Jen několik kilometrů za Turnovem leží obec Pěnčín. Osmičlenný tým pracovníků Akademie věd tu v její části Střížovice v sadech o rozloze tří fotbalových hřišť šlechtí moderní odrůdy jablek, která mají v budoucnu zaplnit regály obchodů po celém světě.
Jablko, které tu vedoucí stanice Radek Černý se svými kolegy vypěstují, si ale běžný zákazník v obchodě nekoupí. Na stanici se pouze šlechtí odrůdy jabloní. Když se celý proces šlechtění vydaří, na jeho konci prodá stanice licence na danou odrůdu. Až potom může nový majitel licence začít další jabloně plodící stejná jablka sázet a sklízet.
Na celkem malé ploše tedy chybí košaté jabloně, ze kterých by se každoročně sklízely kilogramy velikých červených jablek. Rostou tu spíše menší stromky, které se mezi sebou na první pohled nápadně liší. Některé řady tvoří malinké stromky, v dalších už jabloně člověka přerůstají. Ale ani "sousedé" si většinou nejsou úplně podobní.
Tyto odlišnosti jsou dané procesem šlechtění. Vše začíná výběrem rodičovských kombinací, které se zkříží. "Pylem z jedné odrůdy opylíme květy druhé. Nejčastěji se snažíme zkombinovat a do nové odrůdy z rodičů přenést vysokou odolnost s mimořádnými hospodářskými vlastnostmi," popisuje Černý. Z takto opyleného květu se v sezoně vyvine plod, z něhož se po dozrání vyluští jádra. Co jádro, to potenciální nová odrůda.
Jabloně otestované patogeny
Za hlavní budovou, stojící hned u vstupu do areálu stanice s kancelářemi, laboratoří a chladírnou jablek, se od slunečních paprsků blýská skleník. Právě tam šlechtění na začátku ledna, kdy je čas zasít semena do květináčů, pokračuje. Do poloviny února mají rostlinky zhruba pět listů a ve skleníku se mění klima.
"Semenáčky v této době záměrně infikujeme strupovitostí a vytvoříme optimální teplotní a vlhkostní podmínky, aby se choroba uchytila," přibližuje proces testování Černý. Následuje pozorování obranné reakce rostlin. "Takto silně napadené rostliny eliminujeme," drží v ruce list s několika skvrnami Dimitrij Tyč, zástupce vedoucího stanice.
V následujících dnech se skleník větrá a snižuje se vlhkost, aby se mohlo projevit i padlí jabloňové, další z významných chorob. V polovině května vybrané nejodolnější mladé semenáčky zdejší pracovníci posílají do plzeňské školky, kde dorostou do výšky kolem dvou metrů. Zpět do Střížovic putují dvouleté jabloně, které začínají nést první plody.
Jenže plodů je na jabloních vidět pomálu. "Letos byla vegetace o celý měsíc uspíšená. Krátce po kvetení jabloně přišly mrazy, které květy významně poškodily. Mráz se opakoval po několik nocí a byl natolik silný, že nepomohla ani zde praktikovaná protimrazová opatření," vysvětluje nízkou plodnost Černý.
Některé stromky ale jablka přesto nesou. Tyč ukazuje na jeden takový a říká, že to může znamenat vyšší mrazuvzdornost odrůdy. "Plody, které letošní mrazy přečkaly, však často mají přesto známky poškození," popisuje.
Ani jabloně nevypadají jako dokonalé dřeviny z učebnic botaniky. Muži vysvětlují, že nemohou strom vyřadit kvůli jedné nebo dvěma vadám. "Může mít například silnější růst nebo třeba lehkou náchylnost k padlí, ale spoustu dalších významných vlastností perspektivních," vysvětluje Tyč. Práce zdaleka nekončí vyhodnocením prvního plodu. Než licenci na pěstování nějakého ze stromů v této řadě nabídnou pracovníci stanice prvním partnerům, uběhne ještě zhruba osmnáct let.
Jabloně budoucnosti
Zajímavá část sadů se schovává za skleníkem. Tyčí se tu jabloně pozoruhodného vzhledu. Ze štíhlých kmenů vyrážejí jen krátké trnovité větvičky, přitom neobvyklé stromky převyšují ostatní porost. Jde o sloupcovité jabloně, jež jsou díky své nenáročnosti na prostor ideální pro menší zahrady, ale jejich pěstování může být výhodné i pro velkopěstitele.
