Broumov - Dali byste svému dítěti heroin, ptal se propagátor inovací ve vzdělávání a ředitel společnosti Scio Ondřej Šteffl v debatě o vzdělávání v rámci 4. Broumovských diskusí. Narážel tak na fakt, že dvouleté dítě klidně posadíme před blikající obrazovku tabletu, což má přitom na mozek podobný účinek jako droga - obojí vyvolá zvýšenou produkci dopaminu, tedy hormonu štěstí.
To potvrdil také primář v oboru neurologie na Yaleově univerzitě Martin Jan Stránský, který se tím, jaký mají technologie vliv na lidský mozek a schopnost se vzdělávat, zabývá už deset let.
"Posledních pět let těch faktů přibývá a nejvěrohodnější jsou zároveň ty nejděsivější. Mezinárodní výzkumy potvrdily přímou souvislost mezi časem stráveným na sociálních sítích a negativními charakteristikami, jako je pocit štěstí, úzkosti, vznik deprese, nárůst sebevražd. Je tam prokazatelná omezená schopnost komunikace. Lidé tvoří kratší věty a je jich méně, jsou méně tolerantní. Člověk přestává být humanitním člověkem a stává se počítačem," míní Stránský.
Podle Stránského kouká průměrný Čech na obrazovku 7,5 hodiny denně. Svůj mobilní telefon kontroluje padesátkrát denně, lidstvo obecně komunikuje na základě jiných principů. Přitom mozek a proces učení je evolučně nastaven tak, že je potřeba v něm "vyšlapávat cestičky".
"Je to jako chození po poli, když jdete stejnou cestou podruhé, už víte kudy a cesta je snazší, tak zjednodušeně řečeno funguje mozek. Je potřeba těch cestiček vyšlapat co nejvíc, ale kolik času mezi koukáním na mobil nám teď zbývá?" ptá se Stránský.
Martin Jan Stránský
Lékař a pedagog, primář v oboru neurologie na Yale University, zároveň vydavatel porevoluční Přítomnosti, kterou založil jeho dědeček. Specializuje se na neurofyziologickou funkci mozku, prozkoumává základní vlivy lidského uvažování a technologie na lidský mozek, včetně jeho schopnosti vzdělávat se.
Proto by dětem do dvou let podle něj vůbec neměly přijít počítače do ruky a do pěti let by se u nich měly zdržet maximálně hodinu, a to ještě pod dohledem. "Lidé by si měli uvědomit rizika technologií stejně, jako si je uvědomil zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg, ale také třeba Bill Gates a další, kteří žijí v Silicon Valley a posílají děti do škol, kde vůbec nejsou počítače," řekl vědec pro Aktuálně.cz.
Pokud už děti technologie používají, je podle Stránského nutné, aby byly co nejvíce interaktivní, aby je děti nepoužívaly jen pasivně, ale aby alespoň nějaké "cesty" v mozku vytvářely. Uznává, že spousta lidí říká, že je v dnešní době nemožné nebýt na sociální síti.
"Ano, také ji máme, komunikujeme přes ni v rámci kliniky, ale běžný člověk používá sociální síť, aby si ověřil názory vlastního režírovaného světa a nepohodlné názory vymazal. To je v přímém rozporu s budováním mezilidské komunikace a schopnosti komunikovat," míní Stránský.
Podle něj jsme jako lidstvo dospěli k jisté deevoluci schopností lidského mozku a tyto změny jsou nejpatrnější u mladších generací, a to nejen z pohledu společenských tlaků a zvyků, ale i ze strany učitelů a státních úřadů, které podléhají určitým trendům.
"My nemáme sebemenší ponětí, k čemu to povede. A proč máme chytré mobily? Aby Apple a další firmy vydělávaly, jiný důvod nebyl. Oni nepřemýšleli, co to udělá s našimi dětmi, jaký to bude mít sociální a psychologický dopad na společnost," řekl Šteffl, který zároveň vyzdvihl fakt, že když chce farmaceutická firma uvést na trh nový lék, trvá to řadu let a stojí to miliony dolarů, ale technologie s novými funkcemi nikdo neřeší, přestože také mohou mít dramatické dopady.
Proč se tedy o nebezpečích sociálních sítí tak málo mluví? "Nemluví se o nich málo, ale probírají se jen v určitých kruzích. V těch, kde jsou lidé na sociálních sítích závislí, se o nich nemluví," uzavírá Stránský.
