"I město Aš se stalo vzdálenou obětí Putinovy války na Ukrajině," povzdychne si starosta Dalibor Blažek. Stejně jako desítky dalších českých obcí, přišla i Aš koncem února o peníze. Západočeské město s 13 tisíci obyvateli mělo rezervních 157 milionů korun u Sberbank, která spadá pod ruskou matku. Po invazi vojsk ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajinu ji postihl nebývalý odliv financí, pak se stáhla z Evropy. Není proto jisté, kdy a zda vůbec dostanou města své peníze zpět.
Radnice Aše šetřila na budoucí investice. "Nepředpokládáme, že bychom ty plánované rušili, některé záměry ale rozložíme do více etap. Příkladem může být rekonstrukce krytého plaveckého bazénu," uvedl mluvčí Milan Vrbata.
Aktuálně.cz oslovilo všech 129 českých měst s více než deseti tisíci obyvateli. Od jejich radnic dostalo 112 odpovědí. U Sberbank mělo účet 28 měst, 21 z nich s úsporami v řádu milionů. Osm měst mělo u banky více než 100 milionů - kromě Aše je to Praha, Ostrava, Jihlava, Hodonín, Nový Jičín, Šternberk a Uničov. Peníze u Sberbank měly i některé kraje, například Kraji Vysočina v bance zůstalo 2,4 miliardy korun.
Česká banka, která přes přes rakouskou Sberbank Europe patří ruské Sberbank vlastněné z 50 procent ruskou centrální bankou, uzavřela pobočky v pátek 25. února. Tedy pouhý den po útoku ruských vojsk na Ukrajinu. Zastavila také internetové bankovnictví.
Reagovala tak na to, že její klienti - běžní střadatelé, firmy i instituce - začali své peníze vybírat a účty rušit. Koncem února oznámila Česká národní banka zahájení kroků k odnětí licence Sberbank CZ. Důvodem byl právě masivní odliv vkladů vedoucí k výraznému zhoršení schopností banky hradit svoje závazky. Podle zdrojů Hospodářských novin z ní před zavřením poboček odteklo pět až sedm miliard korun.
Bez dotací musíme odsunout investice
Stejně jako v Aši vědí i radní dalších měst, že je pravděpodobně čeká odsouvání plánovaných investic. V Uničově například provedli inventuru očekávaných plateb a příspěvků městským organizacím či sportovním oddílům, aby zjistili, zda se v blízké době bez stovky milionů obejdou.
"Pokud by vrácení peněz trvalo delší dobu, odsouvali bychom hlavně rozsáhlé investice bez podílu dotací, případně s dotacemi nepokrývajícími většinu nákladů," prohlásil mluvčí města Marek Juraň. Šlo by například o další etapu renovace starého sídliště. "Také by se omezila příprava méně strategických záměrů. Významné projekty, jakým je například obchvat města, budou pokračovat," dodal mluvčí.
Odsunutí některých akcí přiznává i Uherský Brod, který měl u banky 21 milionů. "Jejich zablokování omezí investice města, při kterých musíme akci nejprve předfinancovat a teprve po skončení a vyúčtování žádat o dotaci," řekl místostarosta Petr Vrána.
Problém znamená i to, že se na peníze měst a krajů nevztahuje automatické pojištění vkladů, které mají běžní střadatelé. Výjimkou jsou pouze nejmenší obce s daňovými příjmy do 13 milionů korun, což se velkých měst netýká. Pokud si radnice své peníze u Sberbank pojistily smluvně, váže se pojistka na vklady do výše 2,5 milionu korun. Ke svým penězům se tak mohou dostat zřejmě až při likvidaci aktiv Sberbank.
Úprk k jiným bankám nevyšel
Přesto zatím jiná města odložení investic nezvažují. Ostrava měla před invazí u ruské banky 260 milionů korun, když se situace mezi Ruskem a Ukrajinou začala zhoršovat, pokusila se převést peníze jinam. U Sberbank jí ale zůstalo 160 milionů. "Věnujeme tomu patřičnou pozornost, současně však tato situace nemá vliv na aktuální ekonomický chod města," sdělila mluvčí radnice Gabriela Pokorná.
O něco nižší částka, tedy 125 milionů, zůstala u Sberbank městu Šternberk. Také jeho vedení chtělo peníze z účtu stáhnout ještě před ruskou invazí, kvůli třicetidenní výpovědní lhůtě ale nepřevedlo ani korunu. Na rozdíl od Ostravy dělá v případě třináctitisícového města uložená částka více než třetinu městských peněz.
"Na pokrytí běžných výdajů máme. Stejně jako na plánované investice a velké opravy, včetně stavby krytého plaveckého bazénu," ujistil starosta Stanislav Orság. Chod města tak podle něj není v ohrožení. "Peníze má Šternberk uložené na účtech několika bankovních společností, a má jich tak dostatek," prohlásil.
Dohromady 150 milionů korun má u Sberbank na dvou účtech Jihlava, hlavní město Kraje Vysočina postiženého uzavřením ruské banky ze všech krajů nejvíce. Zmíněná částka znamená pro Jihlavu zhruba 18 procent jejích volných prostředků. O škrtech v tuto chvíli neuvažuje. "Věříme, že se k penězům dostaneme," uvedl mluvčí města Radovan Daněk.
Praze se podařilo přesunout veškeré volné prostředky ve výši 620 milionů k jiné bance v předvečer invaze. U Sberbank jí zůstalo 160 milionů na spořicím účtu. Kvůli výstupní lhůtě dané smlouvou je hlavní město vybrat nestačilo. Šlo o dvě promile městských peněz.
Stát odmítá pomáhat plošně
Ve spolupráci se Svazem měst a obcí teď radnice žádají ministerstvo financí a Českou národní banku o pomoc. Mluvčí ministerstva Nikola Morava uvedla, že se žádné plošné opatření nechystá. "Jsme však připraveni žádosti obcí individuálně konzultovat. V případě potřeby má ministerstvo nástroje a možnosti, jak situaci řešit," sdělila bez dalších podrobností.
Ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS prohlásil už na začátku března, že postižená města nemohou počítat s automatickou pomocí. Od ruské anexe Krymu v roce 2014 bylo podle něj ukládání peněz do banky vlastněné ruskou centrální bankou krajně rizikové. "Kde jsou práva, je taky odpovědnost," řekl Stanjura.
Některá města si ale spolupráci se Sberbank chválila. "Ještě několik dnů před uzavřením šlo o zdravou, silnou a životaschopnou banku," uvedl starosta Orlové Miroslav Chlubna s odvoláním na dřívější vyjádření ČNB. Spokojený s dlouhodobou spoluprací byla i Jihlava. "Účet byl pro nás výhodný kvůli velmi dobrému zhodnocení," řekl mluvčí města.
Některá města na pomoc od státu nespoléhají. Například Hodonín, kterému u Sberbank uvízlo 119 milionů, si už vyřizuje krátkodobý provozní úvěr. Teprve poté se rozhodne, zda bude muset některé investice omezit.
A Nový Jičín, který má u ruské banky sto milionů, plánuje analýzu finančních zdrojů města. Z té by mělo vyplynout doporučení, jak s ohledem na výpadek postupovat dál. "Jednou z variant může být provozní či investiční úvěr," popsala mluvčí Radka Cahlíková, že by se město mohlo přiklonit ke stejnému řešení jako Hodonín.
