Praha - Je to boj málem na život a na smrt, v němž jde - jak jinak - o vliv a peníze. Dvě sdružení milovníků historických vozidel se dohadují, kdo smí veterány testovat a určovat, zda smí vyjet na silnici se speciální zelenou registrační značkou. A také kdo si za to bude účtovat poplatky.
V Česku je okolo 22 tisíc veteránů. Že se tak auto skutečně může oficiálně nazývat a že smí na silnici, potvrzuje za poplatek pouze Federace klubů historických vozidel. Tato praxe se však nelíbí Zdeňku Košárkovi z 1st Veteran US Car Clubu. "Porušují zákony a vytvářejí si lukrativní monopol," tvrdí Košárek, který se postavení federace snaží zvrátit u soudu.
O tom, kdo může stará auta v Česku testovat, rozhoduje Mezinárodní federace historických vozidel (FIVA). Federace klubů historických vozidel tvrdí, že to svěřila výlučně jí.
"FIVA nám dala oprávnění na testování na historickou původnost. Vystavujeme mezinárodní i národní průkazy vozidel," říká prezident české federace Jan Täubel.
Jen na kartu, či i testování?
Košárkův Veteran Club to popírá. Podle něj česká federace získala oprávnění jen k vydávání identifikační karty FIVA, která slouží k tomu, aby se uvedená auta mohla účastnit akcí, na nichž se mezinárodní federace podílí. Košárek to dokládá osvědčením, které FIVA poslala ministerstvu dopravy. Mezinárodní federace v něm oznamuje, že česká Federace klubů historických vozidel je oprávněna k vydávání identifikační karty FIVA.
Federace považuje Košárkovo tvrzení za zavádějící. FIVA jí nemohla udělit jiné oprávnění než právě to k vydávání identifikačních karet.
Ministerstvo dopravy dává od sporu ruce pryč. A na otázku, kdo je podle něj oprávněn testy na historickou původnost provádět, odmítlo odpovědět. "Vzhledem k probíhajícímu soudnímu sporu nebudeme vydávat k danému případu stanovisko,“ uvedl mluvčí resortu Tomáš Neřold.
Odkázal pouze na zákon o pozemních komunikacích, podle kterého smí testovat historická vozidla jen ten, kdo má udělené oprávnění od Mezinárodní federace historických vozidel či Mezinárodní automobilové federace.
Nesmí nám bránit ve školení
Nicméně ministerstvo podle Košárka toleruje to, že se Federace klubů historických vozidel sama prohlásila národní autoritou pro testování historických vozidel a jako jediná školí komisaře, kteří jako jediní mohou podle vyhlášky ministerstva dopravy testování historických vozů provádět. A zároveň odmítá na školení přijmout představitele Košárkova sdružení.
1st Veteran US Car Club proto podal žalobu, aby federace nebránila jeho členům účastnit se školení. "Vydávají seznam osob, které mohou být podepsány pod těmi testy, ale nás z toho vyškrtli. Přitom jsme řadu let to testování prováděli," říká.
"My nemáme problémy, aby testovali. Ale musí to být v souladu se zákonem, to znamená stát se členem nějakého klubu pod naší federací,“ vysvětluje Jan Täubel. Jenže Košárkův Veteran Club, který má zhruba 130 členů s 250 historickými auty, začlenění pod federaci odmítá.
Federace navíc vysvětluje, že se do žádné role nepasovala. Zákonem bylo rozhodnuto, že systém testování dostane na starost ten, kdo je držitelem Národní autority FIVA a může tak testovat auta na historickou původnost. Takovou institucí je posledních patnáct let Federace klubů historických vozidel.
Složitý spor soudy řeší už čtyři roky. Obvodní soud pro Prahu 10 již jednou Košárkovu žalobu zamítl, ale odvolací soud mu případ vrátil k novému rozhodnutí. V uplynulém týdnu pak soud – po dalších osmi nařízených jednáních – žalobu opět zamítl. Proč? To soudkyně Barbora Nezkusilová neřekla. "Je to příliš složité, vše bude v písemném rozsudku," uvedla jen.
Samozřejmě: jde o peníze
Že jde ve sporu hlavně o peníze, připouštějí obě znesvářené strany. Liší se ale ve vysvětlení. Zatímco Košárek naznačuje, že chce zastavit kolotoč černých peněz, federace si myslí, že mu jde o pravý opak – aby sám vydělával.
Náznaky zpochybňující hospodaření federace odmítá. Vybrané peníze jsou podle ní beze zbytku použity k financování systému, krytí režijních nákladů a veškerá činnost je vykonávána na základě dobrovolnosti bez nároku na odměnu. Vznikne-li v ročním hospodaření přebytek, je rozdělen podle schváleného klíče mezi členská sdružení Federace jako příspěvek na činnost.
Testování historických vozidel je dvoustupňové. Napřed se musí potvrdit, že jde skutečně o veterána – tedy že je starší třiceti let a navíc je v původním stavu a nikdo ho neupravoval. To dělají jednotlivé kluby, které na to mají své vyškolené komisaře. Právě za toto "potvrzení pravosti" se musí platit.
Část utržených peněz pak klub musí posílat federaci, která takto získá podle své zprávy o hospodaření zhruba dva a půl milionu ročně. "Federaci se odvádí 800 korun. Co si nasmlouvá klub s majitelem vozidla, je jeho soukromá záležitost," uvádí Jan Täubel s tím, že doporučená celková cena je dva tisíce korun.
Košárek je ale přesvědčen, že jde o mnohonásobně větší sumu – a je otázka, jestli ji kluby oficiálně přiznávají. "Aby ta auta prošla, majitelé klidně bokem dají deset a více tisíc korun," říká s tím, že by chtěl tuto praxi vymýtit. "Dokud jsme to dělali my, tak zdarma. Jen za náklady na benzin," říká.
Jan Täubel ale Košárkova slova označil za pomluvy a vyzval ho k předložení důkazů. "My ty případy známe, ale nemůžeme je zveřejnit," reaguje Košárek. Podle něj se totiž nikdo veřejně nepřizná, že za razítko dal peníze bokem.
Federace uvádí, že v systému jsou zabudovány kontrolní mechanismy, které dokáží prokázané prohřešky proti zákonům a předpisům postihnout a osobu prokazatelně provinilou ze systému vyloučit.
Kontrola každý rok
Razítkem to ale nekončí. Majitel musí s veteránem ještě na technickou prohlídku. Její parametry jsou jiné než běžná státní technická kontrola, navíc auto musí kontroloři vidět každý rok. Za to vlastník vozu znovu platí, tentokrát 200 korun. Za to mohou na silnici, i když nesplňují například emisní i jiné limity. A mají také 90procentní slevu na povinném ručení.
I tento postup Košárek kritizuje. Vadí mu, že "technická" je potřeba každý rok, i když třeba auto vyjede jednou nebo dvakrát do roka. A že to znovu stojí peníze. "V řadě států to stačí jednou za pět let," tvrdí.
Jan Täubel podotkl, že ani jemu se to nelíbí, ale nemůže s tím nic dělat. "Snažili jsme se přesvědčit ministerstvo, aby se interval prohlídek prodloužil. Oni ale říkali: nehrabejte do toho, jinak byste o to mohli přijít úplně a spadnout do režimu normální STK,“ uvedl Täubel.
Federace považuje celkově systém zavedený v Česku za v evropském měřítku velmi liberální. EU se naopak snaží zpřísnit podmínky tam, kde nezaručují dostatečnou bezpečnost účastníků silničního provozu.
