Praha – Vědci z americké University of Maryland vydali před časem studii o celosvětové pokryvnosti lesů. S použitím snímkovacího systému Landsat získali data, která poté analyzoval systém Google Earth Engine.
Výsledkem byla první celosvětová mapa odlesňování způsobeným přírodou i člověkem. Také díky publikaci v prestižním časopise Science měla studie ambici stát se vodítkem pro koordinaci lokálních i mezinárodních snah o ochranu a management lesů.
Vědecký kolektiv z katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky však článek kriticky připomínkovali. "Autoři mapy říkají: podívejte se, v tropech ubývá lesů a my jsme to kvantifikovali a podívejte se o kolik. Jenže ve skutečnosti může být úbytek mnohem větší, právě kvůli zahrnutým plantážím. V podstatě to může být poměrně nebezpečný nástroj," kritizuje studii v rozhovoru pro Aktuálně.cz Ondřej Sedláček z pražské Přírodovědecké fakulty.
Mapa může být podle něj bez kritického přístupu snadno zneužitelná.
Aktuálně.cz: V čem spatřujete zásadní chyby studie?
Ondřej Sedláček: Problémem je zejména kvantifikace lesa na velmi malém prostorovém měřítku třicet krát třicet metrů, ze kterého dělají analýzy pokryvnosti lesa. Přišli jsme taky na to, že jimi uvedená globální definice lesa zahrnuje celou řadu biotopů, které za lesy považovat nelze, například plantáže a další antropogenní monokultury, zejména v tropických oblastech. Do změn pokryvnosti lesa mezi lety 2000 až 2012 zahrnují například i plantáž olejových palem, která byla vysázena po vykácení primárního deštného pralesa. Jenže to nemá s přírůstkem lesa nic společného a navíc plantáž neplní žádnou funkci lesa, které v článku zmiňují.
A poslední věc, kterou namítáme je, že studie zahrnuje i vegetaci nižší než definovaných pět metrů, třeba sóju nebo ananas, které pět metrů nemají. Autoři mapy říkají: podívejte se, v tropech ubývá lesů a my jsme to kvantifikovali a podívejte se o kolik. Jenže ve skutečnosti může být úbytek mnohem větší, právě kvůli zahrnutým plantážím. V podstatě to může být poměrně nebezpečný nástroj.
Mapa úbytek lesů zkresluje
A.cz: Myslíte si, že mapa může být politicky zneužitelná?
Ano, dovedu si to představit. Třeba si nějaká konkrétní tropická země vymyslí, že udělá analýzu pokryvnosti lesa, nebo jeho úbytku a příbytku právě na základě této mapy. Z analýzy vyplyne, že mezi těmi a těmi lety byl přírůstek lesa takový a takový, a protože potřebují těžit a vyvážet dřevo, může analýza nakonec vyznít relativně pozitivně. Přitom každý, kdo na těchto místech byl nebo je viděl, pozná rozdíl mezi primárními deštnými lesy a plantáží olejové palmy, která je v současnosti jednou z největších hrozeb pro biologickou rozmanitost.
Jenže oni na tohle v článku vůbec neupozorňují, neříkají: podívejte se, mapa je sice hotová, ale není dokonalá, dávejte si pozor při interpretacích, protože zahrnuje například plantáže. I proto jsme se ozvali. Nejde jenom o vědeckou interpretaci dat, ale když se spletete a vyjde v nejlepším časopise článek o tom, že jste našla dinosaura, bude to bomba. Pokud pak za dvacet let někdo zjistí, že to dinosaurus nebyl, tak se v zásadě nic moc neděje, protože to není nijak nebezpečné. Ale jestliže vydáte mapu, o které tvrdíte, že je naprosto perfektní a ona obsahuje takovéto chyby, tak si dovedu představit, že bez kritického přístupu můžou vznikat poměrně zásadní dezinterpretace.
A.cz: Jaké je tedy řešení nedostatků studie?
Myslíme si, že pokud je výsledná studie takto nedokonalá, je lepší s ní ještě počkat a doladit ji. Na nedostatky jsme se dívali spíše z pohledu ekologického a biologického, který oni neměli, protože jsou geografové. Samozřejmě nejsme odborníci na analýzu obrazů satelitních snímků, ale jedna věc je zcela zjevná, plantáže mají prostorovou strukturu – výsadby jsou v řádcích, mezi sebou mají zavlažovací systémy, cesty a podobně. Kdežto prales vypadá strukturálně úplně jinak. Reakci jsme vydali proto, aby si nejenom vědecká obec, ale všichni uživatelé mapy uvědomili nedostatky, na které v původním článku upozorněno nebylo. Při užívání mapy je potřeba kritického zhodnocení.
A.cz: Je studie vůbec využitelná?
Samozřejmě je použitelná pro celou řadu věcí, na globální škále se změny pokryvnosti lesů projeví, ale mohou se projevit trochu jinak, než předkládá mapa. Jestliže řeknete, že úbytek deštných lesů je třeba deset procent ročně, tak ve skutečnosti to může být dvacet procent. Ke studii je potřeba přistupovat kriticky a nenásledovat ji slepě jenom proto, že byla otištěna v Science. Ne, že by nebyla použitelná a měla by se zahodit, ale zastáváme názor, že takto nedokončená studie by neměla být publikována. Myslím si, že Science a editoři udělali z článku senzační věc, ačkoliv viděli, že ve skutečnosti zas tak senzační není. Ale kdyby přiznali, že se jedná o mapování vegetace nad pět metrů, což ale není pravda, protože jsou tam plodiny nižší, článek by neměl tak hezký punc. Takto je psán o lesích a jejich ekosystémové funkci, o biodiverzitě a podobně.
