Praha - Dobrovolný odchod ze života loni v Česku zvolilo 1502 lidí, o 48 víc než v roce 2009.
Počet sebevražd tak sice loni rostl již třetím rokem po sobě, přesto jsou současná léta obdobím nízkého počtu sebevražd. Jejich počet v letech 2006 až 2010 je menší než kdykoli předtím.
Sebevraždu mnohem častěji volí muži. "Na jednu ženu, která si vzala život, připadlo v posledních pěti letech téměř pět mužů," uvádí Vladimír Polášek z oddělení demografické statistiky Českého statistického úřadu.
Sebevražednost až na některé výjimky roste s věkem, nejvyšší je u mužů nad 85 let. Nejvíc sebevražd se odehraje v pondělí a muži i ženy nejčastěji volí oběšení.
Po provaze sáhnou dvě třetiny mužských sebevrahů a téměř polovina žen. Další způsoby odchodu ze života se už u mužů i žen liší. Asi desetina mužů se zastřelí, téměř čtvrtina žen se raději otráví. Počet sebevražd naopak klesá o víkendech.
Nízká sebevražednost je na jižní Moravě a na Vysočině. Naopak vysoká je například na severu Moravy.
ČSÚ má k dispozici číselné údaje od roku 1876. K dispozici však v současné době nemá čísla o sebevražedných pokusech, pouze o dokonaných sebevraždách. Jak ale Polášek řekl, od lidí z praxe má odhady, že na jeden pokus o sebevraždu u mužů, připadají tři pokusy u žen.
Sebevražd přibývá na jaře
Nejvyšší zaznamenané číslo v dochované řadě připadá na rok 1934, kdy sebevraždu spáchalo 4007 lidí. Naopak rok 2007 s počtem 1375 zemřelých je podle ČSÚ rokem s nejnižším počtem.
Pomocí čísel také Polášek vyvracel některé mýty, které kolem sebevražd panují. Z jeho zjištění například vyplynulo, že počet zemřelých sebevraždou nerostl v období dějinných zvratů. Sebevražd také nepřibývá na podzim, kdy se zhoršuje počasí a zkracuje den, ale naopak v jarních měsících.
Z průměrných údajů od roku 1989 vyplývá, že nejrizikovější den je v tomto směru 1. leden, tedy Nový rok. Česká republika se v mezinárodním srovnání podle Poláška nachází zhruba uprostřed zemí, ze kterých lze statistiky sebevražednosti získat.
