Ve chvíli, kdy se 24. února minulého roku roztočily pásy tanků, padly první výstřely a na ukrajinské území vtrhla ruská vojska, byla moravská obec Senice uprostřed stavby kanalizace. Pro obec s osmnácti stovkami obyvatel šlo o nákladnou investici, na kterou vyhradila několik milionů korun. Ty měla uložené na účtu u Sberbank. Útok na Ukrajinu způsobil, že o ně přišla.
Z banky spadající pod ruskou mateřskou společnost začali lidé v obavě o své vklady houfně vybírat peníze, Sberbank neměla na běžné finanční operace a Česká národní banka jí odebrala licenci. Senice se najednou nemohla dostat ke 45 milionům korun. Pro obec, jejíž roční rozpočet počítal s příjmy 47 milionů a výdaji 65 milionů korun, šlo o zásadní sumu.
Podobně dopadly desítky českých měst a obcí i kraje. Senici se sice s pomocí úvěru podařilo kanalizaci dokončit, na opravu chodníků už ale nezbylo. "Obec zůstala trochu rozbitá. Musíme šetřit," řekla místostarostka Kateřina Prucková.
Zatímco ruská agrese pokračuje na Ukrajině dodnes, rozvoj moravské obce se téměř zastavil. "Kromě chodníků jsme chtěli investovat do sítí k pozemkům pro novostavby, které jsme plánovali prodávat. To se stoplo," doplnila Prucková. Peníze uložené u Sberbank zastupitelé dosud neviděli.
Postižené obce, města a kraje se svých peněz domáhaly zpět. Včetně Prahy, Brna a Ostravy. Insolvenční řízení Sberbank napadaly odvoláními. Z jednoduchého důvodu. V insolvenci nemusí být pohledávky klientů uspokojené v plné výši. Teprve po roce, kdy se blíží odkoupení majetku Sberbank Českou spořitelnou, dostávají naději, že peníze dostanou zpátky.
Hrušovanům nad Jevišovkou zůstalo v bance 25 milionů korun. Běžně hospodaří s ročním rozpočtem kolem 90 milionů. Peníze najednou chyběly na dokončení rekonstrukce v Mlýnské ulici či na menší projekty, jako je ozvučení bazénu nebo osvětlení přechodu pro chodce.
Starostka Eliška Volná se rozhodla pro úvěr, který teď Hrušovany splácí. Opozice ho označila za rozpočtovou katastrofu. "Určitě nám ty peníze chybí, a pokud se to nedořeší, bude to moc špatné. Pořád se přikláním k tomu, že se stane zázrak a peníze se nám vrátí," popsala starostka.
K úvěru přistoupilo více obcí. Nový Jičín přišel s ruskou invazí o sto milionů. Město s 23 tisíci obyvateli muselo také zastavit nebo odložit některé investice. "V roce 2022 jsme schválili přijetí úvěru do výše 50 milionů korun. Jde o kontokorentní úvěr s minimální úrokovou sazbou, ze kterého budeme moci dle potřeby čerpat," uvedla mluvčí Radka Cahlíková.
Jiným se dařilo lépe. Třináctitisícové Aši zůstalo u Sberbank 160 milionů korun, po Praze a Brně nejvíce. "Předchozí vedení města hospodařilo rozumně, takže se podařilo ušetřit několik stovek milionů. Nebylo nutné na investicích šetřit. Loni město investovalo do bytové výstavby, oprav silnic nebo škol nejvíce za posledních 20 let, zhruba čtvrt miliardy korun," řekl mluvčí Milan Vrbata.
Bez stovky milionů zablokovaných u Sberbank přečkal rok i Uničov. Dost peněz měl v jiné bance. "Pozitivní roli sehrála skutečnost, že v loňském roce obdrželo město ze sdílených daní více peněz, než s kolika počítalo při sestavování rozpočtu," uvedl mluvčí Marek Juráň.
Zablokované úspory neomezily ani Orlovou. Třicetitisícové město loni dokončilo několik důležitých projektů a investovalo přes 800 milionů korun. Nejvíce peněz ve Sberbank zůstalo Praze a Ostravě, v obou případech asi 160 milionů korun. Větší problémy to ale neznamenalo. Pro Prahu, která hospodaří s rozpočtem s příjmy 99,7 miliardy a výdaji 104,9 miliardy, jde spíše o drobné.
Od konce minulého roku vládne mezi postiženými městy a obcemi mírný optimismus. Insolvenční správkyně Jiřina Lužová, která případ Sberbank řeší, podepsala v prosinci smlouvu o prodeji úvěrového portfolia České spořitelně. Největší banka v Česku podle počtu klientů chce Sberbank odkoupit za více než 41 miliard korun. Po podpisu začala tříměsíční lhůta, během které mohou věřitelé napadnout platnost smlouvy.
"Pevně věřím, že převládne odpovědný přístup a zdravý rozum a nikdo nebude prodej napadat," uvedla Lužová. Celková suma získaná prodejem aktiv Sberbank bude nejspíš stačit k tomu, že pohledávky krajů, měst či obcí budou uspokojeny až ze sta procent.
"Čekáme, že v druhé polovině roku dostaneme mimo 10 procent peníze zpět. Budeme moct konečně dělat věci, na které teď nebylo," vyhlíží klidnější budoucnost místostarostka Prucková z moravské Senice.
