Nadaní studenti častěji vyrážejí do zahraničí, odhalil průzkum. Většina z nich rychleji najde práci

ČTK ČTK
28. 1. 2017 17:42
Studenti vysokých škol s lepšími studijními předpoklady podle společnosti SCIO častěji vyjížděli za studiem do ciziny a absolvovali placené stáže. V průzkumu, který společnost provedla, byli byli studenti dotazováni na studium, zaměstnání i celkovou životní situaci. Nejvyšší podíl respondentů do šesti let po přijímacích zkouškách dospěl k magisterskému titulu a 61 procent respondentů pracovalo na plný úvazek.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Praha - Studenti vysokých škol s lepšími studijními předpoklady častěji vyjížděli za studiem do ciziny a absolvovali placené stáže.

Zjistil to výzkum společnosti Scio, který porovnával výsledky v testu obecných studijních předpokladů z roku 2010 s odpověďmi v dotazníku z roku 2016.

Na otázky týkající se studijního života, zaměstnání, životního stylu a socioekonomické situace odpovědělo 689 lidí. Vzorek nebyl reprezentativní, protože šlo zejména o uchazeče, kteří v roce 2010 dosáhli nadprůměrných výsledků, uvedlo Scio.

Víc nadání, víc cest

Test obecných studijních předpokladů je součástí národních srovnávacích zkoušek organizovaných touto společností, které desítky fakult využívají jako součást přijímacích zkoušek.

Výsledek je udávaný v percentilu, který vyjadřuje postavení uchazeče ve srovnání s ostatními. Nejvyšší hodnota je 100. percentil, což znamená, že nikdo nebyl lepší než daný uchazeč.

Velmi nadaní respondenti, kteří se umístili v pětině nejlepších, byli při studiu VŠ na několika zahraničních pobytech. Alespoň na jednom zahraničním pobytu byli respondenti, kteří při přijímacích zkouškách měli průměrně 74. percentil. Uchazeči, kteří se do zahraničí studovat nevydali, byli průměrně na 69. percentilu.

Po úspěšném studiu rychlé zaměstnání 

Také respondenti, kteří při studiu absolvovali placenou stáž, měli lepší dispozice než jejich kolegové, kteří na stáži nebyli. Rozdíl v průměrných percentilech těchto skupin studentů byl bezmála 14 bodů.

Nejvyšší podíl respondentů do šesti let po přijímacích zkouškách dospěl k magisterskému titulu. Byli to lidé, kteří při přijímání na školu prokazovali průměrně lepší předpoklady pro studium. Prakticky stejně bylo respondentů s bakalářským titulem i bez jakéhokoliv titulu.

Šest let po zahájení studia 61 procent respondentů pracovalo na plný úvazek, 12 procent dále studovalo. Někteří podnikali a čtyři procenta respondentů byly ženy, které ve druhé fázi výzkumu byly na mateřské dovolené. Pětina zaměstnaných respondentů nepovažovala pro svou práci za důležité mít vystudovaný nějaký vysokoškolský obor.

Je to o tom, že mě učení neotrávilo, že mě to pořád baví, to si děti musí odnést. Nechci jim nutit hodně konkrétních znalostí, když nevím, které budou potřebovat, říká o nové Scioškole Ondřej Šteffl | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 12 minutami

Policie obvinila tři lidi z obecného ohrožení kvůli loňskému úniku fenolu v Děčíně se dvěma oběťmi. Všichni obvinění jsou z firmy, kde látka unikla.

Další zprávy