Černý vysvětluje, že tyto štíhlé a vysoké stromy nevyžadují téměř žádný či minimální řez. "U nás ve Střížovicích šlechtíme tyto odrůdy zhruba třicet let. Ve světě pěstované sloupcovité odrůdy však velmi dlouho nedosahovaly kvality plodu tržních odrůd jabloně s klasickým rozvětveným typem růstu. Proto není divu, že u profesionálních velkopěstitelů se doposud se sloupcovitými odrůdami příliš často nesetkáváme," vysvětluje.
Vědci očekávají, že v nadcházejících letech si sloupcovité jabloně oblíbí i veřejnost. Jsou sice dražší, ale výhody převládají a kvalita samotných jablek je dnes už často lepší než u tradičních stromů. Právě kvalita plodu by měla být podle zaměstnanců stanice rozhodujícím faktorem při nákupu jablek.
Odrůdy vyšlechtěné ve Střížovicích nepatří k těm nejlevnějším. Do regálů českých obchodů si ale některé druhy cestu přece jen postupně nachází. Tyč věří, že zákazníci čím dál víc řeší, co kupují, a ne jen za kolik. "V Americe si spotřebitelé natolik oblíbili jednu odrůdu jablek, že ji kupují, i když mají mnoho levnějších možností. Přitom nejde ani o skvělá jablka, ale lidé si na ně prostě zvykli," vysvětluje.
V ideálním případě by si podle šlechtitelů měl zákazník zjistit, jakou odrůdu vlastně kupuje. "V našich obchodech se bohužel ještě pořád setkáváme s popisem červené jablko. To by nám nemělo stačit," stěžuje si Černý. Často podle něj lidé nakupují podle toho, jak se jim jablko líbí vizuálně. Ve skutečnosti je ale důležitější, co je uvnitř.
"K jablkům bychom měli přistupovat podobně jako k vínu," přirovnává Černý. Kromě vzhledu a chuti hraje roli i křehkost, kterou lze slyšet při krájení a kousání, nebo vůně jablka. Struktura dužiny a sladkost jsou otázkou nejen osobních preferencí, ale i momentální nálady. "Nemohu říct, že bych měl nejoblíbenější jablko. Je to, jako když večer přemýšlíte, jestli si dát k filmu něco sladkého, nebo slaného," vysvětluje.
Zlaté jablko
Ze střížovické stanice do světa vyrazilo mnoho druhů jablek. Největší úspěch v posledních letech zaznamenala odrůda známá jako Opál. Intenzivně žluté jablko, označované jako zlaté, se v rámci marketingové kampaně dostalo s astronauty NASA i na vesmírnou misi. Černý přiznává, že k úspěchu na globálním trhu je potřeba i štěstí.
Vypráví příběh o Američanovi, který zapomněl Opál v rozpáleném autě a po třech dnech ho tam našel v perfektním stavu. "Američtí obchodníci se rozhodli postupně nahradit nejrozšířenější žlutou odrůdu jabloně Golden Delicious, která měla mnoho nedostatků, podobnou odrůdou. Opál jejich očekávání ještě předčil," přidává se Tyč.
Opál, který byl vyšlechtěn s důrazem na rezistenci vůči strupovitosti, se pak paradoxně začal ve velkém pěstovat v pouštních oblastech USA, opatřených kapkovou závlahou, kde se strupovitost prakticky nevyskytuje.
Mezi novější střížovické odrůdy jabloně, které si získávají příznivce po celém světě, patří rovněž odrůda se zářivě červenými plody Bonita, se žíhanými plody Rubelit, celoplošně červený Red Topaz a také karmínově červená UEB 6581, která si svou pozoruhodnou sladkostí vysloužila obchodní značku Melinda Dolce Vita, tedy v překladu "sladký život".
Černý uvádí několik příkladů potvrzujících, že tuto odrůdu často považují za dokonalou především ženy. Lidé s oblibou osvěživě navinulé chuti zase ocení žlutočervená jablka odrůdy s názvem Camelot. I po devíti měsících skladování vydrží plody mimořádně křehké, šťavnaté a osvěžující, jako by byly čerstvě utržené ze stromu.
