To je úplně špatně, spor Řehky a Černochové může zneužít Rusko, míní armádní generál

Jan Horák Jan Horák
28. 6. 2024 5:30
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a náčelník generálního štábu Karel Řehka se minulý týden ve sněmovním výboru pro obranu otevřeně neshodli. Důvodem byl Řehkův obnovený účet na sociální síti X, poté se ukázal rozpor v jejich pohledu na to, kdo odpovídá za řízení obrany země. Bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý v rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, jak by se měl spor urovnat.
Armádní generál ve výslužbě a náčelník generálního štábu z let 1998 až 2002 Jiří Šedivý.
Armádní generál ve výslužbě a náčelník generálního štábu z let 1998 až 2002 Jiří Šedivý. | Foto: Jakub Plíhal

Jaký máte dojem z toho, když se podíváte na spolupráci a komunikaci ministryně obrany a náčelníka generálního štábu?

Z vlastních zkušeností mohu říct, že do takové situace se dostane každý náčelník generálního štábu. Politická a vojenská rovina se střetává, protože politika má na spoustu věcí jiné pohledy než armáda. Ale tohle vůbec nepatří na veřejnost, takové věci se musí řešit v klidu a hlavně za zavřenými dveřmi. Pokud se situace dostane tak daleko jako v tomto případě, zpravidla odchází náčelník generálního štábu.

Takže neočekáváte, že náčelník generálního štábu vydrží ve funkci do konce volebního období této vlády?

Ale oni tu cestu najdou, oba jsou to rozumní lidé. Ministryně i náčelník generálního štábu jsou sice silné osobnosti, u kterých se řešení hledá složitěji, ale oni se dohodnou. Když jsem byl ve funkci náčelníka generálního štábu, taky jsem si kolikrát myslel, že mám nesmiřitelné vztahy s nadřízenými politiky. Ale když jsme si to vyříkali, ukázalo se, že nám jde o stejnou věc, jen to říkáme jinak.

Ale sám jste před chvílí řekl, že v případě takového sporu mezi ministryní a náčelníkem odstupuje náčelník.

To tak je, protože politická úroveň je prioritní. Pokud ministr nebo ministryně neudělali politickou nebo odbornou chybu a skutečně je chyba ve vztazích, kdy mezi náčelníkem a ministryní nefunguje vzájemná chemie, zpravidla odchází náčelník. Zažil jsem to u dvou tehdejších kolegů ze zahraničí.

Ministryně obrany Jana Černochová se neshodla s náčelníkem Generálního štábu Karlem Řehkou | Video: Aktuálně.cz

"Už do toho měl vstoupit prezident nebo premiér"

Co se nyní odehrává mezi ministryní a náčelníkem, neprospívá obranyschopnosti Česka, je to tak?

Samozřejmě že ne, Rusové jsou toho schopní využít. Analyzují všechno, co se u nás děje. Pokud toho nevyužijí teď, využijí toho později.

Jak by toho mohli využít?

Mohou toho zneužívat pro potřeby vlastní propagandy, že tady nejsou ujasněné vztahy mezi ministerstvem obrany a armádou a že je tu narušená schopnost velení.

Co je tedy to první, co by ministryně a náčelník měli udělat?

Zdá se, že ten konflikt je poměrně hluboký. Podle mého názoru už do toho měl dávno vstoupit předseda vlády. A když ne on, tak prezident republiky. Oni mohou sehrát roli, kterou zatím nesehráli. Mohou říct, že tu není něco v pořádku, je potřeba se o tom bavit a najít rozuzlení (rozhovor vznikl krátce předtím, než se premiér Petr Fiala s oběma aktéry ve čtvrtek 27. června sešel, pozn. aut).

Každopádně vzájemné vztahy jsou nastavené v organizačním řádu ministerstva obrany, jehož součástí je generální štáb. V tom má ministryně pravdu. Takže zjevně je potřeba, aby si společně ten řád prošli a upřesnili si jeho znění.

