Zděnka, 47 let
Zděnka se s největší pravděpodobností nakazila od svého přítele na začátku března, později si ale vyrazila s kamarádkami, kde se vzájemně nakazila celá jejich pětičlenná skupinka. Vzhledem k tomu, že celá situace byla v březnu teprve v počátcích, nebylo lehké se spojit s hygienou. Proto byla Zděnka čtrnáct dní v karanténě, aniž by věděla, co ji čeká. "Po čtrnácti dnech, co jsme byli zavření doma, se nám tam podařilo dovolat, otestovali nás a všichni jsme byli pozitivní," říká.
Zpočátku byla hodně unavená, celé dny prospala, bolely ji klouby a trochu hlava. Po týdnu se jí ale zničehonic udělalo lépe. Příliš dlouho to však nevydrželo. "Vždycky to bylo tak, že po týdnu jste se začal cítit lépe a pak za tři dny přišel ještě daleko horší stav, než jste měl předtím," popisuje průběh nemoci Zděnka. V druhém týdnu již přišly teploty, kašel a špatné dýchání. "Cítila jsem, že si ten virus v těle vždy najde místo, kde jsem slabá. V tu chvíli přestane bolet hlava a ten virus začne útočit na vaše slabé místo. Jednou je v hlavě, podruhé v krku, potřetí jde do zad," vzpomíná.
Ve Zděnčině případě se ke ztrátě chuti přidal i zhoršený zrak. "Po čtrnácti dnech jsem zjistila, že zaostřuji očima a že vidím rozmazaně. Nebyla jsem sama, kamarádky to měly také tak," říká. Zděnčinu nemoc završila ztráta čichu, se kterou bojuje dodnes. Čich se jí sice postupem času částečně vrátil, ale dobře známé vůně cítí jinak než předtím. "Vůně parfémů, které mám ráda, si na sebe dnes nemůžu ani nastříkat," popisuje.
Celkem musela Zděnka v karanténě strávit sedm týdnů, než konečně měla první negativní test. Čich se jí začal pomalu vracet až po dvou měsících společně s celkovou kondicí. To ale neznamenalo konec všech problémů, Zděnku začala trápit i štítná žláza a bolest zubů. "S ničím z toho jsem přitom problémy nikdy neměla. A najednou jsem řešila, že jsem měla uzlinu v krku," vzpomíná Zděnka.