Sinolog: Slavie je symbolem čínského vlivu. Byli by proti sobě, kdyby ji sabotovali

Jakub Heller Helena Havranová, Jakub Heller
13. 10. 2019 7:07
Zatímco ještě v úterý obsahoval oficiální seznam sesterských měst Pekingu 56 jmen, teď už je o jedno kratší. Z výčtu zmizela Praha, která se s Pekingem rozkmotřila. Podle pražského primátora ale přišla pouze o vazalskou smlouvu, ze které těžila jediná strana – ta čínská. Odvety se údajně nebojí a nepřeceňoval by ji ani sinolog Ondřej Klimeš. Také podle něj Praha na zrušení smlouvy neprodělala.
Ani předseda představenstva Slávie Jaroslav Tvrdík si dle vyjádření nepřipouští, že by měl klubu vyschnout příliv čínských peněz.
Ani předseda představenstva Slávie Jaroslav Tvrdík si dle vyjádření nepřipouští, že by měl klubu vyschnout příliv čínských peněz. | Foto: Reuters

Je leden 2016 a na chodbách magistrátu se mluví o připravovaném podpisu sesterské smlouvy s Pekingem. Většina politiků jí ale neřekne jinak než "smlouva na medvěda". Oficiálně má být cílem dohody "perspektivní spolupráce v mnoha oblastech", čínská panda však přichází na jazyk mnohem častěji.

Tehdy ještě nevyšlo najevo, že si do smlouvy čínští vyjednavači prosadili kontroverzní článek o tom, že Praha uznává Tchaj-wan jako čínské území, kvůli kterému se nové vedení města o tři roky později smlouvu rozhodne vypovědět. "Je to jeden z dalších kroků, abychom pro Prahu získali pandu," přiznala ostatně i tehdejší primátorka Adriana Krnáčová (ANO) po schválení podpisu smlouvy.

Dnes již víme, že pražská zoo pandu nezískala, jelikož český prezident Miloš Zeman o ni svůj čínský protějšek nakonec nepožádal. Zapůjčení vzácného medvěda je totiž možné zařídit jen jednáním v nejvyšších patrech politiky. Pro Čínu je obchod s tímto zvířetem jedním ze způsobů, jak odměnit spolupracující státy.

"Panda je pro Peking symbolem, jak vyjádřit přízeň a zájem na sbližování na nejvyšší úrovní, vžilo se označení pandí diplomacie," říká sinolog Ondřej Klimeš, přispěvatel do souboru studií Kulturní diplomacie Číny a její regionální variace.

Panda tedy není a nejspíš už nebude. O co dalšího ale Praha vypovězením partnerské smlouvy přišla? Podle sinologa Ondřeje Klimeše vlastně o nic. "Z prestižních důvodů byla spolupráce výhodná především pro Peking a čínské vedení, pro které je navazování partnerství s evropskými kulturními metropolemi žádoucí především ze strategických a politických důvodů. Z hlediska kulturní výměny však Peking nemůže Praze mnoho nabídnout." říká Klimeš.

Stejně se k tomu staví i vedení metropole. Podle pražského primátora Zdeňka Hřiba měla partnerská smlouva jediný hmatatelný výsledek - školení pekingských záchranářů v loňském roce. Pražští zdravotníci tehdy své čínské kolegy učili, jak k záchraně lidí využívat vrtulníky. Šlo o přípravu na nadcházející zimní olympiádu v Pekingu v roce 2022 a náklady na tuto spolupráci, ze které profitovala jen čínská strana, platila společnost Home Credit miliardáře Petra Kellnera. 

To je podle Hřiba vše. Ze smlouvy, která trvala téměř čtyři roky, žádné další projekty, závazky či investice neplynuly. "Je zjevné, že ten kontroverzní článek tři byl z jejich pohledu středobod smlouvy a zbytek byla jenom jakási trpěná omáčka," řekl Hřib.

Ujednání o Tchaj-wanu nemá obdoby

Čínská reakce na postup Prahy na sebe nenechala dlouho čekat. Peking metropoli nakonec stihl předběhnout a smlouvu ukončil sám, včetně všech dalších styků. Takřka okamžitě se také přestal partnerstvím s Prahou chlubit na internetu.

Podle stránky Beijing International má Peking sesterskou smlouvu celkem s 55 městy, z nichž 24 je evropských. Ještě do středy bylo měst uvedeno 56. Kromě Prahy, která smlouvu podepsala v roce 2016, uzavřel Peking dohodu už také například s Berlínem, Londýnem, Dublinem, Římem nebo Paříží. 

