Slováci jsou z polistopadové éry zklamanější než Češi, častěji vzpomínají na režim
Jak Češi a Slováci vnímají listopad 1989?
V Česku lidé za nejvýznamnější novodobé události považují vznik československého státu v roce 1918 a právě listopad 1989. Na Slovensku je situace trochu jiná, tam je to kromě vzniku společného státu také vznik samostatné Slovenské republiky v roce 1993 a zejména Slovenské národní povstání v roce 1944, které zaujímají místo na samém vrcholu pomyslného žebříčku.
Neznamená to ovšem, že by sametová revoluce byla na Slovensku vnímaná příliš negativně, kladně ji hodnotí více než polovina obyvatel.
V Česku platí, že čím jsou lidé vzdělanější, bohatší a spokojenější s vlastní životní úrovní a kvalitou života, tím kladněji vnímají listopad 1989. Podobně sametovou revoluci vnímají příznivěji Pražané a naopak negativněji obyvatelé Moravskoslezského či Ústeckého kraje. Velkou roli hrají také politické názory. Příznivěji hodnotí listopad 1989 například voliči pirátů či ODS, naopak kritičtější jsou k němu voliči KSČM a lidé, kteří nechodí k volbám.
Průzkum zpracovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění a sociologické ústavy obou zemí. Otázky kladli sociologové v první polovině září tisícovce obyvatel Česka a tisícovce obyvatel Slovenska.
Právě se děje
Zahraniční ligy: Fantastický Schick nasázel čtyři góly. Zato Hložek fatálně chyboval
Rekord, o který Češi nestáli. Dosáhli na něj v závodu mužů i žen
Zabíjení novorozeňat i směna ženy za psí zuby. Kniha starých zvyků je plná bizarností
Atény zprovozní starořímský vodovod. Potýkají se s nedostatkem vody
Kraus: Nevěřím v přerod ze zlých džihádistů na hodné. Na Blízkém východě hrozí kolaps
Nepříjemný kolaps. Jediný Čech na MS překvapivě prohrál hned v prvním kole
