Severní Makedonie se má stát 30. členskou zemí. Musí to schválit všechny státy sdružené v alianci. Dosud tak učinilo podle ministra zahraničí Tomáše Petříka (ČSSD) 21 národních parlamentů.
Pro ratifikaci smlouvy hlasovalo 124 ze 148 přítomných poslanců. Proti bylo osm komunistických členů dolní komory, poslanci SPD se hlasování zdrželi.
Právě poslanci hnutí Tomia Okamury v debatě vstup Severní Makedonie do NATO zpochybňovali. "Nejsem pro, aby se NATO rozšiřovalo o nestabilní státy, které na to nemají vojensky ani politicky," uvedl Radovan Vích (SPD). Jeho kolega z hnutí Jiří Kobza vyzdvihl boj balkánského státu proti nelegální migraci. "Máme a musíme Severní Makedonii pomáhat. Otázkou je, jestli pomocí bude podpora vstupu do NATO. O tom máme pochyby," řekl.
Petříček zdůraznil, že vstup Severní Makedonie do NATO je potvrzení politiky otevřených dveří aliance a jde podle něho o správný krok, který přispěje k posílení stability a bezpečnosti. "Nejde jen o vojenské posílení, ale i o posílení stability v regionu," přidala se v podpoře ratifikace protokolu Jana Černochová (ODS). Helena Langšádlová (TOP 09) poukázala na to, že Severní Makedonie je nyní stabilní.
Makedonie usilovala o členství v NATO řadu let. Kvůli sporu o název země s Řeckem byly ale její snahy neúspěšné. Rozepře byla vyřešena dohodou loni v červnu. Název Makedonie, který bývalá jugoslávská republika používala od roku 1991, pokládá část řecké politické scény za zásah do svého historického dědictví a za skrytý územní nárok na stejnojmennou řeckou provincii. Řešením se tak stalo přejmenování státu na Severní Makedonii.
