Praha - Letošní červenec příliš radosti milovníkům koupání v přírodě neudělal. Z analýzy Státního zdravotního ústavu vyplývá, že co do počtu vod nevhodných ke koupání a těch, ve kterých bylo dokonce zakázané, se jedná o vůbec nejhorší červenec od roku 2012. Na začátku minulého týdne bylo takových oblastí 24, zatímco v minulosti se v tomto období číslo jen několikrát sotva přiblížilo k dvacítce. Více je i přírodních ploch se zhoršenou kvalitou vody.
Navíc jde patrně o nejhorší výsledek od roku 2007. V roce 2012 se však začaly přírodní vody hodnotit podle mírně odlišné metodiky a jednotlivé počty tak nelze porovnat. "Domnívám se, že by šlo o nejhorší hodnocení od doby, co to měříme," říká Petr Pumann ze Státního zdravotního ústavu.
V předchozích letech se statistika k těmto číslům dostávala až v průběhu srpna, během kterého už dlouhodobě panuje počasí, které sinicím prospívá. "Letos je příroda díky teplému jaru zrychlená, tak je možné, že to bude částečně tím. Jsou v tom ale i další faktory," odhaduje Pumann.
"Teď je otázka, co se bude dít dál. Je možné, že o moc víc špatných lokalit nebude, jen to naběhlo dříve. Mezi lokalitami jsou staré známé, jen v minulosti byl na nich zákaz vydáván až v průběhu srpna," vysvětluje Pumann.
Zdaleka největší podíl na zhoršování kvality vody mají sinice, které lidem mohou způsobit zdravotní komplikace. V některých případech může člověk kvůli koupání ve vodě se sinicemi dostat i akutní otravu se střevními a žaludečními obtížemi, či dokonce trvalým poškozením jater.
Hydrobiolog Jindřich Duras se domnívá, že za současným stavem stojí zejména zanedbávání péče o vodu. V případě, že bychom k ní přistupovali správně a zodpovědně, by ani současné počasí takové následky nepřineslo. "Sucho a horko je hodně tvrdá prověrka ekosystému. Tohle počasí nemilosrdně říká, jaké ty nádrže opravdu jsou. Říká nám to, že v péči o vodu máme značné rezervy," říká Duras.
Za přemnožením sinic vidí velké množství fosforu, které se přes čističky dostává do řek a rybníků. Řešení by podle Durase mohlo být zvýšení schopnosti zadržovat vodu v přírodě a ve městech a zlepšení čištění odpadních vod.
Některá města si to začínají uvědomovat, problém však vidí stále v zemědělství. "Tam to aktuálně nevypadá, že by se něco měnilo. Všichni pořád kupují stroje na obhospodaření velkých ploch. My ale ty obrovské plochy potřebujeme zmenšit," říká Duras.
V souvislosti se zvýšeným výskytem sinic se mluví především o zákazech koupání a účincích na člověka. Mění však i přírodu. "Sinice jsou v přírodě 3,5 miliardy let, jsou naprosto normální složkou. My jsme ale do přírodní rovnováhy sáhli tím, že jsme je překrmili fosforem, a ony ovládly vodní ekosystémy. Mění se tím druhová pestrost a charakter rybníků nebo přehrad. Sinice vedou k biologické a ekologické degradaci vodních ekosystémů," dodává Duras.
