Brno - Plénum Ústavního soudu se v pátek poprvé sejde k poradě o stížnosti senátora a nezaregistrovaného kandidáta na prezidenta Tomia Okamury.
Stížnost je spojena s návrhem na odklad volby prezidenta a změnu ústavy i prováděcího zákona k přímé volbě. Soudce Pavel Rychetský předloží plénu několik variant, jak dále postupovat.
Není pravděpodobné, že by soudci už v pátek rozhodli o námitkách proti právní úpravě přímé volby. Teoreticky by se ale mohli vyslovit k termínu voleb a Okamurově účasti v nich. První kolo voleb je naplánováno na 11. a 12. ledna.
Ústavní soudci, jichž je v současnosti 13, budou patrně v pátek diskutovat také o dalších ústavních stížnostech spjatých s přímou volbou. Dosud jich obdrželi šest. Plénum se podle potřeby sejde znovu v pondělí, případně i v dalších dnech.
Nejpropracovanější argumentaci předložil Ústavnímu soudu Okamura. Jako nestranický kandidát shromáždil potřebných 50 tisíc podpisů, ale po odpočtu neplatných hlasů klesl pod stanovenou hranici a vnitro jej do přímé volby nepustilo. Nevyhověl mu ani Nejvyšší správní soud.
Okamura žádá zrušení ústavní podmínky 50 tisíc podpůrných podpisů pro nezávislé kandidáty a několika pasáží v prováděcím zákoně. Konkrétně jde o dva paragrafy, které upravují náležitosti kandidátních listin a podmínky jejich registrace. Popisují například způsob kontroly podpisů v peticích.
Dále navrhuje zrušit dvoudenní lhůtu pro podání opravného prostředku proti rozhodnutí vnitra a zpochybňuje ministerskou vyhlášku o provedení volby.
Z procedurálních důvodů není pravděpodobné, že by soudci už v pátek jakkoliv rozhodli o výhradách vůči ústavě a prováděcímu zákonu. K takzvané abstraktní kontrole norem by totiž potřebovali ještě vyjádření Poslanecké sněmovny a Senátu. Zatím si vyžádali a obdrželi vyjádření ministerstva vnitra a Nejvyššího správního soudu.
Ústavní soud v pátek může teoreticky Okamurovu stížnost odmítnout, případně je nyní v jeho kompetencích navrácení Okamury do přímé volby nebo odklad voleb.
Odkladu voleb by soud dosáhl pozastavením účinnosti rozhodnutí, jímž předseda Senátu Milan Štěch stanovil termín prvního kola hlasování. Pokud to soudci skutečně udělají, měli by se zabývat i důsledky pro referendum v Praze 7, jehož termín Nejvyšší správní soud navázal na termín prvního kola voleb prezidenta. Proti rozhodnutí o referendu, jež se má týkat nového sídla městské části, podalo ústavní stížnost zastupitelstvo Prahy 7.
Výhradami proti právní úpravě přímé volby se Ústavní soud může zabývat i v případě, že volby neodloží a nechá je proběhnout podle současných pravidel. Případný zásah ústavních soudců by se tak projevil až v příštích volbách. Na legitimitu zvolení nového prezidenta by to nemělo přímý vliv.
Další stížnosti na přímou volbu
Další ústavní stížnosti, které souvisejí s přímou volbou, podali někdejší disident Petr Cibulka, Jiří Kesner z Kolína a Anna Kašná ze Šumperka, kteří chtěli kandidovat, ale nezískali dostatek podpisů. Kašné chyběly nejen podpisy, ale také další náležitosti potřebné pro registraci. Na Ústavní soud se už v listopadu obrátil aktivista Lukáš Kohout, v prosinci stížnost podal Zbyšek Dřevojan ze Znojma, jenž se domáhá přezkoumání právní úpravy přímé volby.
O stížnostech Kesnera, Okamury, Cibulky a Kašné musí rozhodovat plénum. Role soudců zpravodajů připadla v abecedním "kolečku" Jiřímu Nykodýmovi, Rychetskému, Michaele Židlické a Stanislavu Balíkovi. Stížnosti Dřevojana a Kohouta řeší tříčlenné senáty Ústavního soudu.
