Rakev bude vystavena pro veřejnost od středy 6. prosince do pátku 8. prosince v kostele Maltézských rytířů Panny Marie pod řetězem v Praze. Rodina přijala nabídku ústavních činitelů na možnost pohřbu se státními poctami, sdělil asistent někdejšího ministra zahraničí Filip Šťastný.
Schwarzenberg, příslušník jedné z nejstarších šlechtických rodin v Evropě, zemřel v neděli 12. listopadu ve Vídni, kde byl poslední dny hospitalizovaný kvůli dlouhodobým zdravotním problémům. Předtím byl v nemocnici v Praze. Bylo mu 85 let.
Vzhledem k původu, známosti, významu a prestiži, které se Schwarzenberg za svého života těšil, se očekává, že se do Prahy na poslední rozloučení sjedou smuteční hosté z řady zemí světa včetně členů předních evropských rodů.
Po obřadu ve svatovítském chrámu má rodina podle zatím nepotvrzených informací uložit ostatky zesnulého do rodové hrobky u zámku Orlík v jižních Čechách. Zástupci rodiny zatím bližší informace nesdělili.
Halík v CNN Prima NEWS uvedl, že si Schwarzenberg přál poslední rozloučení v pražském kostele Nejsvětějšího Salvátora. Z kapacitních důvodů to však nebylo možné. "Náš kostel, byť je velký, by nepojal všechny, rodina se proto nakonec rozhodla, že to bude v katedrále svatého Víta a bude to 9. prosince," řekl Halík, který je farářem této akademické farnosti. "Já jsem byl požádán, abych podle přání Karla Schwarzenberga při té mši kázal," dodal Halík.
V Českém Krumlově bude za zesnulého politika a šlechtice Karla Schwarzenberga ceremoniál Vévodské requiem. Slavnostní bohoslužba, jíž se zúčastní Schwarzenberská granátnická garda, bude v kostele svatého Víta. Uskuteční se v rozmezí příštích dvou týdnů, termín ještě není jasný, řekl hejtman českokrumlovské gardy Martin Neudörfl.
Politici po Schwarzenbergově úmrtí ocenili jeho celoživotní, přitom neokázalou službu rodné zemi, zkušenosti člověka, který dlouhá léta strávil v zahraničí, nadhled i humor. Vzpomínali na něj jako na Evropana i vlastence s úctou k demokracii, který měl nezastupitelnou roli ve formování polistopadové společnosti.
Podle politologa Národního institutu SYRI a Masarykovy univerzity v Brně Stanislav Balíka má Česko jen minimum veřejných představitelů, kteří se zasloužili o českou svobodu a demokracii v takové míře, jako zemřelý Karel Schwarzenberg. Přivítal, že Schwarzenbergův pohřeb bude se státními poctami.
Už od neděle si populárního politika a aristokrata z orlické větve Schwarzenbergů připomínají lidé tam, kde žil. Pietní místa vznikla na několika místech Jihočeského kraje, jedno je například také u zámku v Čimelicích. Muže, který v obci prožil část dětství, si tam připomenou ve středu bohoslužbou.
Kondolenční knihu vystavenou kvůli úmrtí bývalého ministra zahraničních věcí Karla Schwarzenberga v úterý v sídle ministerstva zahraničních věcí podepsalo asi 120 lidí, sdělil mluvčí úřadu Daniel Drake. Vedle ministra Jana Lipavského (Piráti) to byla řada velvyslanců, například slovenská velvyslankyně Ingrid Brocková.
Poslanci uctili Schwarzenbergovu památku v úvodu úterní schůze minutou ticha. Do voleb v roce 2021, před kterými oznámil odchod z politiky, byl Schwarzenberg nejstarším členem české Sněmovny.
Letos 28. října mu prezident Petr Pavel udělil nejvyšší české státní vyznamenání Řád bílého lva za zvláště vynikající zásluhy o stát v oblasti politiky. Ocenění už kvůli zhoršujícímu se zdraví nemohl převzít osobně, ve Vladislavském sále ho zastoupil jeho syn Jan.
Schwarzenbergův život odráží pohnuté osudy země ve 20. století. Narodil se v Praze, po únorovém puči v roce 1948 jeho rodina pozbyla v Československu veškerý majetek a odešla do Rakouska. Do vlasti se Schwarzenberg vrátil na podzim 1989 a na začátku 90. let se stal vedoucím kanceláře prezidenta Václava Havla. Po odchodu z Hradu spravoval rozsáhlý rodový majetek, později vstoupil do politiky. Sám sebe v nadsázce často nazýval lesníkem a hostinským.
