Litvínov - Pondělního pochodu Litvínovem se kromě neonacistů zůčastnil i velký počet místních obyvatel. Tak masivní podpora pravicového extremismu z řad "slušných" lidí překvapila i některé odborníky na extremismus.
"Připadal jsem si, jako bych cestoval časem a prostorem do Třetí říše třicátých let minulého století," popisuje své zážitky Miroslav Brož ze severočeské pobočky Člověka v tísni.
Ondřej Cakl, který radikály dlouhodobě monitoruje, zažil takovou podporu poprvé. "Bylo tam ohromné množství lidí, kteří sympatizovali s neonacisty. Zároveň tam byla vidět i velká nenávisti vůči policistům," říká.
Více v jeho blogu: Kdo přijde po Romech (po Cigánech)?
Extremisté už z Litvínova odjeli, někteří obyvatelé janovského sídliště ale dál násilnému řešení fandí.
Před posledním pochodem radikálů na sídliště Janov, kde žijí také Romové, byli místní umírněnější. Sice rozzlobení kvůli neustálému hluku a nepořádku a bezmocní proto, že se situací na sídlišti nikdo pořádně nezabývá, ale mírní. Přáli si, aby se "ti nepřizpůsobiví Romové" odstěhovali.
Teď část z nich otevřeně fandí politice Dělnické strany a mnozí by ji rádi volili, pokud ji vláda nezruší.
"Celosvětový trend je tyhle romské menšiny chránit. Ale odsaď pocaď," říká vitální důchodkyně, která v Janově prožila celý život. Za pondělní pochod radikálů je vděčná. "Najednou začala radnice reagovat," říká. Podobný názor má mnoho místních "bílých" starousedlíků.
Diskutujte: Je extremismus v ČR hrozbou?
Nebojovali jen radikálové
Šedesátiletý Oldřich Štefek žije v Janově od svých deseti let. Účastnil se pondělního pochodu a bude i v případném dalším. "Tam nebojovali jenom radikálové, třetina lidí jsme byli my!" říká hrdě a stěžuje si na to, jak média celou akci překroutila.
V Janově žije přibližně 6,4 tisíce lidí a méně než polovina z nich jsou Romové. "Ale většinou jsou to jako my starousedlíci. Já tu třeba bydlím dvacet let," říká těsně před odjezdem do práce Věra Ludvíková.
Nikdy tu problémy nezažila, až v posledních letech, kdy sem spekulanti s byty nastěhovávají problémové a nepřizpůsobivé Romy z celé republiky. "Dosud jsem měla se sousedy dobré vztahy, teď už se na mě někteří dívají skrz prsty," dodává.
Nespokojené je i vedení Litvínova, které uznává, že některé kroky privatizace bytového fondu nebyly rozumné. Vinu ale hází především na vládu a krajské samosprávy, které podle nich problémy Janova a podobných měst nechávaly dlouho bez povšimnutí.
Násilí je jediné řešení
Výrazný rozdíl je však v tom, jaké východisko z této situace jednotlivé strany vidí.
Podle jedněch řešení neexistuje. V chudém kraji bojují o živobytí a pracovní místa i "bílí". Další vidí východisko ve vystěhování. Mnozí tleskají radikálům za to, že situaci s romskou menšinu chtějí řešit násilím.
"Chápu ty lidi, kteří tam žijí. Oni chtějí vidět radikální řešení," říká místostarosta Litvínova Martin Klika. Ačkoliv město žádá o dotace z EU na rozvoj sídliště a místo peněz na dávky dává poukázky na jídlo a oblečení, nejsou to rychlé činy a nejsou vidět hned.
"Poučili jsme se," dodává Klika. "Jako město budeme muset přistoupit ke konkrétnějším krokům."
Pondělního průvodu se účastnili studenti Středního odborného učiliště, které stojí na půl cesty mezi centrem Litvínova a Janovem.
"Už skončilo, že se to bude řešit nějak normálně. Násilí je jediná možnost řešení," říká sedmnáctiletý Michal, který se učí čalouníkem.
Vedle stojící Václav ho zřejmě chce trumfnout, a tak přihodí: "Já chci dál podporovat to, čemu věřím. A to je nacismus."
Budeme tvrdší, slibuje starosta
Jaké konkrétní kroky pro obyvatele sídliště, kteří si stěžují především na rušení nočního klidu, ničení společného zařízení domů a neustálý nepořádek, Dělnická strana udělala, ale vyjmenovat nedokáží.
Každopádně v Litvínově a okolí získává politické body a řadu sympatizantů. Co na tom, že hlavním cílem pondělní demonstrace, kterou svolaly Dělnická strana spolu s Národním odporem a Autonomními nacionalisty, bylo se poprat. Místní policisté potvrzují, že radikálům bylo jedno, kdo se jim postaví.
"No není to moc příjemné," odpovídá na otázku, zda se mu líbí, že nedostatek akce ze strany radnice nahrává Dělnické straně, starosta Litvínova Milan Šťovíček.
Vyhrocení celé situace kolem Janova ale zjevně vlilo energii do žil i jinak klidnému šéfovi města. "Zamezíme tomu, aby nepřizpůsobiví občané obtěžovali ty slušné," říká Šťovíček. Společně s obyvateli Janova, policií a majiteli domů chce proti nim zavést přísné postupy.
Sílící radikalismus se mu ale zřejmě zastavit nepodaří.
| Blog Ivana Gabala: Vstoupili jsme do období etnických konfliktů |
