Pro doporučení plénu schválit návrh rozpočtu hlasovalo devět z 18 přítomných členů výboru. KSČM předtím v dílčím hlasování neprosadila přesun deseti miliard korun z armádního rozpočtu do rozpočtové rezervy. Komunistický poslanec Jiří Dolejš potvrdil, že z kvůli tomu poslanci doporučující usnesení nepodpořili.
KSČM škrtem v rozpočtu ministerstva obrany podmiňuje svou podporu pro rozpočet. Ve výboru pro tento přesun peněz hlasovali jen oba komunističtí poslanci. Snížení armádního rozpočtu odmítli již dříve premiér Andrej Babiš (ANO), ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) i náčelník generálního štábu Aleš Opata.
Babiš v úterý uvedl, že chce naopak podpořit růst rozpočtu na obranu a pracovat na zvýšení počtu vojáků. Podle něj není důvod požadavku komunistů vyhovět. Obrana by podle návrhu rozpočtu na příští rok měla hospodařit s částkou 85,4 miliardy korun.
"My jsme se netajili tím, že pozměňovací návrh, zejména ten, který se týká ministerstva obrany, je pro nás důležitý. Musím se přiznat, že v poslední dny s námi nikdo o tomto pozměňovacím návrhu nejednal. Nebyl doporučen, neprošel, takže my nemáme důvod v tuto chvíli podporovat návrh státního rozpočtu," řekla předsedkyně výboru Miloslava Vostrá (KSČM). "Z mého pohledu to bylo i politické gesto," dodala.
Očekává, že vedení KSČM pozve premiéra Babiše i ministryni financí Alenu Schillerovu (za ANO) na jednání výkonného výboru KSČM, aby s nimi o rozpočtu jednali. Předpokládá, že pozměňovací návrhy KSČM podá znova ve druhém čtení. "Co se týká mě osobně, já bych měla asi problém návrh státního rozpočtu na rok 2021 podpořit," dodala.
ČSSD neprosadila peníze na kulturu
Své tři návrhy na přesuny peněz neprosadili ve výboru sociální demokraté. Patřilo k nim posílení rozpočtu ministerstva kultury o 300 milionů korun na podporu živého umění. "Z tohoto hlediska jsem nemohl hlasovat jiným způsobem, než že jsem se zdržel," řekl místopředseda ČSSD Roman Onderka.
Poslanec ODS Jan Skopeček pokládá postoj výbor k rozpočtu za logický, protože se předpokládá výrazné snížení některých daní, jak je sněmovna schválila v daňovém balíčku, a tím i rozpočtových příjmů. "Podle mého názoru by bylo neodpovědné pro takový rozpočet hlasovat. Rozpočet musí být přepracován, musí být nalezeny úspory na výdajové straně rozpočtu, abychom reagovali na plánované snížení příjmů," řekl.
Členové výboru rozhodovali v dílčích hlasováních o čtyřech desítkách poslaneckých požadavků na přesuny peněz v návrhu rozpočtu, celkem za zhruba 40 miliard korun. Podpořil v nich jen čtveřici komunistických požadavků celkem za 835 milionů korun. Vzhledem k postoji výboru k závěrečnému návrhu usnesení k rozpočtu však dílčí hlasování o přesunech peněz nemají význam.
Nesouhlas výboru nemusí znamenat konec návrhu
To, že dnes výbor nepřijal doporučující usnesení, nemusí pro schválení rozpočtu znamenat zásadní komplikaci. Vostrá řekla, že příslušný návrh usnesení může někdo načíst, například předseda sněmovny nebo se tak může stát formou oponentní zprávy výboru. "Technicky je to proveditelné," podotkla. Stejná situace nastala v rozpočtovém výboru už v roce 2008 při jednání o rozpočtu na rok 2009.
Základní údaje rozpočtu, jako jsou příjmy, výdaje nebo schodek, už poslanci po prvním čtení nemůžou měnit. Můžou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu. Vkládat návrhy do systému můžou až do příští středy, kdy se uskuteční druhé čtení rozpočtu.
Vláda poslancům předložila rozpočet s navrhovaným schodkem 320 miliard korun. Schodek však nemusí být definitivní, protože jen vládní daňový balíček, který sněmovna schvalovala minulý pátek, s přijatými změnami připraví rozpočet asi o 87 miliard korun. Ještě ale není jasné, jak s balíčkem naloží Senát a jak posléze rozhodne sněmovna.
