Nadaní studenti častěji vyrážejí do zahraničí, odhalil průzkum. Většina z nich rychleji najde práci

ČTK ČTK
28. 1. 2017 17:42
Studenti vysokých škol s lepšími studijními předpoklady podle společnosti SCIO častěji vyjížděli za studiem do ciziny a absolvovali placené stáže. V průzkumu, který společnost provedla, byli byli studenti dotazováni na studium, zaměstnání i celkovou životní situaci. Nejvyšší podíl respondentů do šesti let po přijímacích zkouškách dospěl k magisterskému titulu a 61 procent respondentů pracovalo na plný úvazek.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Praha - Studenti vysokých škol s lepšími studijními předpoklady častěji vyjížděli za studiem do ciziny a absolvovali placené stáže.

Zjistil to výzkum společnosti Scio, který porovnával výsledky v testu obecných studijních předpokladů z roku 2010 s odpověďmi v dotazníku z roku 2016.

Na otázky týkající se studijního života, zaměstnání, životního stylu a socioekonomické situace odpovědělo 689 lidí. Vzorek nebyl reprezentativní, protože šlo zejména o uchazeče, kteří v roce 2010 dosáhli nadprůměrných výsledků, uvedlo Scio.

Víc nadání, víc cest

Test obecných studijních předpokladů je součástí národních srovnávacích zkoušek organizovaných touto společností, které desítky fakult využívají jako součást přijímacích zkoušek.

Výsledek je udávaný v percentilu, který vyjadřuje postavení uchazeče ve srovnání s ostatními. Nejvyšší hodnota je 100. percentil, což znamená, že nikdo nebyl lepší než daný uchazeč.

Velmi nadaní respondenti, kteří se umístili v pětině nejlepších, byli při studiu VŠ na několika zahraničních pobytech. Alespoň na jednom zahraničním pobytu byli respondenti, kteří při přijímacích zkouškách měli průměrně 74. percentil. Uchazeči, kteří se do zahraničí studovat nevydali, byli průměrně na 69. percentilu.

Po úspěšném studiu rychlé zaměstnání 

Také respondenti, kteří při studiu absolvovali placenou stáž, měli lepší dispozice než jejich kolegové, kteří na stáži nebyli. Rozdíl v průměrných percentilech těchto skupin studentů byl bezmála 14 bodů.

Nejvyšší podíl respondentů do šesti let po přijímacích zkouškách dospěl k magisterskému titulu. Byli to lidé, kteří při přijímání na školu prokazovali průměrně lepší předpoklady pro studium. Prakticky stejně bylo respondentů s bakalářským titulem i bez jakéhokoliv titulu.

Šest let po zahájení studia 61 procent respondentů pracovalo na plný úvazek, 12 procent dále studovalo. Někteří podnikali a čtyři procenta respondentů byly ženy, které ve druhé fázi výzkumu byly na mateřské dovolené. Pětina zaměstnaných respondentů nepovažovala pro svou práci za důležité mít vystudovaný nějaký vysokoškolský obor.

Je to o tom, že mě učení neotrávilo, že mě to pořád baví, to si děti musí odnést. Nechci jim nutit hodně konkrétních znalostí, když nevím, které budou potřebovat, říká o nové Scioškole Ondřej Šteffl | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 26 minutami

Rusko vyhošťuje deset amerických diplomatů

Ruské ministerstvo zahraničí ve středu oznámilo, že v reakci na nejnovější sankce ze strany USA recipročně označilo za nežádoucí osoby deset pracovníků amerického velvyslanectví v Moskvě. Příslušnou nótu předalo zástupci amerického velvyslance s tím, že "uvedené osoby mají opustit Rusko do 21. května".

Ruská diplomacie přislíbila, že další odvetné kroky za "nezákonné protiruské sankce" budou následovat, uvedl list Kommersant na svém webu. Připomněl, že americký prezident Joe Biden v polovině dubna podepsal výnos o zavedení nových sankcí proti Rusku a USA také rozhodly o vyhoštění deseti ruských diplomatů.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 28 minutami

Maďarsko zruší sporný zákon o financování nevládních organizací, který soud EU označil za diskriminační

Maďarsko zruší sporný zákon o financování nevládních organizací, který Soudní dvůr Evropské unie označil za diskriminační a porušující evropské předpisy. Místopředseda vlády Zsolt Semjén podle agentury DPA předložil v parlamentu v noci na středu nový zákon, který kritizovanou normu nahradí. Maďarsku hrozil ze strany EU finanční postih v případě, že by zákon neupravilo.

Maďarsko v roce 2017 zpřísnilo dohled nad organizacemi financovanými ze zahraničí. Ty, jejichž roční příspěvek překročí 7,2 milionu forintů (546 000 Kč), se musejí povinně registrovat a také zveřejňovat podrobnosti o svých dárcích. Dotčené spolky musejí rovněž na webových stránkách výslovně uvádět, že jsou "organizacemi podporovanými ze zahraničí".

Unijní soud v červnu 2020 konstatoval, že jde o "diskriminační a neodůvodněné omezení", které je v rozporu se základními právy včetně ochrany osobních údajů či svobody sdružování.

Podle kritiků byl tento a další zákony namířen především proti americkému finančníkovi a filantropovi maďarského původu Georgi Sorosovi, kterého kvůli jeho liberálním názorům považuje premiér Viktor Orbán za svého nepřítele.

Nyní může být zákon zneplatněn na některé z příštích schůzí parlamentu. Chystaná novela podle DPA obsahuje ustanovení, na jehož základě bude maďarský účetní dvůr každoročně vypracovávat zprávy o těch nevládních organizacích, jejichž příjmy budou přesahovat 20 milionů forintů (1,43 milionu korun).

Zdroj: ČTK
Další zprávy