Martin Konrád při poslední volbě generálního ředitele České televize v roce 2017 nezískal ve druhém kole v boji s vítězným Petrem Dvořákem ani jeden hlas. Nyní si bývalý ředitel televize Prima věří více. "Výsledek současné volby je otevřený. Každý z nás kandidátů bude mít problém získat alespoň deset hlasů radních. Včetně Petra Dvořáka, který je ale samozřejmě favorit," říká Konrád k volbě, která proběhne ve středu.
Konrád s Dvořákem patří mezi pětici kandidátů, kteří postoupili do druhého kola. Dalšími adepty na post šéfa veřejnoprávní televize jsou ředitel brněnského studia České televize Jan Souček, producent Jan Štern a manažer Pavel Hřídel. Když v polovině května členové Rady ČT vybírali z osmi kandidátů finálovou pětici a každý mohl vybrat maximálně pět uchazečů, Konrád se Součkem dostali 14 hlasů a Dvořák 12. Štern a Hřídel, které radní vybrali až dodatečně, získali po devíti hlasech.
Konrád o sobě tvrdí, že není nějakým zásadním kritikem České televize, ačkoliv je vnímaný jako někdo, kdo by mohl získat hlasy kritiků současného ředitele Dvořáka. "Mám sice trochu jinou vizi než on, ale celkově Českou televizi obdivuji, protože dělá spoustu skvělých věcí. V něčem bych chtěl pokračovat a něco bych v ní prostě nechtěl vidět. Nemyslím si, že jsem velký kritik, spíš některé věci prostě vnímám jinak," říká Konrád. Českou televizi chválí za seriály jako Devadesátky, Volha, Most či Kukačky. Nelíbí se mu však přemíra kriminálek.
Současný ředitel televize Dvořák rozhovor odmítl, další adept Jan Souček v nedávném rozhovoru pro Aktuálně.cz mluvil především o tom, že by Česká televize měla být odvážnější v natáčení a nakupování pořadů. Konrád zase nejvíce hovoří o hospodaření televize.
"Za naprosto zásadní považuji se podívat na hospodaření. Jsem přesvědčený, že se musí změnit. Už při minulých volbách před šesti lety jsem říkal, že si Česká televize žije nad poměry," tvrdí Konrád. V čele veřejnoprávní instituce by se proto nejprve zaměřil na to, kolik ji stojí vlastní výroba a proč televize využívá tolik externích spolupracovníků.
Naopak nesdílí pohled některých kritiků televize na to, že její zpravodajství je neobjektivní. Podle něj v ČT pracují profesionálové a k jejich práci zásadní připomínky nemá. Nelíbí se mu však vystupování některých novinářů na sociálních sítích, případně vedení některých rozhovorů s politiky.
"Jestliže má například redaktor České televize nějaké přesvědčení, musí ho nechat přede dveřmi studia a neměl by s ním vystupovat ani na sociálních sítích. K tomu ale občas bohužel dochází. Sedl bych si tedy s redaktory, probrali bychom to a věřím, že bychom našli řešení. Televize má přinášet hlavně informace a je především na divákovi, aby si udělal názor. Jsem ale přesvědčený, že v drtivé většině případů je ČT skutečně nestranná," říká Konrád.
Když má uvést příklad, kdy nestranná nebyla, vzpomene si na debatu prezidentských kandidátů Petra Pavla a Andreje Babiše, kterou v lednu moderoval Martin Řezníček. V první části několikrát vstoupil do debaty a upozornil Babiše, že nemluví pravdu.
"Každopádně jsem pro to, aby se posílilo analytické oddělení zpravodajství a publicistiky. Dnes nestačí jen říci, že někdo šíří dezinformaci. Je potřeba vysvětlovat, v čem konkrétně tato dezinformace spočívá. Je třeba uvádět nepravdy na pravou míru, a to jazykem obyčejných lidí, aby tomu co nejvíce diváků rozumělo," říká Konrád.
Ve zpravodajství a publicistice by byl rád, kdyby ČT dělala více anket, zvala širší spektrum hostů a více rozšířila zpravodajství o témata jako zdravotnictví, školství, zemědělství a o ještě více informací z regionů. "Když se podívám na sledovanost zpravodajství, tak dlouhodobě nikam neroste. Je fér si klást otázku, proč tomu tak je. Důvodů může být spousta, v případě mého zvolení je to potom na nějakou interní debatu," plánuje Konrád.