Diskuse za zavřenými dveřmi

Jak rozumíte tomu, co se mezi ministryní a náčelníkem odehrává? V čem vidíte jádro jejich nesouladu?

Na výboru se deklarovalo, že náčelník generálního štábu začal využívat soukromý kanál na prezentování svých názorů. Tak v tom má stoprocentně pravdu ministryně. Ne že by neměl mít náčelník takový kanál k dispozici, ale určitě by se tam neměly objevovat vojenské záležitosti. To by měl náčelník skutečně zvážit.

Problém je také v tom, že se neshodnou, jestli obranu řídí ministerstvo, nebo generální štáb. Náčelník na výboru prohlásil, že ministerstvo garantuje rozpočet, ministryně hlídá jeho naplňování a tím její role končí. Co vy na to?

Ale to přece nemá pravdu. Zaprvé ministerstvo obrany vyjednává se Severoatlantickou aliancí, jaké budeme mít schopnosti, co bude součástí našich vojenských struktur a jaké máme možnosti. Je tu také zákon o ozbrojených silách, který přesně definuje povinnosti armády a její začlenění do obrany.

Pak máme obrannou strategii, která vychází z bezpečnostní strategie, což je dokument, který vzniká v silových ministerstvech a poté ho schvaluje vláda. Ve struktuře ministerstva obrany je pak sekce obrany o plánování, která transformuje politické úkoly do vojenské podoby. Generální štáb to potom rozpracovává do detailů a odpovídá za realizaci, výcvik a přípravu.

Zatím potvrzujete všechno, co říkala ministryně.

Ministryně měla také pravdu v tom, že ona je personální orgán, který ve finále rozhoduje. Proto také existuje funkce státního tajemníka, prostřednictvím kterého se personální záležitosti řeší.

Ale tohle všechno je každopádně na diskusi, která měla proběhnout za zavřenými dveřmi bez sdělovacích prostředků. A to by také teď měli oba udělat. Sednout si spolu a říct si, co jim vadí a kde je problém. Jak to probíhalo doteď, je úplně špatně.

 
PZ
Pavel Zůnapřed 8 měsíci

Generál Šedivý má naprostou pravdu. Důstojník roste do funkce náčelníka generálního štábu (armádního generála) postupně v průběhu své kariéry a učí se zvládat obsah svých rostoucích pravomocí a odpovědností. Součástí je také vztah vojáka ke společnosti. Každému, koho tohle zajímá, bych doporučil prostudovat si knihu Huntingtona (mimo jiné autora knihy Střet civilizací) "Soldier and the State". Bohužel, stále se nám v přípravě důstojnického sboru nedaří, přes veškerou snahu, dosáhnout odpovídajícího pochopení vztahu mezi armádou, politikou a společností. A jak říká pan generál, protivník toho může využít v náš neprospěch, podkopáváním důvěry společnosti v ozbrojené síly.

VP
Vladimír Procházkapřed 3 měsíci

Nejde o to, zda je ministr obrany nebo ministryně obrany, kteří jsou dokonce civilisté. Ministr obrany je politická funkce, nikoliv vojenský velitelský post. V demokratickém řádu se to připouští a respektuje. Na druhé straně některé otázky spojené s mezinárodním humanitárním právem a s válečnými obyčeji a zásadami jsou důležité a zásadní , v našem právním řádu pod č.168/1991Sb. podle čl.83, přičemž musíme být s nimi seznámeni všichni, a to již v době míru. Vždy je třeba hledat domluvu a konsenzus, nikoli tahanice a nesmlouvavý právně politický přístup na straně politika, nebo vojenský říz na straně vojáka. Jde o vyspělost na obou stranách, mít schopnost pro objektivitu a umět najít odpovídající řešení a urovnání vzniklého sporu. V.P.

JB
Jan Blažejpřed 8 měsíci

Běda muži, jemuž žena vládne. Taky nesnáším ženy s velkým egem.

Právě se děje

Další zprávy