Za vznikem bouřek nad Českem může podle biometeoroložky Dagmar Honsové rozložení tlakových útvarů v atmosféře. "Nad střední Evropou se střetává teplý tropický vzduch, buďto ze Středomoří, nebo ze severní Afriky, s chladnějším a vlhčím atlantickým vzduchem. A často se tady vytváří takzvané frontální rozhraní, které odděluje tyhle dvě různorodé vzduchové hmoty. A to je parádní podhoubí pro vznik bouřek," popisuje Honsová.
Tomu výrazně pomáhá i změna klimatu a s tím spojená větší průměrná teplota. "Teploty jsou výrazně nadprůměrné, tím pádem je v atmosféře obrovské množství energie a jednotlivé meteorologické projevy jako třeba bouřky, které k létu na území Česka patří, budou mnohem intenzivnější, a tím pádem nebezpečnější," říká Honsová.
Od průmyslové revoluce se teploty zvedly zhruba o 1,1 stupně Celsia. Každý stupeň přitom zvýší obsah vodní páry v atmosféře o sedm procent. To má podle dat Mezivládního panelu pro změnu klimatu, který spadá pod OSN, za následek extrémnější a častější deště a s tím spojené bouřky.
České bouřky budou doprovázet i extrémnější supercelární bouře neboli supercely. Ty mohou ve vzácných případech tvořit i tornáda. "Je to královna všech bouřek, která se do našeho podvědomí začala dostávat teprve v roce 2017, kdy se jich nad územím Česka objevilo obrovské množství. Dříve se říkalo, že supercely patří hlavně k Americe," vysvětluje Honsová.
"Jsou to velmi intenzivní bouřky. Normální bouřka trvá jen několik minut, maximálně do desítek minut a pak ztrácí svoji energii, ale tyhle supercelární bouře mají díky mezocyklonu, což je rotující vzestupný proud, životnost hodinu až hodinu a půl a dokážou ujít delší cestu. Asi 10 procent supercel je v Americe spojeno s tornádovými jevy," říká biometeoroložka.
I podle klimatologa Aleše Fardy z Akademie věd je možné, že Česko čeká bouřlivější léto. "Letos máme situaci, kdy je povrchová teplota Atlantiku už několik měsíců za sebou výrazně vyšší, než by měla být. Z toho důvodu se do atmosféry vypařuje více vodní páry, než je obvyklé. Zároveň se nevytvořila rozsáhlá blokující tlaková výše, takže atmosférická cirkulace k nám dopravuje tenhle velmi vlhký a teplý vzduch, proto jsou bouřkové epizody četnější a silnější," říká Farda. Pokud se nad Evropou a Atlantikem nevytvoří stabilní tlaková výše, bude podle něj léto plné bouřek.
Celosvětové teploty budou podle Evropské agentury pro životní prostředí tento rok opět rekordní. Podle Honsové za to převážně mohou extrémní teploty hladiny oceánů a moří s odeznívajícím efektem El Nino. "Adaptovali jsme se. Spoustu lidí si pořizuje klimatizace, pergoly a přesouvá dovolené do Středomoří z července a srpna až třeba na září nebo říjen," říká Honsová.
Video: Meteoroložka řekla, čemu se nevyhneme. Škrtneme sandály a bez klimatizace to nepůjde (8. 1. 2024)
