reklama
 
 

S Lichtenštejny je možné jednat až po rozhodnutí Ústavního soudu, uvedlo ministerstvo

Aktualizováno 7. 12. 2018 15:44
V souvislosti s požadavkem Lichtenštejnska na vydání nemovitostí zabavených na základě Benešových dekretů po roce 1945 je třeba podle ministerstva financí vyčkat na rozhodnutí Ústavního soudu, sdělilo ministerstvo financí. Soudy nižší instance rozhodly, že lichtenštejnská strana na ně nárok nemá, upozornil úřad.

Právní zástupci Nadace knížete z Lichtenštejna začali ve čtvrtek rozesílat českým státním institucím a státním podnikům předžalobní výzvy požadující vydání nemovitostí, které stát podle knížecí rodiny nezákonně zabavil na základě Benešových dekretů po roce 1945. Nadace podle svého prohlášení vyčerpala všechny "možnosti dobré vůle", jak přimět český stát k jednání o dosud neuzavřené minulosti.

Pokud stát majetek do sedmi dnů nevydá, podá nadace spravující majetek rodu na český stát žaloby, uvedly ve čtvrtek Hospodářské noviny. Čas má už jen do konce roku, protože občanský zákoník nově zkrátil lhůty pro vznesení nároku.

"V současné době je třeba vyčkat na rozhodnutí Ústavního soudu ČR v dané věci. Lichtenštejnská strana se na něj obrátila s ústavní stížností poté, co ve sporu, který se týká části jí nárokovaných nemovitostí, soudy v 1. a 2. instanci i Nejvyšší soud ČR na základě určovací žaloby podané Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových rozhodly ve prospěch ÚZSVM - tedy, že tyto nemovitosti patří ČR resp.

ÚZSVM a lichtenštejnská strana na ně nárok nemá," řekl Zdeněk Vojtěch z tiskového oddělení MF. Dokud Ústavní soud nerozhodne, bylo by podle něj předčasné vstupovat do jakýchkoliv jednání s lichtenštejnskou stranou o jejích nárocích.

Předžalobní výzvy Lichtenštejnů se týkají pouze nemovitostí, jejichž vlastníkem je nyní stát, nikoliv majetku krajů, obcí, univerzit, neziskových organizací nebo soukromých osob. Hodnota majetku, o jehož vydání Lichtenštejnové žádají, není vyčíslena, podle Hospodářských novin jde o zhruba 60 000 hektarů převážně lesů. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových vede s knížecím rodem nyní dva spory, a to o majetek u Říčan a u Plumova na Prostějovsku.

Reakce opozice

Předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura:
"Česko by v tomto případě mělo postupovat standardním způsobem. Oslovené instituce by měly žádost vyhodnotit. Pokud se domnívají, že žádost je neoprávněná, měly by v tomto duchu odpovědět. Pokud naopak protistrana považuje postup Česka za nesprávný, má možnost jít soudní cestou. Nakonec by měl spor rozhodovat nezávislý soud. Nebojím se prolomení Benešových dekretů, od toho máme nezávislé soudy."

Jakub Michálek, předseda poslaneckého klubu pirátů:
"Jde o složitý právní spor, takže bude nejlépe, když to skutečně vyřeší soud."

Jan Bartošek, předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL:
"Jít přes Benešovy dekrety je pro nás absolutně nepřijatelné, vše ostatní bude na rozhodnutí soudu."

Stanislav Grospič, místopředseda KSČM:
"Přikláním se k tomu, aby Česká republika neustupovala požadavkům Lichtenštejnska a případně i podstoupila soudní spor."

Lichtenštejský kníže František Josef II. se podle československých soudů přihlásil ve 30. letech k německé národnosti, a proto jeho majetek propadl státu na základě Benešových dekretů. Nadace ale tvrdí, že byl občanem Lichtenštejnska, které bylo ve druhé světové válce neutrální. Považovat takového cizince za Němce kvůli konfiskaci jeho majetku je podle ní hrubým překrucováním historických faktů i českého a mezinárodního práva.

"Lichtenštejnská strana bude i přes případnou žalobu kdykoli ochotna s českou stranou jednat, a to jak na úrovni nadace, tak na úrovni vlády," uvedla nadace v prohlášení. Knížecí rod tvrdí, že zatím se mu s českou stranou nepodařilo domluvit na mimosoudním řešení letitých majetkových sporů. "Vzhledem k tomuto faktu a rovněž k lhůtě dané občanským zákoníkem České republiky se obávám, že budeme k žalobě donuceni," řekl HN dědičný princ Alois z Lichtenštejna, který vykonává funkci hlavy státu.

Uplatnění dekretů na majetek Lichtenštejnů bylo příčinou vleklého sporu mezi Českou republikou a Lichtenštejnskem. Oba státy proto navázaly diplomatické styky až v září 2009.

autoři: ČTK, Kateřina Frouzová | 7. 12. 2018 12:01

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama