Praha - Podání stížnosti na přímou volbu prezidenta, kterou ve čtvrtek doručil senátor Tomio Okamura na Ústavní soud, zatím jen zpřesnilo možné scénáře, jak a kdy může Česko volit novou hlavu státu. A je jich hned několik.

Ačkoli se ústavní odborníci v zásadě přiklánějí k názoru, že Okamura u soudu neuspěje, může nejvážnější problém pro přímou volbu nastat, pokud Pavel Rychetský a jeho tým volbu nezastaví, následně ale na ní najdou chyby.

Čerstvý senátor společně s advokátkou Klárou Samkovou napadají nejen prováděcí zákon k přímé volbě, ale i samotnou změnu ústavy. Žádají především odklad prvního kola volby. S odůvodněním, že soud by měl mít dostatek času na prozkoumání jejich stížnosti.

"Měl by se poměřovat zájem na průběhu voleb a zájem na ochraně práv kandidáta na prezidenta," zdůrazňuje Aleš Gerloch z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Z jeho vyjádření plyne, že ze samotného rozhodnutí ohledně odkladu volby lze předjímat konečný výsledek řízení u Ústavního soud.

"Pokud by Ústavní soud volbu odložil, měl by předběžně vycházet z toho, že má smysl případně vyhovět a umožnit to, aby se pan Okamura mohl rovnocenně zapojit do prezidentské kampaně. Ale v momentě, kdy odmítne tuto ústavní stížnost jako takovou, tak důvod odkládat volby není, protože by nadřadil jeho domnělý nárok nad zájem společnosti, aby volby proběhly v termínu," dodal.

Rozhodnutí v lednu

Podle všech předpokladů se Ústavní soud bude stížností zabývat začátkem ledna. V pátek ji dostanou na starost konkrétní zpravodajové, které vybere počítač.

Okamura ve prospěch zdržení volby argumentuje tím, že právní principy jsou důležitější než datum, kdy se zvolí hlava státu.

Nastat ale může i situace, že soud vedený Pavlem Rychetským volby neodloží, stížností se však bude dál zabývat.

Jak připomíná bývalá ústavní soudkyně a dnes senátorka Eliška Wagnerová, volba by nebyla napadnutelná, zpochybnitelná však ano.

"Všechno je možné, tedy také to, že Ústavní soud volby odloží, ale i neodloží a bude se dál zákonem zabývat, byť si myslím, že tento scénář by nebyl příliš dobrý," uvedla senátorka.

"V takovém případě by volba nebyla napadnutelná, protože tyto nálezy působí dopředu, tedy do budoucna. Pokud jde ale o její legitimitu, ta by tím byla dost zpochybněna," dodala.

Okamura byl z prezidentského běhu vyřazen ministerstvem vnitra kvůli nedostatečnému počtu podpisů. Nezávislí adepti jich pro registraci kandidatury potřebují podle ústavy 50 tisíc. Právě toto ustanovení chce Okamura nechat zrušit. Poukazuje přitom na praxi v jiných evropských zemích, kde jich je potřeba méně.

Do Senátu 81 tisíc podpisů

Na počet podpisů má ale profesor Gerloch protiargument - volbu z Okamurova "domácího" Senátu.

"Do Senátu může kandidovat ten, kdo získal tisíc podpisů občanů v příslušném volebním obvodu. Máme 81 volebních obvodů do Senátu, takže to by bylo 81 tisíc podpisů, pokud bychom to vzali analogicky, protože tady se jedná o celostátní záležitost," uvedl Gerloch.

Podle něj je také nepravděpodobné, že by mohla nastat obdobná situace jako v roce 2009, kdy Ústavní soud zrušil ústavní zákon o předčasných volbách do Poslanecké sněmovny.

"Máme nález z roku 2009, který zrušil ústavní zákon o předčasné volbě, tady se ale jedná o přímou novelu ústavy, která má trvalý charakter, takže případný argument jednorázovosti, který se tehdy uváděl jako jeden z hlavních, tady neplatí," míní Gerloch.

Podobně na toto srovnání nahlíží i Wagnerová.  Roli v tom prý hraje i statistika.

"Domnívám se, že je nepravděpodobné, že se bude soud zabývat ústavností tohoto ustanovení. Je to tak výjimečná věc, že už jenom čistě z pravděpodobnostních důvodů, když to v této dekádě udělal jednou, tak za krátkou dobu k tomu podruhé takto nepřistoupí," uvedla.