reklama
 
 

Koupaliště vybírejte pečlivě. Nejhorší je, když se sinic napijete, říká odborník na kvalitu vody

21. 7. 2018 15:45
I dezinfekce má své zápory, reaguje s ostatními látkami, říká odborník na vodu Petr Pumann v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Aktuálně.cz: Kde je voda na koupání nejvhodnější? V umělých koupalištích, těch přírodních, nebo biotopech?
Petr Pumann: Z pozice zdravotního ústavu nemůžu říct, jestli je jedno lepší a druhé naopak horší. Každé z nich má svá specifika. Bylo by možné zvážit rizika, ale špatně se to mezi sebou přepočítává. Kdybych to ale vztáhl na sebe jako člověka, chodím se koupat do těch přírodních. Nedávám si ale na váhu nějaká kritéria, je to o oblibě.

Co se týká biotopů, jsou podle zákona v kategorii přírodních koupališť, takže zdravotními riziky se blíží přírodním koupalištím. U těch umělých je potom povinná dezinfekce, která omezí četnost patogenních mikroorganismů a větší část z nich je dezinfekcí deaktivovaná. I dezinfekce má ale své zápory. Reaguje s ostatními látkami a může vytvářet škodliviny. Taky jde o to, aby si provozovatelé hlídali kapacitu. U biotopů hrozí to, že pokud je lidí víc, znečištění se kumuluje na větším místě.

Zlepšuje se v České republice kvalita koupacích vod?
Nelze ukázat na určitý graf a říct, že to roste, nebo ne. Jestli tam ale nějaký trend je, je mírný. Jsou případy, se kterými se povedlo něco udělat. Exemplární příklad je Velký Bolevecký rybník v Plzni, kde jsme běžný zakalený rybník dotáhli do fáze, kdy je voda průzračná. I když tam pořád rostou vysoké kytky, které trochu překáží při koupání, ta voda vypadá hezky. Někde se to zlepšilo trochu, třeba Máchovo jezero v Libereckém kraji má pořád sinice, ale už tam nejsou těžké vodní kytky.

Podle jakých kritérií by si lidé měli koupaliště vybírat?
Pokud chce někdo opravdu dbát na kvalitu vody, měl by se podívat na celorepublikový portál koupacích vod nebo na stránky příslušné krajské hygieny. Informace tam jsou podrobnější. Problémem u těchto sledování je ale to, že je to vždycky retrospektivní. I když vydáte aktuální data, jsou stará několik dnů. A to ještě jen z několika málo lokalit, které se sledují jednou týdně.

Základní kontroly probíhají jednou za měsíc, jednou za čtrnáct dní tam, kde jsou sinice. Když se překročí limit, tak týdně, ale i to může být málo. Člověk by sice měl sledovat aktuální data, ale zároveň soudit vlastním rozumem. Když je ta voda zelená, ale hodnocení dobré, asi bude něco špatně.

Můžou si návštěvníci kvalitu vody ověřit nějakými způsoby na místě i sami?

Jak co, některé problémy s kvalitou nejdou rozpoznat. O sinicích se třeba nejvíc mluví, ale zničit jdou nejlépe. Když máte zelený povlak na hladině nebo krupici ve vodním sloupci, tak nesvádí se v tom koupat. Zelený povlak je nejhorší.

Není to ale tak, že když do toho člověk vleze, tak chytí nějaké vážné onemocnění. Nejhorší problémy hrozí, kdyby se toho někdo při koupání hodně napil nebo potápěl hlavu a nadýchal se. Jiné patogeny ale úplně vidět nejsou, když tam přijde infekční člověk, tak o tom taky nevíte. Je to stejné jako s umělými koupališti. Je tady i cerkariová dermatitida, parazitární onemocnění, které nejde poznat vůbec. Objevuje se i ve vodách relativně čistých, normálně se ale přenáší mezi vodními ptáky a plži. V momentě, kdy se připlete koupající se člověk, můžou paraziti zalézt do kůže. Jsou z toho šedivé pukance.

Takových lokalit u nás moc není, z těch oficiálních přírodních koupališť je to jedno nebo dvě ročně.

Jsou tedy přírodní koupaliště pro koupání vhodná?
Samozřejmě, je ale důležité upozorňovat na rizika. Je potřeba uvědomit si, že jedna věc je kvalita vody, jiná je riziko utopení se a úrazů v koupacích vodách. Lidé by měli spíš dbát na to, aby do vody nechodili opilí, než aby řešili nuance v kvalitě vody.

Přírodní koupaliště jsou nádrže nebo jiná místa ke koupání, ve kterých se voda chemicky neupravuje.

Biotop je druh přírodního koupaliště. Je typický vysázenými vodními rostlinami, které udržují rovnováhu živin ve vodě.   

Umělá koupaliště mají vodu čištěnou chemickými látkami. Počítají se mezi ně kryté bazény i většina venkovních koupališť.

Video: Dříve prací prášky, dnes lidská moč. To je potrava pro sinice. Už se jich nezbavíme, varuje expert

Na tom, aby nás sinice trápily, pracujeme od druhé světové války, teď už se jich nezbavíme, tvrdí hydrobiolog z Povodí Vltavy Jindřich Duras. | Video: Daniela Drtinová |  21:32

autor: Gabriela Štvrtňová | 21. 7. 2018 15:45

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama