Nejvyšší správní soud dal svůj postoj najevo v konkrétním případu, který začal před pěti lety při vápnění lesů v Krušných horách.

Firma Empirie tehdy při leteckém vápnění vrcholů hor popráškovala také rašeliniště, kde rostou vzácné a zvláště chráněné druhy rostlin. Ty práškování nakonec přežily.

Soud zveřejnil verdikt, podle nějž společnost přesto pochybila a náleží jí trest. Rozuzlení sporu přitom vyšlo ve sbírce, kde NSS publikuje rozhodnutí ve všech důležitých kauzách. Zveřejněné případy potom slouží jako návod pro posuzování dalších podobných kauz.

Odložené rozhodnutí

I když samotné rostliny vápnění přímo nezničilo, Česká inspekce životního prostředí přesto firmě před lety udělila pokutu 300 tisíc korun. Pokutu pak potvrdilo ministerstvo životního prostředí. Zdůvodnilo ji tím, že mletý dolomitický vápenec, používaný při práškování, nepříznivě zasáhl do přirozeného vývoje cenných rostlin.

Empirie se obrátila na soud. Hájila se tím, že v době vápnění neměla žádná z rostlin své vegetační období a vápenec nemohl mít žádné vážné následky pro jejich další vývoj.

Žaloba na Empirii byla podána v roce 2002, od té doby kauza putovala přes různé soudní instance až k Nejvyššímu správnímu soudu. Městský ani Vrchní soud přitom spor nerozhodly.

Důležitý precedens

Nejvyšší správní soud v odůvodnění rozsudku uvedl, že hnojení organickými a průmyslovými hnojivy a používání jakýchkoliv chemických přípravků se považuje za zásah do přirozeného vývoje rostlin.

"K naplnění skutkové podstaty nedovoleného zasahování do přirozeného vývoje postačuje nepřípustné použití organických či průmyslových hnojiv nebo jakýchkoliv chemických prostředků, aniž se zároveň vyžaduje účinek spočívající ve zničení jedince (jedinců) zvláště chráněného druhu rostlin," uvedl senát Nejvyššího správního soudu pod vedením Petra Příhody.

Samotné vápnění Krušných hor má přitom přírodě pomoci. V minulosti totiž kyselé deště změnily lesní půdu tak, že to způsobilo hromadné usychání lesních porostů. Vápník, který se používá také například v Orlických horách, má půdu odkyselit. 

Vápnění platí ministerstvo zemědělství, zákrok stojí miliony korun.

Statisícové pokuty

Za ohrožení vzácných rostlin nebo živočichů je stanovena pokuta až do výše půl milionu korun. Letos už Česká inspekce životního prostředí uložila za porušení zákona o ochraně přírody šest pokut převyšujících sto tisíc korun.

Nejvyšší pokutu za ohrožení vzácných živočichů, dvě stě tisíc korun, dostala společnost Elzet,  která pět let ukládala odpady v zatopené cihelně Blatno na Královéhradecku, firma podle inspekce ohrozila vzácné živočichy, kteří tam žijí.

Další pokuty byly například uděleny za navážení odpadů do přírodní rezervace Údolí Únětického potoka nebo vypouštění špatně vyčištěné vody do Zlatého potoka na Chrudimsku.