Praha - Přesně před pěti lety rozhodl Evropský soud pro lidská práva v případu ostravských dětí, že Česko diskriminuje Romy ve školách.
Segregace ale pokračuje a sama vláda to ve středu znovu uzná.
Podle Zprávy o stavu romské menšiny za rok 2011, kterou má kabinet Petra Nečase nyní na stole, totiž Česko stále není schopné zajistit romským dětem rovný přístup ke vzdělání.
"V ČR pokračuje nepřímá diskriminace romských žáků, kteří jsou nadále ve vyšší míře vzděláváni v bývalých zvláštních školách, nyní přejmenovaných na ZŠ praktické," stojí například v dokumentu.
Agendě lidských práv přitom hrozí v těchto týdnech výrazné upozadění a rozmělnění. Podle informací deníku Insider se na Úřadu vlády rodí plán, jak rozpustit sekci pro lidská práva a „rozházet" její jednotlivé orgány na různá ministerstva.
"Vzdělanostní úroveň Romů je nadále nízká v porovnání s většinovou populací. Realizované výzkumné studie dokládají, že vzdělávací systém v ČR nezajišťuje rovný přístup Romům ke vzdělávání, ačkoliv tento závazek vyplývá ze školského zákona a z mezinárodních úmluv, jimiž je ČR vázána," stojí dále ve zprávě, kterou předkládá zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková.
32 procent bez naděje
Zjištění se opírají také o výzkum ombudsmana, podle nějž se v jiných než běžných školách vzdělává 32 procent romských dětí. Důsledky jsou zjevné: v zásadě nulové šance uspět na středních a vyšších školách a následně i na trhu práce. A uvíznutí v sociální pasti pro další generace.
Světová banka už přitom Česku připomněla, že nejde o problém Romů, ale že diskriminace má i přímé ekonomické důsledky. Česko má v důsledku segregace přicházet až o 16 miliard korun ročně.
Vládní zpráva zmiňuje ale i některé pozitivní stránky řešení segregace na českých školách. Například podle ní vzrostl počet asistentů pro děti se sociálním handicapem: v roce 2011 bylo zřízeno v Česku 508 pracovních míst pro asistenty, o rok dřív jich bylo téměř o sedmdesát méně. Více škol také zřizuje přípravné třídy, které romským dětem pomáhají srovnat předpoklady ještě před startovní čárou první třídy základní školy.
Podle zmocněnkyně pro lidská práva Moniky Šimůnkové se ale situace obrací k lepšímu. "Za minulého vedení ministerstva školství se k žádnému radikálnímu kroku nedospělo. Až za současného vedení vidím snahu posunout věci kupředu," uvedla.
Prohlédněte si fotoreportáž z romské osady na Slovensku:
Odčiníme Štrasburk
Její úřad společně s ministerstvem školství připravuje plán, jak diskriminaci s razítkem Evropského soudu pro lidská práva zastavit.
„Jde to sice pomalu, ale v současné době ministerstvo školství připravuje ve spolupráci s námi Plán opatření pro výkon rozsudku D. H., který bude významným krokem vpřed. Například by měly být zrušeny přípravné třídy na praktických školách a měly by být revidovány současné metody testování dětí," uvedla také Šimůnková. Dále by podle ní mělo každý rok proběhnout zjišťování počtu romských žáků, kteří jsou vzděláváni jako lehce mentálně postižení.
Je to přitom už déle než rok, kdy vláda schválila Strategii pro boj se sociálním vyloučením. V něm se přitom natvrdo začalo mluvit o tom, že se praktické školy zruší. K zásadním změnám ale zatím nedošlo.
„Ministerstvo společně s Úřadem vlády na dohodě týkající se společného postupu proinkluzivního vzdělávání v souladu se Strategií boje proti sociálnímu vyloučení včetně úprav termínů," uvedl mluvčí resortu školství Marek Zeman.
Strategie jen na papíře
Situaci romských dětí kritizují také neziskové organizace, které se integrací romských dětí do škol zabývají.
„Situace se od rozsudku Evropského soudu pro lidská práva v kauze D.H. a ostatní za těch uplynulých let prakticky nezměnila. Problém je, že různé strategie zůstávají na papíře a nikdo tomuto problému nedává politickou prioritu," uvedl předseda české Open Society Fund Robert Basch.
Agendě lidských práv, která v současnosti sídlí hlavně na Úřadu vlády, hrozí ale minimálně rozmělnění. Existuje totiž plán, že by ve Strakově akademii dál působil jen zmocněnec, veškeré poradní orgány by se přesunuly na ostatní ministerstva. S tím však nesouhlasí Šimůnková, ale například ani vicepremiér a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.
„Chce-li premiér vyslat signál, že lidská práva jsou mu u pr... pardon lhostejné, tak je to dozajista správný krok," řekl deníku Insider Schwarzenberg.