Takto vypadal seznam sesterských měst Peking ještě před tím, než byla vyškrtnuta Praha.
Takto vypadal seznam sesterských měst Peking ještě před tím, než byla vyškrtnuta Praha. | Foto: Beijing International

Zajímavé je, že v obdobných meziměstských smlouvách Pekingu, které jsou veřejně k dispozici, například s Washingtonem nebo Canberrou, není o politice jedné Číny ani o Tchaj-wanu žádná zmínka. Stejně tak tomu podle zjištění Aktuálně.cz není ani v Berlíně. "V Německu je mezinárodní politika určována federálním ministerstvem zahraničí. To zahrnuje také vztahy mezi Berlínem a Čínou a jiná městská partnerství," uvedla Petra Schwarzová z mezinárodního oddělení berlínské radnice.

Podobná pravidla platí také pro Rakousko. Přestože sesterskou smlouvu s Pekingem žádné rakouské město nemá, například Vídeň má s jinými čínskými městy podobný typ smluv, které upravují spolupráci v oblastech, jako je zdravotnictví nebo veřejná doprava. "Všechny otázky ohledně Číny a politiky jedné Číny nejsou otázky Vídně, ale Rakouska," řekla mluvčí Vídně Eva Gassnerová.

Ujednání o politických otázkách je ale stejně nezvyklé i pro Česko. I zde zahraniční politiku určuje výhradně vláda. A na smlouvách metropole je to vidět. Praha má kromě Pekingu sesterskou smlouvu uzavřenou například s Chicagem, Berlínem, Norimberkem a ostatně také s dalším čínským městem Šanghají.

"Sesterská smlouva mezi hlavním městem Prahou a Šanghají, jakož ani žádná další formálně uzavřená meziměstská partnerství, analogicky problematický článek neobsahují," uvedl mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman. 

Také Jablonec nad Nisou, který v roce 2011 uzavřel partnerskou smlouvu s jihočínským městem Beihai, se v dokumentu o politice jedné Číny nezmiňuje. "Smlouva je naprosto apolitická. Šlo hlavně o spolupráci obchodní a průmyslovou," uvedla mluvčí Jablonce nad Nisou Jana Fričová.

Praha bez čínských turistů

Po vypovězení smlouvy se logicky nabízejí otázky, zda se Čína nebude chtít Praze "pomstít", protože, jak říká Klimeš, celou záležitost bude vnímat jako trpkou diplomatickou prohru. Ostatně čínský velvyslanec už pohrozil, že metropole "pocítí újmu svých vlastních zájmů". 

Podle magistrátních odborníků ale nic takového zřejmě nehrozí. "Opakovaně jsem byla ujišťovaná, že Čína nemá páky na to, aby mohla Prahu jako takovou výrazně postihnout," uvedla Michaela Krausová, předsedkyně zastupitelského klubu pirátů. 

Jenže Čína už ukázala, že dokáže být v odvetných opatřeních poměrně kreativní. Třeba když znemožnila několika českým orchestrům vystoupit na svém území. A to přesto, že některé z nich neměly kromě názvu s Prahou nic společného, jako například Pražákovo kvarteto, které je pojmenováno po svém zakladateli. Otázka tak je, jestli Čína přijde s další kreativní odplatou.

Klimeš však souhlasí s vedením Prahy v tom, že Čína má jen omezené možnosti, jak reagovat. Mezi ně patří i čínská turistika. Na pokyn čínské vlády se podle Klimeše může jednoduše stát, že Číňané do české metropole přestanou jezdit.

"Otázka ale je, jestli nám to má vadit. Počty turistů Čína snížila i na Tchaj-wanu. Turistický průmysl na Tchaj-wanu tím sice utrpěl, ale zároveň Tchajwanci mimo turistický byznys pokles čínského turismu uvítali kvůli masovosti čínské turistiky a problematickému chování čínských návštěvníků," říká Klimeš.

I když odhlédneme od toho, že se většina evropských metropolí potýká s přetlakem turistů, v současné podobě čínská turistika podle sinologa nepatří k těm, o než je třeba nějak bojovat. "Čínská turistika je dobrou ukázkou masové komercializace cestování, čínské zájezdy se o místní kontext téměř nezajímají. Praha je jim cizí, znají ji především z komerční čínské popkultury. Služby související s čínskými zájezdy často zajišťují výhradně čínské firmy. Movitější klienti často návštěvou Prahy sledují pouze nákup luxusního zboží, které je v Číně daleko dražší," říká Klimeš.

