žil v Česku nepřetržitě od února 2010, v zemi se ale zdržoval i dříve. Loni v lednu policie rozhodla o vyhoštění na jeden rok a stanovila mu lhůtu 30 dnů k vycestování.
Muž neuspěl s odvoláním ani správní žalobou. Loni v květnu se sám dostavil na služebnu policie s tím, že by chtěl nějak vyřešit svůj pobyt v Česku. Skončil však v Zařízení pro zajištění cizinců Bělá-Jezová.
O datu vyhoštění se dozvěděl den předem
V červnu pak policie rezervovala místo na palubě letadla Turkish Airlines, kterým měl muž odletět do Kamerunu. O datu vyhoštění se dozvěděl den předem, údajně náhodou.
Muž odmítl zařízení v Bělé opustit, proto jej eskortovala policie za pomoci chvatů, slzotvorného spreje, poutacího pásu a pout. Na letišti jej vezli na vozíku.
Kapitán letadla ale Kamerunce na palubu nepustil, protože prý představoval bezpečnostní riziko. Necestoval dobrovolně a nikdo jej při letu neměl doprovázet. Nakonec byl tedy vyhoštěn až loni v červenci.
Nedostatečné vyšetřování, tvrdí cizinec
Na jednání policistů při prvním pokusu o vyhoštění podal Kamerunec stížnost a paralelně také trestní oznámení ke Generální inspekci bezpečnostních sborů.
Cizinecká policie jeho stížnost označila za nedůvodnou. Inspekce oznámení odložila, použití donucovacích prostředků prý bylo přiměřené, protože Kamerunec soustavně mařil vyhoštění, na což policisté museli reagovat a překonat jeho odpor.
Právě proti rozhodnutí inspekce směřovala ústavní stížnost. Muž v ní poukazoval na porušení zákazu nelidského a ponižujícího zacházení. Navíc prý orgány činné v trestním řízení neprovedly účinné vyšetřování.
