"Dětský strávník je velmi specifický tím, že jí očima," řekla nutriční terapeutka Prahy 6 Eva Kalembová. Zdravější potraviny je podle ní možné dětem nabízet různými "triky". "Míváme problém s pomazánkami, že je děti nechtějí jíst. Ale když si pomazánku vyrobíme společně, tak není dítě, které by ji neochutnalo," uvedla. Podobně se například některými dětmi neoblíbené luštěniny daří podle ní "schovat" do karbanátků nebo sekané.
Spotřební koš v současné době stanoví pro různé věkové skupiny v gramech průměrnou měsíční spotřebu na strávníka a den pro maso, ryby, tekuté mléko, mléčné výrobky, volné tuky, volné cukry, zeleninu, ovoce, brambory a luštěniny.
Vrchní ředitel sekce vzdělávání a mládeže ministerstva školství Jan Mareš předpokládá, že úprava půjde zhruba za měsíc z ministerstva školství do meziresortního připomínkového řízení. S přechodným obdobím na zavedení změn se nepočítá, nikdo ale podle něj nebude školy v září postihovat, v plánu je naopak metodická podpora.
Podle garantky Odborné skupiny pro školní stravování Státního zdravotního ústavu Alexandry Košťálové nebudou změny nijak revoluční. V nové variantě vyhlášky bude například spojená kategorie mléka a mléčných výrobků a ovoce spolu se zeleninou. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) to umožní školám si daleko volněji vybírat potraviny, které jsou v současné době na trhu. Potravinářská komora ČR ale proces tvorby změn kritizuje, protože k němu nebyla přizvána.
Z průzkumu školních obědů podle hlavní hygieničky Barbory Mackové vyplynulo, že se v jídelnách používá hodně soli a cukru. Podle Košťálové měla jídla také málo kvalitních tuků nebo nepoměr živin. Zdrojem soli v jídelnách jsou podle ní často polévky ze sáčku, které i při správném dávkování obsahují tolik soli, že jde pro dítě o 60 procent doporučené denní dávky. Některé školy také podle ní započítávají mezi ovoce i džusy nebo ovocné čaje, do masa i kosti nebo ryby napuštěné vodou.
Někdy stačí podle Košťálové malé změny, například místo gulášové polévky může jídelna udělat bramborovou, která obsahuje zeleninu. Jedna sklenička ovocného džusu podle ní obsahuje tolik cukru jako sedm bonbonů. "Jsou to prostředky vynaložené na potravinu, která nemá žádný benefit pro zdraví," řekla.
Podle hospodářky mateřské školy Parléřova v Praze Petry Václavíkové, která byla jednou z 31 škol, kde se nová pravidla testovala, panovaly obavy například ze zvýšení financí. Zvládnout měsíc vaření s novými pravidly se podle ní podařilo díky tomu, že se pracovníci připravili dopředu a trvanlivé nebo mražené potraviny nakoupili výhodně. "Největší výzvou pro nás bylo sehnat potraviny, jako je celozrnný kuskus nebo těstoviny ve velkém gastrobalení," uvedla.
Macková očekává, že pro většinu škol nebude změna problém, protože do jisté míry i nyní zdravější jídla vaří. Státní zdravotní ústav chystá metodiku, která má pomoct s přechodem ostatním.
Školní jídelny se řídí výživovými normami a dvěma vyhláškami. Od 1. února letošního roku platí vyhláška, podle které je maximální limit ceny oběda pro strávníka staršího 15 let 54 korun. Maximální cena oběda pro žáky ve věku od sedmi do deseti let činí 47 korun. Děti od 11 do 14 let platí za oběd nejvýše 50 korun a děti do šesti let 36 korun.
