Schizofrenie na školství: Stát uspořádá dvě jednotné zkoušky

Veronika Rodriguez Veronika Rodriguez
1. 5. 2014 10:30
Žáci devátých tříd mají velkou šanci, že si je stát otestuje hned dvakrát. Jednou při povinných přijímačkách, podruhé při zjišťování, jak si vedou jejich školy. Plánuje to ministr Marcel Chládek.
Tak teď vážně nevím...
Tak teď vážně nevím... | Foto: Jan Langer

Praha - Schizofrenie na ministerstvu školství: pod taktovkou státu vznikají dvě jednotné zkoušky pro deváťáky.

Obě se budou skládat na počítači a obě uspořádá "ministerské" Centrum pro zjišťování výsledků ve vzdělávání.

Bude mezi nimi jen jediný rozdíl: zatímco první test bude povinným sítem pro každého, kdo chce studovat maturitní obor, druhá zkouška bude jen dobrovolná. Má sloužit jako zdroj informací pro Českou školní inspekci.

Paralelní projekty

"Jsou to dva paralelní projekty. Každý z nich má ale mít trochu jinou funkci," přiznává ministr školství Marcel Chládek.

Oba testy chce žákům předložit na školních počítačích. Pravděpodobně k tomu použije systém za padesát milionů, který už nechali vyrobit jeho předchůdci.

Kolik k tomu padne na nové testy a kolik peněz spolyká organizace obou zkoušek, prozatím ministr netuší.

Nepodkročitelná laťka

Proč chce ale Chládek trápit školáky dvakrát? "Protože jde o dvě různé věci," vysvětluje ministr.

Plošné přijímačky na střední školy mají podle něj zamezit tomu, aby se ke studiu nedostávali uchazeči, kteří na maturitní obor nemají předpoklady. "Což se běžně děje. Takže první půlrok učitelé nedělají nic jiného, než že srovnávají obrovské rozdíly, které ve třídě jsou,“ říká Chládek. Testy podle něj nastaví nepodkročitelnou laťku.

Přijímačky budou mít současně všechny školy zadarmo. "Dnes si je často nakupují od drahých soukromých agentur," pokračuje Chládek.

Druhé testy by měly naopak ukázat, jak si jednotlivé školy vedou. Poté, co ministerstvo před pěti lety zrušilo osnovy, totiž mohou výsledky různých učitelů kolísat.

Poškodíme talenty

Odborníci ale přistupují k Chládkovým plánům s rozpaky. Kritikou ministra zasypali hlavně kvůli jednotným přijímačkám.

"Zavedení povinných přijímacích zkoušek je sice možná dobrý krok, ale jen v případě, že budou platit kritéria pro různé typy škol," upozorňuje například šéf Asociace ředitelů gymnázií Jiří Kuhn. Mohlo by se totiž podle něj stát, že jednotná laťka bude pro gymnázia příliš nízká a pro některé střední školy naopak příliš vysoká.

Podle spolku EDUin zase mohou jednotné přijímačky poškodit talentované žáky, kteří jsou sice vynikající v určitém oboru, ale neoplývají univerzálními znalostmi.

"Mnohé školy dnes doplňují přijímací řízení i pohovory, tak aby se neprojevily jen encyklopedické znalosti, ale i osobní zralost a kompetence žáků. Tady jim opět odebereme možnost vybrat si studenty podle jejich a svých potřeb a nahradíme ji strojovým státním mechanismem," uvádí Olga Pohl z EDUin.

Podle bývalého ministra školství Ondřeje Lišky by navíc znamenalo zavedení jednotných testů to, že se výuka v posledních ročnících základní školy zúží na to, "co se testuje".

Testuje se už deset let

Myšlenka plošného testování provází polistopadové české školství od roku 2003. Jako první s ní přišla bývalá ministryně Petra Buzková (ČSSD). Jednotnými testy chtěla ulevit středním školám, které si v té době pořádaly přijímačky výhradně samy.

Jednotné testování mělo současně doprovodit už tehdy vznikající plán opustit školní osnovy. Učitelé sice měli mít možnost vzdělávat děti podle svého, jednotné testy měly ale zajistit, aby nakonec všechny dospěly ke stejnému souboru znalostí.

Od roku 2004 do roku 2008 se proto každý rok otestovalo kolem padesáti až šedesáti tisíc žáků pátých a devátých tříd. Testy se skládaly z českého jazyka, matematiky a studijních dovedností. Úspěšnost v testech byla podle Centra pro zjišťování výsledků ve vzdělávání každoročně přibližně stejná – kolem šedesáti procent.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Praha o 30 procent zdraží svoz komunálního odpadu

Pražský magistrát zvedne o 30 procent cenu za svoz komunálního odpadu. Zastupitelé hlavního města ve čtvrtek schválili novelizaci vyhlášky, která cenu služby stanovuje. Město by mělo zdražením ročně získat 220 milionů korun navíc, což má významně snížit množství peněz, které musí na systém svozu a likvidace odpadu doplácet. Součástí změny je také zavedení služby svozu bioodpadu, jejíž cena bude proti současnosti o polovinu nižší.

Proti zdražení se postavila opozice. V současnosti domácnosti v metropoli platí za svoz běžného odpadu měsíčně od 86 do 5737 korun, podle četnosti a velikosti kontejneru.

Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) uvedl, že cena za svoz se neměnila od roku 2005, kdy vyhláška vstoupila v platnost. Náklady města na svoz komunálního odpadu ročně činí přes 977 milionů korun, na poplatcích vybere 723 milionů. Zbytek dotuje z rozpočtu. Náklady na svoz se navíc podle vedení magistrátu zvyšují. Po zvýšení, které má do rozpočtu města přinést asi 220 milionů korun navíc, by se finanční účast města měla snížit z loňských 26 na tři procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy