Praha - Předloni na jaře přišel na ministerstvo zdravotnictví burcující dopis, podepsaný pěti autory s akademickými tituly. Ti tehdejšího ministra Leoše Hegera upozornili na údajné skandální týrání seniorů v Psychiatrické nemocnici Bohnice, kdy lékaři nechají staré pacienty vyhladovět "jako v koncentráku". "Dřív, než možné týrání příbuzní zjistí, tak prý jejich blízký umře hlady," uváděl dopis, který popisoval i to, jak si její zaměstnanci rychlými úmrtími "přivydělávají".
Do nemocnice vzápětí vyrazila kontrola. Ta ale nic z uvedeného dopisu neprokázala. "Obvinění o podvýživě se nezakládalo na pravdě," uvedla mluvčí ministerstva Štěpánka Čechová. A podepsaná jména byla s největší pravděpodobností smyšlená. Jedno z nich, Pavla Hauptstadtová, se dokonce ani nevyskytuje v centrálním registru obyvatel. A když se ministerstvo snažilo údajné oznamovatele informovat o výsledku prověrky na e-mailové adrese, kterou uvedli, zpráva se vrátila jako nedoručitelná.
Neprověřovat, hned zveřejnit
Uvedený dopis přišel v kopii i vydavateli internetového deníku Britské listy Janu Čulíkovi. Ten se ale tak jako ministerstvo nepustil do zjišťování, zda je pravdivý, a promptně jej zveřejnil na svých stránkách a ještě na něj odkazoval ze svých jiných stránek. Nyní za to má zaplatit nemocnici za poškození jejího jména sto tisíc korun. A uvedený článek také do tří dnů stáhnout.
Nemocnice totiž vyzvala Čulíka, ať článek stáhne ze svých stránek. A když neuspěla, tak podala žalobu a kromě stažení článku požadovala satisfakci za poškození svého dobrého jména, které si vyčíslila na sto tisíc korun.
Podle právníka nemocnice Tomáše Němečka šlo o závažné novinářské selhání. "Nijak se nepokusil prověřit tvrzení uváděná v článku," uvedl Němeček a soudkyně Krajského soudu v Praze Jitka Malá mu dala zcela za pravdu. "Soud shledal žalobu důvodnou včetně výše požadované částky sto tisíc korun," potvrdila mluvčí soudu Zuzana Steinerová.
Sama soudkyně přitom při vyhlášení rozsudku uvedla, že nepochybuje o tom, že uvedený článek poškodil dobrou pověst nemocnice a že uvedená stotisícová satisfakce je z jejího pohledu ještě minimální. Víc než sto tisíc však nemocnice nežádala.
"Ubližování důchodcům je zcela nepochybně vážný společenský problém. Naše nemocnice sama podala několik trestních oznámení, když zjistila, že nemohoucího člověka s duševní nemocí týrá nebo okrádá někdo z jeho okolí. Ale tento pamflet byl parodií na novinářskou práci - ke všemu ho Britské listy provázaly se skutečnými případy, kde opravdu došlo k týrání v domovech důchodců," podotkl Němeček.
A dodal, že článku si všimla policie, která zahájila vyšetřování, a způsobil nemocnici i problémy, když získávala akreditaci – tedy hodnocení kvality a bezpečí péče.
Občanská povinnost
Zveřejnění pomlouvačného dopisu vysvětlovaly Britské listy tím, že plnily svoji občanskou povinnost. "Jen učinily to, k čemu jsou povolány. Zveřejněním otevřeného dopisu občanů ministru zdravotnictví pravdivě informovaly o jeho existenci a o jeho obsahu, tedy také o pochybnostech a podezřeních občanů při poskytování zdravotní služby významnou veřejnou institucí," vysvětloval před soudem právník deníku Čestmír Kubát, který však současně podotkl, že čtenáři Britských listů nejsou tak naivní, aby hned článek brali vážně.
Kubát sice současně pochybení nepřímo přiznal, když při jednání před soudem připustil, že by se Britské listy mohly na svých stránkách omluvit a zaplatit náklady řízení. Odmítl už ovšem to, že by uhradily jakékoliv zadostiučinění či článek ze svých stránek stáhly. "Současné právní předpisy neumožňují žalovanému, aby byl článek z Britských listů stažen," podotkl Kubát.
Je to nepravomocné
Sám vydavatel Britských listů Jan Čulík nechtěl na rozsudek reagovat. "Díky za mail. Vyjadřovat se k tomu nebudu, neb věc je sub judice (nepravomocná – pozn. red)," uvedl stroze.
A nechal tak bez odpovědi žádost o to, ať vysvětlí, proč článek nemůže stáhnout, či otázky, proč si informace uvedené v daném dopise neověřil, stejně jako to, zda jména, uvedená pod dopisem, jsou pravá.
Čulík je přitom známý tím, že do jiných novinářů tepe. A požaduje, aby jejich psaní bylo informované a objektivní. A například před lety zakázal diskuse u článků na svém serveru s odůvodněním, že se snaží o vyvážené a ověřené informování a nechce, aby v diskusích byly zveřejňovány pomluvy a anonymy. "Nemůžeme také nést právní odpovědnost za veškerý vydaný obsah, tedy i za útoky anonymů na fórech, jak ukládá tiskový zákon vydavateli,“ uvedl tehdy Čulík.