Potopí Čína vlastní Slavii?

Nabízí se také omezení financování pražské fotbalové Slavie ze strany čínských majitelů, o kterém už mluvil prezident Miloš Zeman v pořadu Týden s prezidentem. 

Klimeš si ale myslí, že taková roztržka by se opět nevyplatila především Pekingu. "Nemohu to zcela vyloučit, ale Slavie je symbolem čínského vlivu. Je to prestižní a vlivová akvizice, která čínskému režimu umožňuje etablovat se ve střední Evropě a prezentovat se v pozitivním světle. Peking by byl sám proti sobě, pokud by ji sabotoval," dodává Klimeš.

Ostatně ani předseda představenstva Slavie Jaroslav Tvrdík si, zdá se, nepřipouští, že by klubu mohl vyschnout příliv čínských peněz. "Prezident Miloš Zeman označil Slavii za nejúspěšnější čínskou investici v České republice a dodal, že obdivuje vzestup klubu a jeho úspěchy. Děkuji za jeho ocenění a podporu. Věřím, že se na tomto hodnocení ani v budoucnu nic nezmění," uvedl Tvrdík na Twitteru.

Odveta Pekingu vůči Praze podle Klimeše ukazuje Čínu v negativním světle, jakožto nesebevědomého a nedůvěryhodného partnera, který se snaží prosadit nerovnoprávné politické vztahy. "Politika čínského vedení proto škodí zájmům čínské veřejnosti a subjektům, které nejsou zapojeny do vlivových aktivit Čínské lidové republiky," říká.

Klimeš proto věří, že i vystoupení pražských muzikálních souborů v Číně se časem dostane zpět na pořad dne. "Čínská kulturní veřejnost má zájem na kontaktech se světem i s Českem, platí to i naopak. Přestože Peking tentokrát tuto spolupráci zrušil, pokud bude u konkrétních kulturních těles v budoucnu z obou stran zájem, spolupráce se může opět obnovit," předvídá Klimeš. Číňané jsou podle něj totiž v záležitostech, ze kterých má ve výsledku užitek Čína, poměrně pragmatičtí. Ať už jde o kulturu nebo byznys.  

O spolupráci mezi Pekingem a Prahou nemůže být řeč, šlo jim o propagandu, zbytek byla jen zbytečná omáčka, říká pražský primátor. | Video: DVTV, Daniela Drtinová
 

Právě se děje

Aktualizováno před 4 minutami

Ondra ovládl na SP v Číně kvalifikaci v lezení na obtížnost

Adam Ondra vyhrál na Světovém poháru v Číně kvalifikaci v lezení na obtížnost, ve kterém se letos stal mistrem světa i Evropy. Český reprezentant byl jedním z osmi lezců, kteří vylezli až na vrchol obou kvalifikačních cest a může navázat na prvenství v předchozích závodech v Chamonix a Kranji.

S lídrem průběžného pořadí SP postoupil do nedělního semifinále z desátého místa také Jakub Konečný, který na takzvaný top dosáhl v prvním kole. A mezi 26 nejlepších se probojoval i Martin Stráník, který se na vrchol dostal při druhém pokusu.

V kvalifikaci lezení na rychlost se Ondrovi, české naději pro olympijský závod v kombinaci, podle očekávání tolik nedařilo a skončil padesátý. Ve své nejslabší disciplíně Ondra startuje kvůli umístění v žebříčku, na základě kterého bude moci v listopadu nastoupit do závodu v Toulouse, v němž bude ve hře účast na olympijských hrách. Na srpnovém MS v Japonsku se mu kvalifikovat do Tokia nepovedlo.

Do vyřazovacích bojů pro 16 nejlepších "sprinterů" nepostoupil ani vicemistr světa Jan Kříž, který obsadil 24. místo.

SP ve sportovním lezení v Sia-menu (Čína):

Rychlost:

Muži: 1. Čung Čchi-Sin (Čína), 2. Rudackij, 3. Děulin (oba Rus.), …v kvalifikaci 24. Kříž, 50. Ondra, 60. Stráník (všichni ČR).

Konečné pořadí (po 6 závodech): 1. Mawem (Fr.) 329, 2. Děulin 312, 3. Muhammad (Indon.), …10. Kříž 162.

Ženy: 1. Susantiová (Indon.), 2. Sung I-Ling (Čína), 3. Krasavinová (Rus.).

Konečné pořadí (po 6 závodech): 1. Sung I-Ling 460, 2. Jaubertová (Fr.) 355, 3. Susantiová 333.

Další zprávy